Zahájení Brusilovovy ofenzívy, 4. června 1916

Před 110 lety, 4. června 1916, byla na východní frontě zahájena Brusilovova ofenzíva. Operace měla být původně součástí koordinovaného útoku spojeneckých vojsk. Kvůli strategické situaci ale nakonec fungovala jako vydatná pomoc ostatním spojencům a odčerpávala síly centrálních mocností z fronty od Verdunu, na Soči a z Blízkého východu.

Brusilovův plán spoléhal na moment překvapení a jen několikahodinovou, ale na klíčové cíle cílenou dělostřeleckou podporou po celém úseku fronty. Rakousko-uherské a německé útvary tak nedokázaly rozklíčovat, kde dochází k hlavnímu útoku a přísunu posil bránilo metodické ostřelování týlu. Hlavní Brusilovův útok ve směru na Luck prolomil obranu 4. rakouské armády a uvrhl ji do chaosu, včetně pluků z českých zemí. Město vzdálené 30 km bylo dosaženo za dva dny a 8. června začaly ruské oddíly přecházet řeku Styr. Jižně od Lucku byl osvobozen také Český Boratín. 

K úspěchu ofenzívy nemalou měrou přispěly i operace 1. praporu 1. čs. střeleckého pluku, který na začátku roku 1916 vznikl z legendární České družiny. Na mnoha místech probíhal útok podle informací, které získal právě tento pluk. Jednotlivé roty nejenom prováděly rozvědky, ale nacházely se i na hrotě ruského postupu, kde využívaly znalosti volyňského Polesí, odkud část vojáků i pocházela, a zaznamenávaly úspěchy zejména v místech, kde jim protivníka tvořili krajané. Ti se poté, co se často dostali útokem úderných jednotek do částečného či totálního obklíčení, a když zjistili, že stojí proti Čechům, často houfně a dobrovolně vzdávali, přičemž 22. července 1916 tak učinil celý olomoucký c. k. zeměbranecký pluk č.  13 a 6. srpna 1916 kroměřížský c. k. zeměbranecký pluk č. 25. Mnoho cenných informací získávali také českoslovenští rozvědčíci při výslechu zajatých nepřátelských vojáků. Úspěchů československých rozvědčíků v létě 1916 v rámci Brusilovovy ofenzívy si povšiml i ruský tisk, který o Češích často referoval a dostalo se jim i uznání samotného gen. Brusilova.  Oběť československých rozvědčíků, padlých také při bojích v létě 1916, je od loňského roku připomínána pomníkem v Boratynu, osadě vybudované v 2. polovině 19. století také i českými kolonisty.

Nástupu ruských vojsk bránili mimo již zmíněných domobranců například i vojáci c. k. pěšího pluku č. 75 z Jindřichohradecka. Několik týdnů zastavovali útoky mezi Jezernou (Ozerna) a Cebrovem (Cebriv) a ustoupili teprve 14. července 1916 po obnovené ruské ofenzivě a průlomu v sousedním úseku. Jejich novým místem obrany se stal Zborov, který udrželi až do 2. července následujícího roku. U Jezerné existovalo rozsáhlé pohřebiště mužů z jindřichohradeckého pluku, ale také pěšího pluku 35 z Plzeňska a zeměbraneckého pluku č. 25 z Českobudějovicka, které vzniklo prolomením zdi obecního hřbitova a ukládáním ostatků padlých a zemřelých na sousedním poli. Každý hrob byl obložen zeleným drnem a opatřen jednoduchým křížem s tabulkou se jménem, plukem a datem úmrtí. Podle vzpomínek veterána z návštěvy bojiště v roce 1938 byly ostatky padlých příslušníků rakousko-uherské armády z oblasti Cebrova v neupřesněném meziválečném období soustředěny do Tarnopolu. V Ozerné zůstaly dodnes patrné pouze hroby legionářů padlých a zemřelých v roce 1917. V Cebrivu oběti jindřichohradeckého pluku historicky připomínal kamenný pomník u kostelu sv. Nikolaje. V současné době péčí Klubu historie letectví Jindřichův Hradec připomíná deska zaniklý historický pomník a padlé z boje o kótu 363, odkud pluk ustoupil v květnu 1916, v Evidenci válečných hrobů ale dochází i k doplňování obětí červnových a červencových bojů. 

Ruská armáda během Brusilovovy ofenzivy sice v některých úsecích postoupila až o 120 km, ale příval rakousko-uherských, německých a osmanských posil ze západní a jižní fronty, protiútoky vojáků centrálních mocností a nevraživost ruských velitelů do září vyčerpaly carské síly a operace tak nevyužila potenciál. Ruská armáda přišla o 440 000 mrtvých a raněných a asi 60 000 zajatců. Německá armáda přišla při bojích o 140 – 350 000 mrtvých, raněných a zajatých a osmanský XV. sbor asi o 12 000 mužů. Celkové ztráty rakousko-uherské armády se vyšplhaly k 585 000 padlých, zemřelých, raněných, zajatých a nezvěstných. 

Vlastimil Křišťan

Pomník připomínající legionáře padlé při rozvědkách v roce 1915-1916 v Boratynu: https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=UKR-55192

Připomínka obětí jindřichohradeckých mužů v obci Cebriv: https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=UKR-57807

Summary
The Brusilov Offensive, launched on 4 June 1916, was one of the most successful Russian operations of the First World War. Using surprise attacks and carefully targeted artillery fire, General Aleksei Brusilov broke through Austro-Hungarian defences near Lutsk and forced the Central Powers to divert troops from other fronts.

A key role was played also by the 1st Battalion of the 1st Czechoslovak Rifle Regiment, formed from the Czech Company. Its scouts provided valuable intelligence, guided Russian advances and helped secure the surrender of several Austro-Hungarian units composed largely of Czech soldiers.

The article also highlights the experience of the Austro-Hungarian 75th Infantry Regiment from the Jindřichův Hradec region, which fought near Ozerna and Cebriv in present-day western Ukraine. It recalls wartime burial sites, memorials and modern efforts to preserve the memory of soldiers who fell during the campaign. Despite major gains, the offensive eventually stalled due to heavy losses, enemy reinforcements and Russian command rivalries.