Děkujeme, všem kteří se doposud zapojili do kampaně #80let!

1.5.2025 Vlastimil Křišťan
Děkujeme, všem kteří se doposud zapojili do kampaně #80let!

Vaše příspěvky, fotografie a vzpomínky jsou silným vyjádřením úcty k těm, kteří položili život za naši svobodu. Díky vám ožívají příběhy hrdinů, jejichž jména často nalezneme jen na nenápadných deskách, křížcích u cest nebo zapomenutých hrobech na kraji hřbitova.

📸 Mezi zaslanými fotografiemi nás hluboce oslovily snímky z pietních míst v pohraničí, detailní záběry pamětních desek na obyčejných domech i fotografie zapálených svíček u hrobů bezejmenných vojáků. Každý z těchto obrazů vypráví silný a důležitý příběh.

Vaší účastí pomáháte šířit povědomí o významu památky válečných hrobů a připomínáte nám, že svoboda není samozřejmost.

🕯 Děkujeme vám za vaši úctu, zájem a odvahu zastavit se, vzpomenout a sdílet.

Výběr z Vašich zaslaných fotografií naleznete dole v galerii a těšíme se na další příspěvky.

👉 Pokud jste se ještě nezapojili, je stále čas – zastavte se, vzpomeňte, vyfoťte a sdílejte s hashtagem #80let.

Blíže v úvodním článku kampaně: https://valecnehroby.mo.gov.cz/aktuality/kampan-80let-kazde-misto-ma-svuj-pribeh 

Děkujeme, že pomáháte udržet paměť živou.

Paní ministryně uctila památku Růženy Švagrové, která padla na barikádě na Praze 2. Pamětní deska Růženy Švagrové. Členové jednoty ČsOL Havířov si připomněli oběť průzkumníka Ivana Kubince. Smolkov, Hrdinům Ostravské operace. Pomník u Roztok u Jilemnice S předešlým místem souvisí bratrský hrob s náhrobkem ve tvaru tří kopců v Rymicích. Do soukromých zpráv nám přišel pomník 17 čs. vojákům padlým 6. 5. 1945 u Rymice ve Zlínském kraji. Jiří Horáček padl během Pražského povstání Památník padlých v Opavě Osádka Legiovlaku se připojila v Jilemnici na hřbitově ve Zvědavé uličce. Hrob rudoarmějců v Jilemnici. Hrob Jiřího Šlechty v Jilemnici. Pomník před sokolovnou v Jilemnici, také zachytili kolegové z Legiovlaku. Seržant RA Mifodij Avakumovič Borodynja sloužil jako řidič a zahynul v květnu 1945. Jeho hrob nalezneme na hřbitově ve středočeských Miloticích. Pomník padlým hrdinům v revolučních bojích o Prahu v květnu 1945 Miloslav Růžička padl v závěru války v boji s pancéřovým vlakem u Nelahozevsi. Antonín Tomeček a Ladislav Unar padli počátkem dubna při plnění partyzánského úkolu. Pomník vzniklý po demolici areálu vysočanské ČKD přenesením desek na novou skulpturu na náměstí OSN.

Další příběhy

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

28.7.2025 Vlastimil Křišťan
„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.
Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

28.7.2025 Vlastimil Křišťan
Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.
Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

25.7.2025 Petr Hažmuka
V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.