Jinačovice

Jinačovice

Jinačovice

Pomník obětem první a druhé světové války v Jinačovicích pochází z roku 1959. Nahradil původní pomník obětem první světové války odhalený, 30. července 1922, který byl v roce 1958 poškozen, údajně opilými vandaly do té míry, že musel být odstraněn. Připomíná patnáct obyvatel obce, kteří se nevrátili z bojišť první světové války, a současně nám připomíná jedenáct místních oběti nacistické okupace, včetně odbojářů.

Zmíněný pomník se nacházel v poměrně špatném stavu a některé stavební prvky bylo možno označit za havarijní. Nadzemní část z kamene se místy rozpadala a nápisová deska byla špatně čitelná. Nebylo divu, jelikož poslední výraznější renovací prošel pomník v roce 2008. Vlastník pomníku, obec Jinačovice, proto usiloval o jeho renovaci. Ta proběhla v roce 2025, během níž byl pomník kompletně rozebrán za pomoci autojeřábu a demolován byl i nevyhovující a rozpadající se základ. Poté byl pod zámrznou hloubkou vyhotoven nový základ ze železobetonu. Po nutném vytvrdnutí základu byla zbudována nová nadzemní část z kamene, na niž byl navrácen očištěný pylon pomníku včetně nápisových desek. Následovalo vyspárování a vyzlacení písma. Na závěr byl vrchol pomníku osazen novou žulovou mísou jako náhradu za již nevyhovující původní prvek.

Celkové náklady na renovaci pomníku v Jinačovicích činily 121 097 Kč, z nichž větší část ve výši 96 877 Kč financovalo Ministerstvo obrany ČR z dotačního programu ISPROFIN č. 107 290 „Zachování a obnova historických hodnot I“.

Jiří Řezníček

 

Číslo válečného hrobu: CZE6209-14084

Odkaz na pomník v Evidenci válečných hrobů zde:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6209-14084

 

Summary

The memorial to the victims of the First and Second World Wars in the municipality of Jinačovice, built in 1959, replaced an earlier monument unveiled in 1922 that had been severely damaged and subsequently removed. It commemorates fifteen local men who died in World War I and eleven victims of the Nazi occupation, including members of the resistance. By 2025, the monument had fallen into serious disrepair, prompting a comprehensive restoration. The structure was dismantled, a new reinforced concrete foundation was constructed, and the stone elements, including the original inscribed panels, were repaired and reassembled. The renovation was largely funded by the Ministry of Defence of the Czech Republic.

 

Pohled na pomník v Jinačovicích před renovací (fotografováno v roce 2021).

Pohled na pomník v Jinačovicích před renovací (fotografováno v roce 2021).
Foto: Zdeněk Kejnar

Pohled na pomník v Jinačovicích po renovaci.

Pohled na pomník v Jinačovicích po renovaci.
Foto: obec Jinačovice

Vzpomínková pouť Srbsko 2026

Ve dnech 18.–23. května 2026 se zástupci Oddělení pro válečné hroby a pietní místa Ministerstva obrany ČR zúčastnili vzpomínkové pouti do Srbska pořádané Československou obcí legionářskou ve spolupráci s přidělencem obrany v Bělehradě a Odborem pro válečné veterány a válečné hroby MO ČR. Program zahrnoval pietní akty na vojenských hřbitovech a bojištích první světové války, návštěvy památných míst v Bělehradě, Niši či Kragujevaci i slavnostní zahájení výstavy věnované československým dobrovolníkům v srbské armádě. Pouť připomněla společné česko-srbské historické vazby, osudy vojáků z českých zemí i význam péče o válečné hroby v zahraničí.

85. výročí úmrtí Josefa Gutvalda, prvního padlého příslušníka 313. československé stíhací perutě RAF

Dnes uplynulo 85 let od úmrtí Josefa Gutvalda, stíhacího pilota Royal Air Force (RAF). V lednu roku 1940 ilegálně opustil Protektorát Čechy a Morava a přes tzv. jižní cestu se dostal do Velké Británie, kde vstoupil do RAF. Postupně sloužil u několika stíhacích perutí, včetně 313. československé stíhací perutě. Zahynul 27. května 1941 při cvičném letu na letounu Supermarine Spitfire, pravděpodobně v důsledku selhání kyslíkového systému. Jeho úmrtí představovalo první ztrátu 313. stíhací perutě RAF. Pohřben je na vojenském hřbitově v Cattericku.

Rekognoskace válečných hrobů v Turecku

Zpráva z pracovní a rekognoskační cesty zástupců oddělení pro válečné hroby a pietní místa do Turecka, jejímž cílem bylo mapování hrobů vojáků rakousko-uherské armády pocházejících z území dnešní České republiky. Text popisuje historické souvislosti nasazení až 10 000 rakousko-uherských vojáků v tehdejší Osmanské říši během první světové války a zároveň připomíná více než 700 osmanských vojáků pohřbených na českém území (např. v Pardubicích či Hodoníně). Informuje o úspěšné identifikaci konkrétních českých hrobů na istanbulském hřbitově Feriköy, kde proběhl pietní akt za mezinárodní účasti, a shrnuje výsledky prvních bilaterálních jednání s tureckým ministerstvem obrany o budoucí výměně historických dat.