Zničení štábu partyzánské skupiny Mistr Jan Hus u Leškovic

Zničení štábu partyzánské skupiny Mistr Jan Hus u Leškovic

Na podzim 1944 začal v českých zemích velký rozmach partyzánského hnutí. Jeho základnu představují paravýsadky skupin, které v krátké době získaly tisíce spolupracovníků. Významnou partyzánskou oblastí se stala také Českomoravská vysočina, kde působila partyzánská brigáda Mistra Jana Husa. Ta se z původní dvanáctičlenné skupiny parašutistů vysazené 26. října 1944 u Čáslavi, rozrostla na 444 partyzánů a pět samostatných bojových oddílů a kolem 120 spolupracovníků. Velitelem výsadku a poté i celé partyzánské brigády byl kapitán Rudé armády Alexandr Vasiljevič Fomin. V původním dvanáctičlenném výsadku byl také jediný Čech, později nechvalně známý vyšetřovatel StB Miroslav Pich-Tůma, který zastával funkci politického komisaře.

Cílem partyzánské brigády Mistr Jan Hus bylo destabilizovat nacistickou okupační moc v oblasti Železných hor a Žďárských vrchů, provádět zde partyzánské akce, zpravodajskou činnost (Rudé armádě měli předávat informace o průmyslové výrobě, o pohybu vojáků, válečné techniky, o opevňovacích systémech a protiletecké obraně apod.) a zakládat ilegální národní výbory. Mimo to měla brigáda, stejně jako další sovětské paraskupiny, zvláštní úkol – bránit vlivu československé vlády v Londýně mezi domácími odbojáři a podporovat komunistický odboj.

Máme-li věřit těmto údajům, pak partyzánská brigáda mistra Jana Husa zorganizovala 103 ilegálních národních výborů a tři okresní národní výbory. V boji zabila 78 německých vojáků a důstojníků. Příslušníci brigády také vykolejili 14 vlaků s válečným materiálem, poškodili tři železniční mosty a jeden most silniční. Ve dvou případech narušili železniční trať a dvanáctkrát přerušili telefonní spojení. Seznam zničené německé techniky působí úctyhodně – zničili 138 automobilů, 27 motocyklů, čtyři goniometrické stanice, čtyři tanky, deset pancéřových vozů, jedno motorizované dělo, dvě protiletadlová děla a jedno stíhací letadlo Focke-Wulf 190. Partyzáni také vypustili 4 755 litrů benzínu, 25 500 litrů nafty a zásoby lihu ze čtyř lihovarů.

V březnu 1945 se štáb brigády Mistra Jana Husa rozhodl, že se po pobytu v malé obci Dědice u Zbýšova na Kutnohorsku vrátí na Přibyslavsko, kde si vybuduje nový úkryt. Během nočního přesunu se zastavili ráno 27. března 1945 u obce Leškovice k celodennímu odpočinku. V důsledku vysílání vysílačkou došlo ovšem goniometrickým zaměřením k jejímu odhalení. Zda k odhalení přispěla i zrada, je těžké říct. Podle svědectví bylo slyšet dynamo vysílačky na velkou vzdálenost, a i to mohlo přilákat nežádoucí pozornost. Záhy byly do zaměřeného prostoru vyslány silné jednotky německé branné moci, které v odpoledních hodinách obklíčili partyzány v lese „Na Dlouhé“.

Došlo k urputnému a nelítostnému boji, který trval od 18:40 hodin do čtyř hodin následujícího rána. Padlo v něm šest členů štábu – náčelník štábu nadporučík Ivan Vasiljevič Perchun, radisté Alexandr Nikolajevič Čepurov a Marija Nikiforovna Poljakovová, lékařka Lydie Alexandrovna Smyková a dva čeští partyzáni, Josef Coufal ze Samotína a Jan Janáček ze Sobiňova. Přestřelku přežil s těžkým zraněním pouze velitel štábu, kpt. Alexandr Vasiljevič Fomin, zřejmě po neúspěšném pokusu o sebevraždu. V bezvědomí byl převezen do věznice v Chrudimi. Jelikož nebyl schopen vypovídat, byl po půlnoci popraven na vězeňském dvoře. O velkém štěstí mohl hovořit pouze osmý člen štábu, Jiří Starý, který během odpočinku odešel navštívit jiné tři partyzány, o nichž se štáb dozvěděl, že táboří nedaleko. Díky tomu se vyhnul obklíčení. Poslední člen štábu, zmíněný Miroslav Pich-Tůma, nebyl v těch dnech vůbec se skupinou a po osudné události převzal velení brigády. Lpí na něm proto podezření, k němuž však neexistují žádné důkazy, že mohl zradit a přispět k tragédii. 

Tyto události připomíná v lese „Na Dlouhé“ malý pomníček v místě jejich skonu nazvaný „Pomník partyzánské brigády mistra Jana Husa“. Blíže k obci se pak tyčí velký „Památník padlým partyzánům“, v němž jsou uloženy urny údajně s jejich popelem, který se podařilo zachránit zaměstnanci krematoria v Pardubicích, kde byli zpopelněni.

Jiří Řezníček

Číslo válečného hrobu: CZE6102-8857, CZE6102-9816

Odkaz na pomník v Centrální evidenci válečných hrobů zde: 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6102-8857

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6102-9816

Summary:

Near the village of Leškovice there are two monuments in honour of the partisans from the brigade of Mister Jan Hus who died on 27 March 1945 in an unequal battle with Nazi troops. The brigade, formed in 1944 by Soviet paratroopers, grew to 444 fighters. Its tasks included sabotage, intelligence gathering and supporting the Communist resistance.

On 27 March 1945, the staff stopped at Leškovice to rest, but was discovered by German forces, probably because of radio transmissions. A fierce battle ensued, which lasted from evening to morning. Six partisans were killed, including the chief of staff and the radio operators. Commander Alexander Fomin was captured and executed.  Suspicions of treachery lingered over Miroslav Pich-Tuma, the political commissar who was absent during the attack and later commanded the brigade.