IV. bitva na Soči

IV. bitva na Soči

IV. bitva na Soči

V listopadu a prosinci 1915 proběhla na italské frontě čtvrtá bitva na Soči (Isonzo), kterou pokračovala série jedenácti bitev vedených kolem řeky Soči.

Italský generál Luigi Cadorna byl opakovaně nucen k útokům na italské frontě, ačkoliv italská armáda neměla dostatečnou převahu k významnému průlomu fronty, zejména v oblasti opevněných opěrných bodů.

Přibližně dvojnásobně silná italská 3. armáda zahájila útok 10. listopadu 1915 dělostřeleckou přípravou. Následoval pěší útok, kterému čelily i jednotky složené z českých zemí (například XI. pochodový prapor z dočasně rozpuštěného pražského c. a k. 28. pěšího pluku). Opět se zuřivě bojovalo i o Monte San Michele. 

Později se italské síly soustředily přímo na Gorici a její blízké okolí. Desítky oddělených italských útoků však kvůli zhoršujícímu se počasí nepřinesly výraznější výsledky, ačkoliv z Gorice samotné po tuhých bojích zbyly ruiny. Konec čtvrté bitvy na Soči se datuje k 2. prosinci 1915.

Italské ztráty téměř dvojnásobně převyšovaly ztráty rakousko-uherské – 49 tisíc oproti 25,4 tisícům. V bojích se osvědčil a značně vyznamenal výše zmíněný XI. pochodový prapor, který však přišel o dvě třetiny svého původního stavu. Následně byl obnoven 28. pěší pluk, dříve rozpuštěný kvůli přeběhnutí části jeho vojáků na ruskou stranu během bojů o Halič.

Generál Luigi Cadorna si i přes další neúspěšnou ofenzivu svou pozici udržel. Tedy až do známého průniku u Caporetta o dva roky později.

Boje kolem řeky Soči připomíná i řada osobních vzpomínek sepsaných pamětníky bojů. Vedle těch, které jsme již zmínili v předchozích článcích, uveďme například vzpomínky českého malíře Josefa Váchala „Malíř na frontě“:

https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/89/56/00/malir_na_fronte.pdf

 

Padlé v oblasti připomíná na italské straně řada pomníků a hřbitovů. Mezi největší patří Aurisina, Prosecco, Palmanova a Fogliano Redipuglia.

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/vysledky-hledani-v-zahranici?coid=239&con=It%c3%a1lie&lid=633&lim=Aurisina

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/vysledky-hledani-v-zahranici?coid=239&con=It%c3%a1lie&lid=685&lim=Prosecco

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/vysledky-hledani-v-zahranici?coid=239&con=It%c3%a1lie&lid=373&lim=Palmanova

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/vysledky-hledani-v-zahranici?coid=239&con=It%c3%a1lie&lid=751&lim=Fogliano%20Redipuglia

 

Mezi další větší lokace patří Cividale del Friuli (kam jsme nedávno doplnili do evidence všechny padlé z našeho území), Udine a Brazzano. 

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=ITA-57473

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=ITA-56295

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=ITA-58005

 

Dále můžeme zmínit Valbrunu, Ugovizzu (do obou jsme v nedávné době doplnili padlé z našeho území), Cave del Predil, Pontebbu, Chiusaforte, Gemona del Friuli či Collalto u Udine.   

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-lokality?id=bc9b5c67-06c2-4515-a0f7-bce1286bf3fa

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=ITA-57306

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=ITA-58006

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=ITA-58019

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-lokality?id=fc535435-0ac7-454a-88f0-e5d03065de2f

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=ITA-58012

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=ITA-31488

 

Odkaz na předchozí články:

https://valecnehroby.mo.gov.cz/aktuality/i-socska-bitva

https://valecnehroby.mo.gov.cz/aktuality/ii-socska-bitva

Lukáš Havel

Italská fronta 1915–1917.

Italská fronta 1915–1917.
Zdroj: Wikipedia, on-line: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitvy_na_So%C4%8Di#/media/Soubor:Italian_Front_1915-1917.jpg

Italský válečný hřbitov v Aurisině.

Italský válečný hřbitov v Aurisině.
Zdroj: CEVH

Italský válečný hřbitov v Palmanova.

Italský válečný hřbitov v Palmanova.
Zdroj: CEVH

Italský válečný hřbitov v Prosecco.

Italský válečný hřbitov v Prosecco.
Zdroj: CEVH

Italský válečný hřbitov ve Fogliano Redipuglia.

Italský válečný hřbitov ve Fogliano Redipuglia.
Zdroj: CEVH

Italský válečný hřbitov v Cividale del Friuli.

Italský válečný hřbitov v Cividale del Friuli.
Zdroj: CEVH

Italský válečný hřbitov ve Valbruně

Italský válečný hřbitov ve Valbruně
Zdroj: CEVH

Kniha vzpomínek českého malíře Josefa Váchala „Malíř na frontě“

Kniha vzpomínek českého malíře Josefa Váchala „Malíř na frontě“
Italský válečný hřbitov ve Valbruně

Zdroje: 

FUČÍK, J., PAVLÍK, M. Sočská fronta 1915-1917. Průvodce po místech bojů vojáků z českých zemí. 1. vyd. Praha: Elka Press, 2008. 190 s. ISBN 978-80-87057-04-9.

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.