Jinačovice

Jinačovice

Jinačovice

Pomník obětem první a druhé světové války v Jinačovicích pochází z roku 1959. Nahradil původní pomník obětem první světové války odhalený, 30. července 1922, který byl v roce 1958 poškozen, údajně opilými vandaly do té míry, že musel být odstraněn. Připomíná patnáct obyvatel obce, kteří se nevrátili z bojišť první světové války, a současně nám připomíná jedenáct místních oběti nacistické okupace, včetně odbojářů.

Zmíněný pomník se nacházel v poměrně špatném stavu a některé stavební prvky bylo možno označit za havarijní. Nadzemní část z kamene se místy rozpadala a nápisová deska byla špatně čitelná. Nebylo divu, jelikož poslední výraznější renovací prošel pomník v roce 2008. Vlastník pomníku, obec Jinačovice, proto usiloval o jeho renovaci. Ta proběhla v roce 2025, během níž byl pomník kompletně rozebrán za pomoci autojeřábu a demolován byl i nevyhovující a rozpadající se základ. Poté byl pod zámrznou hloubkou vyhotoven nový základ ze železobetonu. Po nutném vytvrdnutí základu byla zbudována nová nadzemní část z kamene, na niž byl navrácen očištěný pylon pomníku včetně nápisových desek. Následovalo vyspárování a vyzlacení písma. Na závěr byl vrchol pomníku osazen novou žulovou mísou jako náhradu za již nevyhovující původní prvek.

Celkové náklady na renovaci pomníku v Jinačovicích činily 121 097 Kč, z nichž větší část ve výši 96 877 Kč financovalo Ministerstvo obrany ČR z dotačního programu ISPROFIN č. 107 290 „Zachování a obnova historických hodnot I“.

Jiří Řezníček

 

Číslo válečného hrobu: CZE6209-14084

Odkaz na pomník v Evidenci válečných hrobů zde:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6209-14084

 

Summary

The memorial to the victims of the First and Second World Wars in the municipality of Jinačovice, built in 1959, replaced an earlier monument unveiled in 1922 that had been severely damaged and subsequently removed. It commemorates fifteen local men who died in World War I and eleven victims of the Nazi occupation, including members of the resistance. By 2025, the monument had fallen into serious disrepair, prompting a comprehensive restoration. The structure was dismantled, a new reinforced concrete foundation was constructed, and the stone elements, including the original inscribed panels, were repaired and reassembled. The renovation was largely funded by the Ministry of Defence of the Czech Republic.

 

Pohled na pomník v Jinačovicích před renovací (fotografováno v roce 2021).

Pohled na pomník v Jinačovicích před renovací (fotografováno v roce 2021).
Foto: Zdeněk Kejnar

Pohled na pomník v Jinačovicích po renovaci.

Pohled na pomník v Jinačovicích po renovaci.
Foto: obec Jinačovice

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.