Výsadek Aroš V
Jak bylo již uvedeno v minulém článku (dotupný zde: https://valecnehroby.mo.gov.cz/aktuality/vysadek-aros-iii-aros-iv), mělo být sovětskými výsadky Aroš na území Československa vysláno 7 sabotážních a zpravodajských skupin, celkem 23 mužů, vybraných z tzv. hvězdářů – příslušníků Legie Čechů a Slováků internovaných v Suzdalu, kteří se odmítali podrobit čs. vojenskému velení a byli naverbováni sovětskou NKVD pro operace v Československu. Vlivem postupující fronty byla poslední vyslanou skupinou skupina Aroš V. Jejím operačním prostorem se měl stát prostor Holešov – Kroměříž – Slavkov – Brno – Kunovice. Další dva výsadky, Aroš VI a VII, se již nepodařilo odeslat a 6 z 8 mužů bylo zajato.
Skupina Aroš V
parašutisté:
velitel výsadku Karel Hovůrka (*13. září 1914 Přerov, krycí jméno Karel Horák)
Rudolf Koloničný (*4. března 1915 Morávka, okr. Frýdek-Místek, krycí jméno Rudolf Kotásek)
Josef Procházka (*4. března 1922 Říčany, okr. Brno, krycí jméno Josef Pokorný)
Stejně jako Aroš III a Aroš IV však ani skupina Aroš V nebyla vysazena v plánovaném prostoru na Moravě. Skupina se snesla k zemi poblíž polské obce Kazanów východně od Radomi v noci na 2. září 1941. Zakopali vybavení a ponechali si pouze osobní zbraně. Hovůrka si zranil při dopadu nohu, a navíc nesl vysílací komplet. Po rozednění se sešli jen Hovůrka s Koloničným a došli do města Ostrowie, kde si Hovůrka vyměnil šaty za obnošenější. Výsadkáři se rozdělili. Rudolf Koloničný se dostal do Krakova a vlakem odjel do Zakopaného. Pokračoval k hranicím Slovenska a 8. září 1941 byl zatčen na nádraží v Trstené. Číšník nechtěl přijmout slovenské peníze a povykem přilákaný celník si u Koloničného všiml velkého množství německých marek. Po předvedení na celnici se pokusil ze situace marně vylhat. Dalších 50 dnů strávil v cele v Trstené a v druhé polovině října, po rozsáhlém zatýkání na Moravě, byl předán gestapu v Brně.
Cesta Karla Hovůrky vedla po rozdělení pravděpodobně do Nezamyslic za Marií Zaoralovou, příbuznou Ludvíka Svobody, na níž mu byl dán kontakt před odletem v Moskvě. Zde si měl podle vzpomínek matky léčit zraněnou nohu. Poté se vydal do rodného Přerova, kam dorazil 11. září 1941. Ubytoval se u své matky na adrese Ke kapličce 5. Ve městě byl známý jako člen a cvičitel místní Dělnické tělovýchovné jednoty a sociální demokracie. Zapojil se do budování zpravodajské sítě a příprav sabotáží ve spolupráci s muži skupin Aroš III a S/1-R. Získal kontakty na socialistickou organizaci Nová cesta s vysílačkami Hana a Na zdar. Do odbojových aktivit zapojil také mladšího bratra Jana Hovůrku, železničního zaměstnance v Přerově. Když Ferdinand Čihánek 30. září 1941 zradil, byl Karel Hovůrka jedním z prvních cílů. Gestapáci si pro něj přišli ráno 1. října 1941. Zaklepali tajný kód, který jim sdělil Čihánek, a po otevření dveří mladším nevlastním bratrem Karla Hovůrky, jej odstrčili a vtrhli do bytu. Zasahující příslušník gestapa Kurt Rauner později vypověděl: „V okamžiku, kdy jsem do bytu vtrhl vypálil Hovůrka ránu a já jsem byl zasažen do levé ruky. Za mnou tam vnikl [Fred] Rimkus, který vypálil proti Hovůrkovi dvě rány a já jednu. Hovůrka byl zasažen jednou ranou, která jej zasáhla poblíž ramene a prošla šikmo přes celé tělo a byl okamžitě mrtev“. Jeho vlastní mladší bratr Jan (*26. dubna 1916 Přerov) byl ještě předtím zatčen na nádraží a 25. října byl odsouzen s přerovskou částí odbojové skupiny a neprodleně popraven v Kounicových kolejích. Zatčena byla i jeho matka a nevlastní bratr. Oba válku přežili v koncentračních táborech.
Nejdéle zvládl operovat Josef Procházka. Po přistání u Kazanówa se nedokázal se svými druhy spojit a vydal se do operačního prostoru osamoceně, pravděpodobně přes Slovensko, neboť jeho prvním ubytováním v tzv. protektorátu byl Hodonín u manželů Filipovičových, jejichž adresu obdržel ještě před odletem v Moskvě. Následně s přespáním v Brně dorazil nejpozději 10. září 1941 do Přerova. Toho dne zde náhodou potkal Ferdinanda Čihánka, ale jako příslušníci jiného výsadku se k sobě nehlásili, a následujícího dne se setkal s Karlem Hovůrkem v domě Hovůrkovy matky. Pravděpodobně operoval na Kroměřížsku. Vyhnula se mu tak první vlna zatýkání po Čihánkově zradě, ale ztratil spojení a 7. října 1941 proto kontaktoval v Uherském Hradišti MUC Zdeňka Filipoviče. Tak jako mnozí jiní Procházka netušil, že je Ferdinand Čihánek zrádce. Proto když jej Čihánek, pravděpodobně 18. října 1941, navštívil v jeho úkrytu v Malínkách, a slíbil jej dovést na bezpečnější místo, rád jej následoval. Došli na křižovatku Hradiště – Střílky – Litenčice, kde bylo podezřele zaparkované auto. Čihánek jej uchlácholil tím, že auto tam bylo zaparkované, již když do Malínek šel. Když se k automobilu přiblížili, došlo k zatčení.
Rudolf Koloničný i Josef Procházka na gestapu při výsleších vypovídali. Spolu s dalšími výsadkáři a jejich podporovateli byli 22. prosince 1941 odsouzeni stanným soudem v Brně k trestu smrti. Poprava proběhla 7. května 1942 v Mauthausenu.
Vlastimil Křišťan
Karel a Jan Hovůrkovi mají společné hrobové místo na přerovském hřbitově:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7109-7403
Karel Hovůrka a jeho bratr Jan jsou připomenuti spolu s dalšími na pamětní desce přerovské sociální demokracie a DTJ:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7109-7376
Rudolf Koloničný je připomenut na zajímavě koncipovaném pomníku Noční přechod v rodné Morávce:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8106-7860
Rudolf Koloničný je připomenut rovněž na pomníku v nedalekém Pražmu:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8106-7878
Na pomníku v Říčanech u Brna uvedený Josef Procházka měl zemřít v roce 1943. Nelze vyloučit, že jde jen o překlep:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6214-17343
V Národním památníku 2. světové války v Hrabyni je připomenut Karel Hovůrka a Rudolf Koloničný:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Localities/ShowDetail/c7c7e56f-a48f-4cf0-b926-32d3b29d8be3
Summary:
The Aroš V group was one of seven Soviet intelligence and sabotage teams recruited from the so-called “star men” – Czechoslovak soldiers of the Legion of Czechs and Slovaks who had been interned in the Soviet Union. Its three members, Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný and Josef Procházka, were intended to operate in Moravia, in the area of Holešov, Kroměříž, Slavkov, Brno and Kunovice. Like Aroš III and IV, however, the group was mistakenly dropped in occupied Poland, near Kazanów east of Radom, during the night of 1–2 September 1941. The men then made their way separately towards Moravia. Koloničný was arrested in Trstená, while Hovůrka and Procházka reached Přerov and became involved in building an intelligence network and preparing sabotage. Their activities were exposed after Ferdinand Čihánek (Aroš III) betrayed his comrades to the Gestapo. Hovůrka was killed during his arrest in Přerov; Koloničný and Procházka were sentenced to death and executed at Mauthausen on 7 May 1942.
Velitel skupiny Karel Hovůrka (*14. 9 1914 Přerov – †1. 10. 1941 Přerov).
Josef Procházka (*4. 3. 1922 Říčany, okr. Brno – †7. 5. 1942 KT Mauthausen) na jaře 1941 v SSSR.
První dveře zleva je domek Marie Ticháčkové-Hovůrkové v přerovské ulici Ke kapličce 5, kde došlo 1. 10. 1941 k boji Karla Hovůrky s gestapem.
Hrobové místo Karla a Jana Hovůrkových v Přerově.
Karel Hovůrka a jeho bratr Jan jsou připomenuti spolu s dalšími na pamětní desce přerovské sociální demokracie a DTJ.
Pomníku v Pražmu připomíná také Rudolfa Koloničného.
Na pomníku v Říčanech u Brna uvedený Josef Procházka měl zemřít v roce 1943. Nelze vyloučit překlep, ale ani shodu jmen a letopočtů narození.
Rudolf Koloničný je připomenut na zajímavě koncipovaném pomníku Noční přechod v rodné Morávce.
Zdroje:
ŠOLC, Jiří. Za frontou na východě: českoslovenští parašutisté ve zvláštních operacích na východní frontě za druhé světové války (1941-1945). Cheb: Svět křídel, 2003.
SVOBODA, Ludvík. Cestami života. Svazek 2. Praha: Prospektrum, 1992, s. 200–201.
MIKULKA, Jiří a Václav HALAMA. Morava v boji proti fašismu. Svazek 2. Brno: Moravské muzeum, 1990.
Archiv bezpečnostních složek, fondy tzv. Studijního ústavu MV, fond Stíhání nacistických válečných zločinců Státní bezpečností, Sign. 325-140-4 Dokumentace k akci FERO, v níž byl StB vyšetřován Ferdinand Čihánek (nar. 1920), bývalý člen paradesantního výsadku získaný jako konfident Gestapo Olomouc, krycí jméno Ferdinand Čermák (česky, německy) (mikrofilm/negativ).
KOPEČEK, Pavel. Cílem byla svoboda: odbojové hnutí na Přerovsku, Kojetínsku, Hranicku a Lipnicku v období nacistické okupace v letech 1939-1945. Praha: Epocha, 2015, s. 91.
Karel Hovůrka
https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Hov%C5%AFrka
https://www.vuapraha.cz/cechoslovaci-v-zahranici/26001
https://www.vuapraha.cz/padli-2-svetova/1644
BARTOŠ, Josef. Nedokončené životopisy: portréty mladých lidí, kteří položili život v boji proti fašismu. Praha: Mladá fronta, 1987, s. 92-93.
Rudolf Koloničný
https://www.vuapraha.cz/cechoslovaci-v-zahranici/36135
https://www.vuapraha.cz/padli-2-svetova/1656
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-osobnosti&load=4347
Josef Procházka
https://www.vuapraha.cz/padli-2-svetova/1752
https://www.vuapraha.cz/cechoslovaci-v-zahranici/62632
