Úspěšné zapojení československých vojáků do obrany Tobruku

Úspěšné zapojení československých vojáků do obrany Tobruku

Úspěšné zapojení československých vojáků do obrany Tobruku

Dnešní den si připomínáme 84. výročí zapojení 11. československého pěšího praporu o síle 643 mužů pod velením podplukovníka Karla Klapálka do úspěšné obrany libyjského přístavního města Tobruku, které obléhal Rommelův Afrikakorps a jeho italský spojenec již od 11. dubna 1941 a které bylo přístupné pouze po moři.

Československá zahraniční jednotka na Středním východě pod velením pplk. Karla Klapálka začala vznikat v létě 1940 na britském území v Palestině. Tam se uchýlili Čechoslováci, kteří původně směřovali do západní československé armády. Porážka Francie je však zastihla v různých koutech Evropy a Středního východu. Jednotku postupně doplňovali další českoslovenští občané, kteří pro útěk z okupovaného území používali tzv. balkánskou cestu přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii. Dalšími dobrovolníky byli také českoslovenští Židé již usídlení ve Svaté zemi. Významnou skupinu tvořili spolu s ostatními i příslušníci Československého legionu, kteří byli na počátku války zadrženi Rudou armádou v okupované východní části Polska a po dobu sovětsko-německého spojenectví v letech 1939–1941 internováni v táborech v Sovětském svazu.

V polovině roku 1941, po předchozím nasazení v Západní poušti, jednotka prodělala svůj první opravdový bojový křest na území Sýrie. Zde byli českoslovenští vojáci nasazeni do bojů proti francouzské armádě věrné kolaborantské vládě generála Pétaina ve Vichy. Po kapitulaci Francouzů a krátkém oddechu byl pak o půlnoci 21. října 1941 převezen celý prapor australskými a britskými torpédoborci do libyjského přístavu Tobruk, kde se zapojil do jeho obrany jako součást polské brigády generála Stanisława Kopańského. Přístav Tobruk byl přitom důležitým bodem ve Středozemním moři, vojensky pevností, a proto představoval významný opěrný bod pro obě válčící strany. Hitler ještě v červnu 1941 vytýčil dobytí Tobruku jako pomník německého úspěšného postupu na Alexandrii, Káhiru a Suez. Britské velení se ze stejných důvodů snažilo Tobruk za každou cenu udržet, a proto poskytovalo jeho obráncům všemožnou pomoc a podporu.

Tobruk byl německými a italskými jednotkami obléhán od 11. dubna 1941 až do 10. prosince 1941 a českoslovenští vojáci významnou měrou přispěli k jeho udržení – hájili obranné pozice v délce necelých šesti kilometrů v západním úseku perimetru proti jednotkám italské divize Brescia, posílené německými jednotkami. Důležitou činností bylo rovněž provádění nebezpečných bojových průzkumných hlídek, kterých provedli v období od 23. října do 1. prosince 1941 celkem 88. Velké nebezpečí představovalo také letecké bombardování a dělostřelecká i minometná palba nepřítele. Nezanedbatelné byly i tvrdé klimatické podmínky.

V Tobruku se československý prapor zdržel i po skončení obléhání v prosinci 1941 (tehdy spadal pod 16. britskou pěší brigádu). V lednu 1942 (již jako součást 38. indické pěší brigády), po nové německé ofenzivě, zpevňoval obranu Tobruku pro případ dalšího obležení. Z Tobruku byl odvelen až 7. dubna 1942.

Československý prapor se po dobu svého šestiměsíčního působení v Tobruku zařadil mezi jeho slavné obránce, kteří jsou oprávněni užívat názvu „Tobrucké krysy“ – původně hanlivého označení, které obráncům přiřkla nacistická propaganda v průběhu bojů. Toto označení hrdě nesou i další jednotky z Británie, Austrálie, Nového Zélandu, Polska a Jižní Afriky. Uznání jim vyjádřil britský ministr války a pochvalné hlasy zazněly i na půdě britského parlamentu. V bojích o Tobruk padlo 14 příslušníků praporu, 26 bylo těžce a 55 lehce zraněno. Boje spojeneckých i československých vojáků dodnes připomíná památník a vojenský hřbitov.

Odkaz na pomníky v Evidenci válečných hrobů zde

https://evidencevh.mo.gov.cz/evidence/detail-lokality?id=20f1bfb8-11dc-4db7-abc2-9c183efcd33e

Summary:

Today marks the 84th anniversary of the engagement of the 11th Czechoslovak Infantry Battalion, consisting of 643 men under Lieutenant Colonel Karel Klapálek, in the heroic defence of the Libyan port city of Tobruk. The city was besieged by Rommel’s Afrika Korps and Italian forces from April to December 1941 and could be supplied only by sea. Formed in Palestine in 1940 from Czechoslovak exiles, Jews, the battalion fought bravely alongside Allied units, defending six kilometres of the perimeter. Their courage earned them the proud nickname “Tobruk Rats,” shared with other Allied defenders. Fourteen were killed, and dozens wounded.

Dělostřelci 11. československého pěšího praporu – Východního v Tobruku.

Dělostřelci 11. československého pěšího praporu – Východního v Tobruku.
Zdroj: Wikipedia

Karel Klapálek (*26. 5. 1893 – †18. 11. 1984).

Karel Klapálek (*26. 5. 1893 – †18. 11. 1984).
Zdroj: VHÚ

Mapka obléhání Tobruku a rozmístění jednotlivých jednotek obou válčících stran.

Mapka obléhání Tobruku a rozmístění jednotlivých jednotek obou válčících stran.
Zdroj: hartmann.valka.cz

Pohled na vojenský hřbitov v Tobruku.

Pohled na vojenský hřbitov v Tobruku.
Zdroj: CEVH

Památník připomínající hrdinný boj čs. vojáků o Tobruk na vojenském hřbitově v Tobruku.

Památník připomínající hrdinný boj čs. vojáků o Tobruk na vojenském hřbitově v Tobruku.
Zdroj: CEVH

Pohled na náhrobek československého vojáka Rudolfa Cífka padlého při obraně Tobruku.

Pohled na náhrobek československého vojáka Rudolfa Cífka padlého při obraně Tobruku.
Foto: Martin Novák (zprávy aktuálně)

Detail náhrobku československého vojáka Jaroslava Roznětínského na vojenském hřbitově v Tobruku.

Detail náhrobku československého vojáka Jaroslava Roznětínského na vojenském hřbitově v Tobruku.
Foto: Martin Novák (zprávy aktuálně)

Leo Gutfreund (*26. 8. 1920 – †30. 10. 1941)

Byl prvním padlým československým vojákem, který bránil Tobruk. Narodil se 26. srpna 1920 do židovské rodiny v Jemnici, kde před válkou žil s rodiči. Po absolvování obecné a měšťanské školy dokončil dva ročníky české obchodní školy a poté pracoval ve firmě zaměřené na obchod s obilím.

Leo Gutfreund odešel včas před nacisty legálně do zahraničí. Spolu se svým starším bratrem, nadporučíkem jezdectva v záloze Arnoštem Gutfreundem, odjel 2. září 1940 se skupinou židovských emigrantů do Palestiny. Tam byl však od 25. listopadu 1940 do 26. srpna 1941 internován Brity v Atlitu jako nelegální přistěhovalec.

Po propuštění nastoupil k československým jednotkám na Středním východě – 27. srpna 1941 byl odveden v Haifě a 15. září 1941 zařazen k Československému výcvikovému středisku – Východnímu, k výcvikové rotě. Již 30. září 1941 byl přidělen k Československému pěšímu praporu 11 – Východnímu a 4. října 1941 složil slavnostní přísahu.

Krátce poté odešel na frontu – 19. října byl vyslán na bojiště a následujícího dne zařazen k 1. rotě. V obleženém Tobruku byl 30. října 1941 při dělostřeleckém útoku zasažen střepinou do hlavy a svému zranění podlehl. Pohřben je na válečném hřbitově v Tobruku v hrobě číslo 844. Povýšen byl in memoriam na svobodníka.

Jiří Řezníček

 

Číslo válečného hrobu: LBY1474

Odkaz na Leo Gutfreunda v Evidenci válečných hrobů zde:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=LBY-1474

Summary:

Leo Gutfreund, born August 26, 1920, in Jemnice, was the first Czechoslovak soldier to fall defending Tobruk. A Jewish émigré, he fled to Palestine in 1940 and was interned by the British. After release, he joined Czechoslovak forces in the Middle East. Assigned to the 11th Infantry Battalion, he was deployed to Tobruk in October 1941. He died from a head wound on October 30 and was buried in Tobruk. He was posthumously promoted to lance corporal.

 

Leo Gutfreund (*26.8.1920 – †30.10.1941)

Leo Gutfreund (*26.8.1920 – †30.10.1941)
Zdroj: https://www.valka.cz/Gutfreund-Leo-t287477#valka_group

Hrob prvního padlého československého vojáka při obraně Tobruku Leo Gutfreunda na vojenském hřbitově v Tobruku.

Hrob prvního padlého československého vojáka při obraně Tobruku Leo Gutfreunda na vojenském hřbitově v Tobruku.
Foto: Martin Novák (zprávy aktuálně)

Leo Gutfreund na nedatované fotografii. Sedí vpředu jako druhý zleva. Jeho šťastnější bratr Arnošt je čtvrtý zleva.

Leo Gutfreund na nedatované fotografii. Sedí vpředu jako druhý zleva. Jeho šťastnější bratr Arnošt je čtvrtý zleva.
Foto: VÚA–VHA

Želechovice

Prvního října 1938 obsadil Wehrmacht československé pohraničí, přičemž Německo později zabralo i tzv. páté pásmo s převahou českého obyvatelstva. Po odstoupení území se jednotky Stráže obrany státu stáhly k demarkační linii. Dne 19. října 1938 však skupina SOS překročila hranici do Želechovic, kde došlo ke konfliktu s německou přesilou. Incident skončil tragicky – padli čtyři příslušníci SOS a starosta Novotný, další Češi byli zatčeni a ztýráni.

Rosice

Asi dva kilometry východně od Rosic na Chrudimsku stojí v místě zvaném „U Mrtvých“ pomník obětem napoleonských válek. Byl postaven v roce 1911 na místě masového hrobu vojáků, kteří zemřeli po bitvě u Lipska roku 1813. Po letech zanedbání prošel pomník v roce 2024 kompletní renovací díky finanční podpoře Ministerstva obrany ČR a znovu důstojně připomíná oběti napoleonských válek.

Běleč

Pomník obětem světových válek v Běleči na Křivoklátsku nechala v roce 1924 vybudovat místní Dělnická tělocvičná jednota. Původně připomínal padlé z první světové války, po roce 1945 byl doplněn o desku s oběťmi druhé války. V roce 2024 prošel pomník kompletní renovací – byl očištěn, opraven a doplněn o nové prvky. Obnovu finančně podpořilo Ministerstvo obrany ČR z programu ISPROFIN „Zachování a obnova historických hodnot I“.