II. sočská bitva

II. sočská bitva

II. sočská bitva

První sočská bitva na přelomu června a července 1915 nepřinesla výsledek, který by italskému generálu Luigimu Cadornovi vyhovoval. Italští představitelé měli územní požadavky dalece větší, a právě kvůli nim také vstoupili do války na straně Dohody.

Generál Cadorna však záhy, i na nátlak spojenců, připravil nový plán útoku směřující na severovýchod od Terstu — do oblasti Doberda a Gorice.

Přibližně dvojnásobně silná italská armáda (počtem praporů i děl) zahájila útok už 18. července 1915, tedy necelé dva týdny po skončení první bitvy o Soču. Dělostřelecká příprava a následný frontální útok na Monte San Michele, severně od Monfalcone, byly zpočátku úspěšné.

Ovšem 21. července zahájil generál Borojević, velitel 5. rakousko-uherské armády, protiútok. Jeho síly byly tvořeny především vojáky z dnešního území České republiky (seznam českých pluků viz náš článek o první bitvě na Soči: https://valecnehroby.mo.gov.cz/aktuality/i-socska-bitva). Italské jednotky byly zatlačeny zpět.

Dne 26. července byl překvapivě obnoven italský útok o síle přibližně 6 000 mužů, který se opět zaměřil na Monte San Michele, tentokrát ze severozápadního směru. I tento útok byl odražen. Boje postupně ustaly do 3. srpna.

Bilance dvou týdnů bojů byla děsivá. Italská strana přes menší, ale nikoliv zcela bezvýznamné, územní zisky (vrch Monte Calvario a hora Batognica) ztratila přes čtyřicet tisíc mužů. Ztráty na rakousko-uherské straně byly obdobné, dokonce pravděpodobně o několik tisíc vojáků vyšší. 

Boje na italské frontě připomíná i řada osobních vzpomínek sepsaných pamětníky bojů. V digitální studovně MO najdete například vzpomínky maďarského vojáka a pozdějšího generála Interbrigád ve Španělsku Matého Zalka:

https://kramerius.army.cz/view/uuid:7f4bc710-1acc-11e3-a5bb-005056827e52?page=uuid:18fe7900-e29d-11e3-bc6c-5ef3fc9ae867

Z českých vojáků pak své vzpomínky do dvou publikací sepsal Jaroslav Medek:

https://kramerius.army.cz/view/uuid:dd270445-502d-44e6-a4a2-51fc88632418?page=uuid:91cba56d-c05f-11ea-8994-001b63bd97ba

https://kramerius.army.cz/view/uuid:33f5dd34-b311-40c5-8506-7699d7f9c37a?page=uuid:a35c4a63-ef9c-11e6-a611-005056b73ae5

Lukáš Havel

Odkaz do Centrální evidence válečných hrobů: 

Padlé v oblasti připomíná i na italské straně řada pomníků a hřbitovů. Mezi ty největší patří Aurisina, Prosecco, Palmanova a Fogliano Redipuglia. 

Aurisina

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/vysledky-hledani-v-zahranici?coid=239&con=It%c3%a1lie&lid=633&lim=Aurisina&st=0

Prosecco

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/vysledky-hledani-v-zahranici?coid=239&con=It%c3%a1lie&lid=685&lim=Prosecco%20u%20Terstu&st=0

Palmanova

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=ITA-58018&coid=239&con=It%c3%a1lie&lid=373&lim=Palmanova&st=0&

Fogliano Redipuglia

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/vysledky-hledani-v-zahranici?coid=239&con=It%c3%a1lie&lid=751&lim=Fogliano%20Redipuglia&st=0

 

Mezi další větší lokace patří Cividale del Friuli (kam jsme nedávno doplnili do evidence všechny padlé z našeho území), Udine a Brazzano. 

 

Cividale del Friuli

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=ITA-57473

Udine

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=ITA-56295

Brazzano

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=ITA-58005

 

Dále můžeme zmínit Valbrunu, Ugovizzu (do obou jsme v nedávné době doplnili padlé z našeho území), Cave del Predil, Pontebbu, Chiusaforte, Gemona del Friuli či Collalto u Udine.   

 

Valbruna

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-lokality?id=bc9b5c67-06c2-4515-a0f7-bce1286bf3fa

Ugovizza

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=ITA-57306

Cave del Predil

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=ITA-58006

Pontebba

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=ITA-58019

Chiusaforte

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-lokality?id=fc535435-0ac7-454a-88f0-e5d03065de2f

Gemona del Friuli

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=ITA-58012

Collalto u Udine.   

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=ITA-31488

 

Odkaz na první článek:

https://valecnehroby.mo.gov.cz/aktuality/i-socska-bitva

 

Summary: 

The First Battle of the Isonzo in June–July 1915 failed to meet Italian General Luigi Cadorna’s objectives. Pressured by allies, he quickly prepared a new offensive toward Doberdò and Gorizia. A much larger Italian force attacked Monte San Michele on July 18. Though initially successful, it was pushed back by Austro-Hungarian troops, including many Czech soldiers. A renewed Italian assault on July 26 was also repelled. The fighting ended by August 3. Both sides suffered over 40,000 casualties. Personal accounts of the battle are preserved in the archives – see the links in the main text.

Italský válečný hřbitov v Aurisině

Italský válečný hřbitov v Aurisině
Zdroj: CEVH

Italský válečný hřbitov v Cividale del Friuli

Italský válečný hřbitov v Cividale del Friuli
Zdroj: CEVH

Italský válečný hřbitov ve Fogliano Redipuglia

Italský válečný hřbitov ve Fogliano Redipuglia
Zdroj: CEVH

Italská fronta 1915–1917

Italská fronta 1915–1917
Zdroj: Wikipedia, on-line: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitvy_na_So%C4%8Di

Jaroslav Medek – Třetí Batalion

Jaroslav Medek – Třetí Batalion
Zdroj: https://kramerius.army.cz/view/uuid:dd270445-502d-44e6-a4a2-51fc88632418?page=uuid:91cba56d-c05f-11ea-8994-001b63bd97ba

Generál Luigi Cadorna, náčelník generálního štábu italské královské armády a také politik.

Generál Luigi Cadorna, náčelník generálního štábu italské královské armády a také politik.
Zdroj: Wikipedia, on line: https://cs.wikipedia.org/wiki/Luigi_Cadorna

Maté Zalka – Doberdo

Maté Zalka – Doberdo
Zdroj: https://kramerius.army.cz/view/uuid:7f4bc710-1acc-11e3-a5bb-005056827e52?page=uuid:18fe7900-e29d-11e3-bc6c-5ef3fc9ae867

Italský válečný hřbitov v Palmanova

Italský válečný hřbitov v Palmanova
Zdroj: CEVH

Pozice na hoře San Michele

Pozice na hoře San Michele
Zdroj: https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Soubor:Italienische_Stellungen_am_Monte_San_.Michele._(BildID_15737369).jpg10.

Italský válečný hřbitov v Prosecco

Italský válečný hřbitov v Prosecco
Zdroj: https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/vysledky-hledani-v-zahranici?coid=239&con=It%c3%a1lie&lid=685&lim=Prosecco%20u%20Terstu&st=0

Svetozar Borojević von Bojna (*1856 – †1920) patřil k nejlepším generálům R-U armády.

Svetozar Borojević von Bojna (*1856 – †1920) patřil k nejlepším generálům R-U armády.
Zdroj: wikipedia, on-line: https://cs.wikipedia.org/wiki/Svetozar_Borojevi%C4%87_von_Bojna

Italský válečný hřbitov ve Valbruně

Italský válečný hřbitov ve Valbruně
Zdroj: https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-lokality?id=bc9b5c67-06c2-4515-a0f7-bce1286bf3fa

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.