Výsadek S/1-R
V létě 1941 začala československá vojenská mise v Moskvě připravovat vlastní výsadkové operace do okupované vlasti. Vznikl tak systém S/1, jehož cílem bylo vysazování zpravodajských skupin, navazování spojení s domácím odbojem a získávání informací pro československé vojenské vedení. V předchozím článku jsme představili výcvik skupin a osud výsadku S/1-N, určeného pro Slovensko. (Viz https://valecnehroby.mo.gov.cz/aktuality/vysadek-s1-n ) Druhá skupina, S/1-R, měla působit na Moravě.
Skupinu S/1-R tvořili:
velitel výsadků S/1 nadporučík Bohuslav Němec (*2. listopadu 1913 Olomouc) krycím jménem Vítězslav Taranza (volací znak Vlasta a Lída) měl působit na Přerovsku a v okolí Žiliny, zároveň měl koordinovat činnost s výsadkem S/1-N, o jehož tragickém osudu nebylo zatím známo.
velitel S/1-R a radista rotný František Brauner (*21. ledna 1917 Vídeň), krycím jménem František Vrzal (volací znak Liduš) měl působit jako radiotelegrafista a operovat na Brněnsku
Četař František Ryš (*28. listopadu 1905 Svinov, okr. Moravská Ostrava), krycím jménem Ladislav či někdy také Jaroslav Sedláček (volací znak Anna či Anička), měl vybudovat zpravodajskou síť na Ostravsku a předávat zprávy Františku Braunerovi.
Desátník Jan Kasík (*16. června 1916 Ližbice, okr. Český Těšín) krycím jménem Kořínek (volací znak Boženka), měl vybudovat zpravodajskou síť na Frýdecku a předávat zprávy Františku Braunerovi.
I tuto skupinu postihla špatná letecká navigace a v noci z 9. na 10. září 1941 byla místo plánované oblasti Beskyd vysazena u Dřínova na Kroměřížsku. Přestože se tedy parašutisté ocitli mimo plánovaný prostor, doskočili alespoň na území Protektorátu. Výsadek S/1-R se tak stal prvním československým výsadkem vysazeným do Protektorátu. Byl ale rozptýlen a muži se nesetkali. Poznali, že jsou na špatném místě. Padáky i část vybavení ukryli nedostatečně a snažili se z doskočiště uniknout a zorientovat se. Museli se v prvních hodinách spolehnout jen na sebe a na známé kontakty.
Velitel Bohuslav Němec vyrazil do Přerova, kde do 14. září 1941 pobýval u rodičů a posléze spolupracovníků. Odbojáři jej posléze převedli do Brodku u Přerova, kde navzdory komplikacím působil až do října 1941. Jan Kasík se při dopadu zranil – vymkl si kotník a pochroumal koleno a o polní lopatku rozbil nos. Silně krvácel. Padák skryl jen ledabyle a na místě zanechal také pistoli. Noc přečkal otřesen v nedalekém stohu.. a další den odjel do Otrokovic za bratrem. František Ryš vyrazil do Ostravy za bratrem Rudolfem a s jeho pomocí se setkal s manželkou Annou. František Brauner uschoval vysílačku v parku dřínovského zámku a vydal se za tetou do Brna a posléze navázal spojení s kroměřížským odbojem, včetně manželky Ludvíka Svobody, Irena Svobodové s dcerou Zoe a synem Miroslavem. Právě kroměřížští odbojáři později na jeho žádost vyzvedli vysílačku v Dřínově. Kolem 20. září 1941 se vysílačku pokusili vyzvednout také přerovští odbojáři na žádost Bohuslava Němce, kteří o aktivitách z Kroměříže nevěděli. Pomocí vysílačky se však spojení navázat nepodařilo. O aktivitách skupiny S/1-R ale informovala Londýn vysílačka Sparta I.
Výsadkáři postupně navázali kontakty s domácím odbojem a začali budovat zpravodajskou síť. Byli provázáni osobními kontakty a prostřednictvím podporovatelů se skupinami Aroš III a Aroš V. Nedostatečné zakopání padáků bylo odhaleno již 13. září a gestapo postupně začalo zjišťovat podrobnosti.
Bohuslav Němec se náhodou setkal 25. září 1941 s Ferdinandem Čihánkem (skupina Aroš III), který se o 5 dnů později začal spolupracovat s gestapem. Zároveň se podařilo vystopovat Annu Ryšovou, která pod nátlakem vyšetřovatelů přiznala setkání s manželem zprostředkované zeťem Rudolfem. Zmlácený Rudolf Ryš pak začal pod hrozbou vyvraždění rodiny spolupracovat. Osud skupiny tím byl zpečetěn. Velitel výsadků Bohuslav Němec byl Rudolfem Ryšem vylákán a zatčen 31. října 1941 v ostravské kavárně Fénix. Františka Braunera zatkli s pomocí R. Ryše o čtyři dny později v ostravské kavárně Elektra. Oba při brutálních výsleších vypovídali, což vedlo k zatčení třetího příslušníka skupiny Jana Kasíka. Byl zatčen 6. listopadu 1941 v Přerově ve vlaku z Otrokovic. Jan Kasík se stal konfidentem gestapa.
Zatčení nejdéle unikal František Ryš. Ve snaze o jeho dopadení nasadili Jana Kasíka jako agenta provokatéra na Irenu Svobodovou. Ten si sice důvěru paní Svobodové získal, ale kontakt na Františka Ryše se mu však získat nepodařilo. Následoval další pokus se zrádcem Ferdinandem Čihánkem. Byl paní Svobodové podezřelý a prostřednictvím syna Miroslava přivolala vrchního strážmistra Sedláčka, aby jej zatkl. Na stanici se dožadoval kontaktu na gestapo a po předání gestapu následně propuštěn. Informace o zvláštním průběhu zadržení byla předána zpět rodině Svobodových, která se ukryla do Hroznatína. Syn Miroslav byl přesto ještě v listopadu zadržen a zemřel 7. března 1942 v KT Mauthausen.
Gestapo se po neúspěšném čekání na dopadení Františka Ryše rozhodlo 26. listopadu 1941 pozatýkat všechny podezřelé spolupracovníky. Skupinu Aroš III měla na starosti olomoucká služebna gestapa a spolupracovníky výsadku S/1 služebna ostravská. Podle závěrečné zprávy ostravské služebny z 10. prosince 1941 bylo v souvislosti s výsadkem S/1-R vyšetřováno 66 osob. Jednalo se o spolupracovníky z Ostravska, Přerovska, Brněnska a Kroměřížska. Před stanným soudem stanulo 42 z nich. Bohuslava Němce a Františka Braunera spolu s výsadkáři ze skupin Aroš III, Aroš IV a Aroš V a jejich spolupracovníky odsoudil stanný soud v Brně k trestu smrti 22. prosince 1941. Popraveni byli 7. května 1942 v koncentračním táboře Mauthausen.
Františka Ryše dopadlo gestapo až 12. května 1942 poté, co se náhodně setkal na brněnském Kolišti s Rudolfem Mišutkou, bývalým parašutistou skupiny Aroš II, který právě mířil na schůzku s pracovníkem gestapa na hlavní nádraží. Nic netušícího Ryše vzal s sebou. František Ryš byl na nádraží neprodleně zatčen a dne 29. května 1942 byl odsouzen k trestu smrti a ještě téhož dne popraven spolu s manželkou Annou a bratrem Rudolfem v Kounicových kolejích v Brně. Následujícího dne byly jejich ostatky zpopelněny a vysypány na neznámém místě.
Zrádce Jan Kasík přijal německé občanství a narukoval do armády. Padl 16. října 1944 jako řadový granátník v Itálii.
Bohuslav Němec a jeho otec Jan jsou připomenuti v Přerově pamětní deskou na domě v ulici Generála Štefánika 2. Jsou uvedeni také na přerovské pamětní desce příslušníků sociální demokracie a dělnické tělovýchovné jednoty. Jedna z přerovských ulic nese jméno Bohuslava Němce.
František Ryš, jeho manželka Anna a bratr Rudolf jsou uvedeni na pamětní desce sokolů v ZŠ Svinov a na pomníku umučeným obětem nacismu na hřbitově v Ostravě – Mariánských Horách. Spolu s manželkou je zapsán také na obecním pomníku v Ostravě – Svinově. Ve Svinově byla ještě v roce 1945 přejmenována Průmyslová ulice na ulici Bratří Ryšů a v roce 1972 byla změněna na ulici Františka a Anny Ryšových.
František Brauner podle dostupných údajů není jmenovitě připomenut na žádném pamětním místě.
Vlastimil Křišťan
Pamětní deska Bohuslava a Jana Němcových v Přerově:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7109-7332
Bohuslav a Jan Němcovi jsou připomenuti spolu s dalšími na pamětní desce přerovské sociální demokracie a DTJ:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7109-7376
Manžele František a Anna Ryšovi jsou připomenuti na pomníku v Ostravě Svinově:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8119-7896
Na pomníku umučeným obětem nacismu v Ostravě Mariánských Horách je připomenut František Ryš, manželka Anna a bratr Rudolf:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8119-7974
Pamětní deska původně umístěna na svinovské Sokolovně dnes připomíná Františka Ryše, manželku Annu a bratr Rudolfa v ZŠ Svinov:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8119-7929
Oběť výsadku S/1-R, jeho spolupracovníků a dalších obětí 2. světové války připomíná pomník v Dřínově:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7203-1578
František Ryš a Bohuslav Němec jsou připomenuti v Národním památníku 2. světové války v Hrabyni:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Localities/ShowDetail/c7c7e56f-a48f-4cf0-b926-32d3b29d8be3
Summary:
In summer 1941, the Czechoslovak military mission in Moscow began preparing the S/1 parachute groups for intelligence operations in German-occupied Czechoslovakia. S/1-R was intended for Moravia, with its members assigned to establish intelligence networks around Přerov, Brno, Ostrava and Frýdek. The four-man group also included Bohuslav Němec, František Brauner, František Ryš and Jan Kasík. On the night of 9–10 September 1941, navigation error caused them to be dropped near Dřínov in the Kroměříž region rather than in the Beskids. They became separated but gradually established contacts with the domestic resistance. Their network was eventually exposed through arrests and betrayals. Němec and Brauner were executed at Mauthausen on 7 May 1942; Ryš was executed at Kounic's College in Brno on 29 May. Kasík collaborated with the Gestapo since November 1941 and died serving in the German Army in Italy in 1944. Their stories are preserved by memorial plaques and monuments in Moravia.
Bohuslav Němec (*2. 11. 1913 Olomouc – †7. 5. 1942 KT Mauthausen)
František Ryš (*28. 11. 1905 Svinov – †29. 5. 1942 Brno – Kounicovy koleje)
František Brauner (*21. 1. 1917 Vídeň – † 7. 5. 1942 KT Mauthausen) na kresbě V. Blažka z tábora Oranky.
Dřínov u Kroměříže, kde došlo k výsadku skupiny.
Pomník připomínající výsadek S/1-R a jeho spolupracovníky v Dřínově.
Pamětní deska Bohuslava a Jana Němcových v Přerově.
Bohuslav a Jan Němcovi jsou připomenuti spolu s dalšími na pamětní desce přerovské sociální demokracie a DTJ.
Manžele František a Anna Ryšovi jsou připomenuti na pomníku v Ostravě – Svinově.
Na pomníku umučeným obětem nacismu v Ostravě Mariánských Horách je připomenut František Ryš, manželka Anna a bratr Rudolf.
Pamětní deska v ZŠ Svinov, původně umístěna na zaniklé svinovské Sokolovně, připomíná Františka Ryše, manželku Annu a bratr Rudolfa.
Zdroje:
ŠOLC, Jiří. Za frontou na východě: českoslovenští parašutisté ve zvláštních operacích na východní frontě za druhé světové války (1941-1945). Cheb: Svět křídel, 2003.
KOPEČEK, Pavel. Odbojové skupiny Petičního výboru Věrni zůstaneme a Moravské pětky na Přerovsku v letech 1939–1942. In: Sborník Státního okresního archivu. Přerov: 2009, s. 119–157. On-line: https://www.archives.cz/web/resources/soka_prerov/soka_prerov_sbornik_2009.pdf
RICHTER, Karel a Vlastimil KOŽNAR. Výsadek S-1. Praha: Naše vojsko, 1988. On-line: https://ndk.cz/uuid/uuid:c25bff70-04ce-11e3-9923-005056827e52
SVOBODA, Ludvík. Cestami života. Svazek 2. Praha: Prospektrum, 1992.
MIKULKA, Jiří a Václav HALAMA. Morava v boji proti fašismu. Svazek 2. Brno: Moravské muzeum, 1990.
BENČÍK, Antonín, RICHTER, Karel. Tragický osud generála Heliodora Píky: portrét československého vojáka a diplomata. Praha: Ministerstvo obrany ČR - AVIS, 2001, s. 116–117.
Archiv bezpečnostních složek, Fondy tzv. Studijního ústavu MV, fond Stíhání nacistických válečných zločinců Státní bezpečností, Důvodové zprávy a podkladové materiály komise pro vydávání osvědčení dle zákona č. 255/1946 Sb. k odbojovým organizacím a skupinám, Obrana národa Kroměříž, okres Kroměříž, sign. 325-153-17.
Bohuslav Němec
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bohuslav_N%C4%9Bmec
František Ryš
https://www.vuapraha.cz/padli-2-svetova/1759
https://www.mapomol.cz/Ulice0400/0495.html
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-osobnosti&load=4456
Matrika narozených Svinov 1905-1913, on-line: https://digi.archives.cz/da/permalink/29e3f91ac933f2f4:2c7af293:146ec53500c:-7f3f/8c28b28d35354cfd933e15ad7ce70255
MAtrika zemřelých Brno, on-line: https://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/11140?image=216000010-000253-003381-000000-017900-000000-00-B00364-01360.jp2
Jan Kasík
Hřbitov Futa-Pass, blok 41, hrob 494: https://www.volksbund.de/erinnern-gedenken/graebersuche-online/detail/a3TJy000000Ja09MAC
