Osvobození Bratislavy a Liptovského Mikuláše

Osvobození Bratislavy a Liptovského Mikuláše

Probíhající boje Bratislavsko-brněnské operace dosáhly hlavního města Slovenska 2. dubna 1945, když sovětské jednotky obsadily letiště Vajnory. Město bránila německá 6. a maďarská 3. armáda, narychlo zmobilizované tzv. festungsbataliony složené ze slovenských Němců a zbytky fanatiků z Hlinkovy gardy a Pohotovostních oddílů. Slovenská vláda z města uprchla a uchýlila se do rakouského kláštera Kremsmünster. V noci 3. dubna zničili obránci všechny hlavní mosty přes Dunaj, ale jednotky sovětské 7. gardové armády vytlačily obranu v prostoru Dynamitky, Vajnorské cesty, Trnavské cesty a Trnávky a ráno 4. dubna s podporou 27. tankového sboru, rumunského 2. tankového pluku a Dunajské flotily zahájili boje v ulicích centra a do večera dosáhli západního okraje města. Jižní předměstí obsadila 5. dubna sovětská 46. armáda. V bojích o Bratislavu zahynulo 742 sovětských, 470 německých a maďarských vojáků a 121 civilistů. 

Zhroucení jižní části fronty a sovětský postup v jižním Polsku donutil Němce a jejich spojence ke stažení rovněž v úseku fronty u Liptovského Mikuláše. V noci na 4. dubna 1945 začali Němci a Maďaři opouštět pozice a do tohoto probíhajícího ústupu zahájili v 6:00 českoslovenští a sovětští vojáci útok na Liptovský Mikuláš a v průběhu dne jej zcela osvobodili. Během dvou měsíců bojů o město a jeho okolí přišel 1. čs. samostatný armádní sbor o 4 563 vojáků, většinou raněných, ale v tom čísle asi také 500 dezertérů. Padlí a zemřelí byli nejprve pochováváni provizorně, následně na místních hřbitovech, a nakonec se po složitých jednáních a několika soutěžích podařilo oběti soustředit do pietního areálu na vrchu Háj – Nicovo. Blíže viz náš článek: https://valecnehroby.mo.gov.cz/aktuality/boje-o-liptovsky-mikulas-1945-pietni-areal-haj-nicovo

Rovněž Bratislava zápasila s vytvořením důstojného místa pro padlé osvoboditele. Již v roce 1946 bylo rozhodnuto o vybudování čestného pohřebiště rudoarmějců, ale výběr finální realizace zabral dlouhých 11 let. Celkem 6845 obětí z řad sovětských vojáků z bojů o město a ze západního Slovenska bylo v letech 1957-1960 soustředěno na monumentální bratislavský Slavín. Ten byl již v roce 1961 zařazen jako Národní kulturní památka.  Ústřední památník od architekta Jána Svetlíka je vysoký 42 metrů a na vrcholku jej zdobí 11 m vysoká socha rudoarmějce od Alexandra Trizuljaka. Sochu „Vítězství“ odlil pražský Závod umělecké kovovýroby a na Slavín byla instalována 25. ledna 1960. Před památníkem se nachází 6 hromadných hrobů a 317 individuálních hrobů nižšího a vyššího velitelského sboru Rudé armády. Na hromadné hroby se dívají sousoší „Na hrobech spolubojovníka“ a „Po boji“. Památník byl oficiálně odhalen při 15. výročí osvobození Bratislavy, 4. dubna 1960.

Vlastimil Křišťan

Odkaz na lokalitu Háj Nicovo pro padlé z bojů o Liptovský Mikuláš v Evidenci válečných hrobů:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=a2544d02-5e30-4fe4-82e5-3148345b0048

Odkaz na lokalitu Slavín ve slovenské Ústrednej evidencii vojnových hrobov: https://ives.minv.sk/uevh/detailHrobu?id_hrob=481

Summary:
In early April 1945, the Bratislava-Brno offensive reached Slovakia’s capital. Soviet troops seized Vajnory airfield on April 2, facing German and Hungarian forces, along with hastily formed Festungbatalions of local Germans and Slovak paramilitary units. The Slovak government fled to Austria. Despite the defenders destroying bridges, the Soviet 7th Guards Army, with Romanian and naval support, broke through and secured the city by 4 April. The Soviet 46th Army captured the southern suburbs on April 5. The battle claimed 742 Soviet, 470 German and Hungarian soldiers, and 121 civilians. Simultaneously, Soviet and Czechoslovak troops liberated Liptovský Mikuláš. 

Near Litpovský Mikuláš the Cemetery was later established in Háj-Nicovo area. In Bratislava, the Slavín Memorial, built between 1957 and 1960, honours 6,845 Soviet soldiers fallen in spring 1945 in western Slovakia. The 42m monument, crowned by an 11m soldier statue and areal of cemetery, was declared a National Cultural Monument in 1961.

Snímek z boje tanku a pěchoty v ulicích.

Snímek z boje tanku a pěchoty v ulicích.
Zdroj: OSTROVSKÝ, J. Boj o Bratislavu. In: Obrana lidu, 4.4.1948, s. 3. On-line: https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:3ac18e30-69c6-11e1-88d8-0013d398622b

Kolona československých tanků v Liptovském Mikuláši.

Kolona československých tanků v Liptovském Mikuláši.
Zdroj: VHÚ

Oslavná zpráva v armádních novinách Za svobodné Československo.

Oslavná zpráva v armádních novinách Za svobodné Československo.
Zdroj: Za svobodné Československo: ústřední deník 1. československého sboru v SSSR, 5.4.1945. On-line: https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:17c7e86a-9af6-11e9-820c-005056b73ae5

Bratislavský Slavín v popředí s jedním z šesti hromadných hrobů.

Bratislavský Slavín v popředí s jedním z šesti hromadných hrobů.
Zdroj: Samo555 / Wikipedia

Usazování sochy „Vítězství“ na ústřední pomník na Slavíně.

Usazování sochy „Vítězství“ na ústřední pomník na Slavíně.
Foto: archív TASR

Žulový reliéf J. Snopka u prvního slavínského schodiště zobrazuje přísahu sovětských vojáků.

Žulový reliéf J. Snopka u prvního slavínského schodiště zobrazuje přísahu sovětských vojáků.
Zdroj: Aktron / Wikimedia Commons

Celkový pohled na památník Háj – Nicovo u Liptovského Mikuláše v roce 2006.

Celkový pohled na památník Háj – Nicovo u Liptovského Mikuláše v roce 2006.
Zdroj: CEVH

Pohřeb repatriovaného hrdiny – vrchního respicienta finanční stráže Ludvíka Svobody

Urna s ostatky vrchního respicienta finanční stráže Ludvíka Svobody byla uložena do rodinného hrobu v Horních Vilémovicích. Svoboda, velitel čety Stráže obrany státu, byl 22. září 1938 zavražděn nacisty během henleinovského povstání v Liptani. Jeho ostatky, po desetiletí uložené v Polsku, byly exhumovány v roce 2025 díky spolupráci Ministerstva obrany ČR a polského Institutu národní paměti. Pohřeb je symbolem návratu padlého obránce vlasti i dlouhodobé péče státu o válečné hroby a historickou paměť.

Alej československých parašutistů - lípy výsadku Iridium a Bronse

V Aleji československých parašutistů, která se nachází v těsné blízkosti obce Střížov na Třebíčsku, bylo v sobotu 18. dubna za účasti zástupců odboru pro válečné veterány a...

Josef Šanc – český námořník v Japonsku

Josef Šanc z Nymburka sloužil jako námořník na křižníku Kaiserin Elisabeth. Po vypuknutí první světové války se zapojil do obrany německého přístavu Čching-tao proti japonským a britským silám. Po kapitulaci padl do zajetí a byl internován v Japonsku. Zemřel 21. dubna 1916 v táboře Kurume. Jeho osud připomíná pomník u chrámu Šogen-ji.