Zdeněk Bořek-Dohalský

Zdeněk Bořek-Dohalský se svou manželkou Annou

Zdeněk Bořek-Dohalský, celým jménem Zdeněk Maria Bořek Dohalský z Dohalic, se narodil 10. května 1900 na rodovém zámku v Přívozci jako nejmladší syn zchudlého hraběte Františka Karla Bořka-Dohalského (1843–1925) a původem belgické šlechtičny Ludoviky, rozené d’Hoop (1863–1920).

Obecnou školu navštěvoval Zdeněk Bořek-Dohalský v Domažlicích. Díky nadaci hraběte Straky, která podporovala studia zchudlých šlechticů, vystudoval v roce 1920 gymnázium v Praze na Malé Straně. V témže roce zahájil studia na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Během studií vstoupil do Národní strany práce, kde se sblížil s generálním tajemníkem této strany Jiřím Benešem, synovcem Edvarda Beneše. Přátelské vztahy navázal i s dalšími osobnostmi této malé strany: např. s Janem Herbenem a Jaroslavem Stránským, majitelem Lidových novin. Díky tomuto osudovému setkání odešel z práv pracovat jako novinář.

Na konci 20. let se Zdeněk Bořek-Dohalský stal redaktorem Lidových novin a od června 1929 působil jako parlamentní dopisovatel. Byl pravidelným hostem bratří Čapků i prezidenta Masaryka v Lánech. Při této práci dokázal využít svého původu a bohatých společenských kontaktů mezi českou šlechtou, klérem a osobnostmi politického života. Stejně jako řada jeho kolegů a přátel z okruhu Lidových novin, i on náležel mezi obdivovatele a podporovatele prezidenta Masaryka, s nímž se také jako jeden z pátečníků stýkal. Spolupracoval také s Peroutkovou Přítomností a spolu s Milenou Jesenskou zastával v Přítomnosti funkci redakčního tajemníka.

Dne 22. června 1933 se v Praze oženil s Annou Šírlovou (27. dubna 1911 Praha – 5. června 1998 Praha, dcerou Josefa Šírla a Anny Kaslové), která pocházela z bohaté pražské rodiny. Díky finančnímu zajištění odešel v prosinci 1937 z redakce Lidových novin a pokusil se dokončit studia práv. K tomu však kvůli událostem následujícího roku nedošlo.

Příchod nacistů a vznik protektorátu radikálně změnily život Bořka-Dohalského, který se zapojil ihned do odboje. Byl jedním z těch, kdo se sešel s prezidentem Edvardem Benešem ještě před jeho odchodem do Londýna, aby s ním probral, jak bude probíhat budoucí komunikace mezi vlastí a exilem. Jako zvláštní zmocněnec Edvarda Beneše udržoval poté kontakty mezi ním, domácími odbojovými centry a předsedou vlády Eliášem. Jeho krycí jméno bylo Bedrník. Po vyhlášení stanného práva byl 21. října 1941 zatčen gestapem a vězněn v Praze na Pankráci. Odtud ho 6. února 1945 převezli do Malé pevnosti v Terezíně k popravě. Ta byla vykonána hned druhý den třemi ranami z pistole v pevnostním příkopu. Choval se přitom nesmírně statečně.

Jiří Řezníček

 

Odkaz na pomník v Evidenci válečných hrobů zde

Rodinný hrob rodu Bořků-Dohalských na hřbitově v Blížejově se symbolickým hrobem Zdeňka Bořka-Dohalského (VH: CZE3204-40103).

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3204-40103

 

Pamětní deska na průčelí domu č. p. 68 na náměstí Míru v Domažlicích věnovaná rodině hrabat Bořků-Dohalských, jejíž členové zahynuli během 2. světové války (VH: CZE3202-33424).

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3202-33424

 

Summary:

Zdeněk Bořek-Dohalský, full name Zdeněk Maria Bořek Dohalský z Dohalic, was born on May 10, 1900, at the family castle in Přívozec. He was the youngest son of the impoverished Count František Karel Bořek-Dohalský and Belgian noblewoman Ludovika d’Hoop. He attended elementary school in Domažlice and later studied at a gymnasium in Prague. In 1920, he began studying law at Charles University but soon transitioned into journalism, influenced by his connections in the National Labour Party.

By the late 1920s, he became a journalist at Lidové noviny, later serving as a parliamentary correspondent. He was closely associated with prominent figures such as the Čapek brothers and President Tomáš Garrigue Masaryk. He also worked in magazine Přítomnost alongside Milena Jesenská. In 1933, he married Anna Šírlová, coming from a wealthy Prague family. Financial stability allowed him to leave journalism in 1937 to resume his law studies, but historical events prevented him from completing them.

With the Nazi occupation in 1939, Bořek-Dohalský immediately joined the resistance. He met with President Edvard Beneš before his exile and became Beneš’s special envoy, maintaining communication between the domestic resistance and the Czechoslovak government-in-exile. Operating under the codename "Bedrník," he played a crucial role in underground activities. Arrested by the Gestapo on October 21, 1941, he was imprisoned in Prague and on February 6, 1945 transferred to the Small Fortress in Terezín. On February 7, 1945, he was executed by gunfire in the fortress moat.

Zdeněk Bořek-Dohalský (*10. 5. 1900 †7. 2. 1945)

Zdeněk Bořek-Dohalský (*10. 5. 1900 †7. 2. 1945)
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Zden%C4%9Bk_Bo%C5%99ek_Dohalsk%C3%BD

Rodinný hrob rodu Bořků-Dohalských na hřbitově v Blížejově se symbolickým hrobem Zdeňka Bořka-Dohalského.

Rodinný hrob rodu Bořků-Dohalských na hřbitově v Blížejově se symbolickým hrobem Zdeňka Bořka-Dohalského.
Foto: Alexej Kokorev

Pohled na kapličku na hřbitově v Blížejově, kde je vpravo rodinný hrob rodu Bořků-Dohalských se symbolickým hrobem Zdeňka Bořka-Dohalského.

Pohled na kapličku na hřbitově v Blížejově, kde je vpravo rodinný hrob rodu Bořků-Dohalských se symbolickým hrobem Zdeňka Bořka-Dohalského.
Zdroj: CEVH

Pamětní deska na průčelí domu č. p. 68 na náměstí Míru v Domažlicích věnovaná rodině hrabat Bořků-Dohalských, jejíž členové zahynuli během 2. světové války.

Pamětní deska na průčelí domu č. p. 68 na náměstí Míru v Domažlicích věnovaná rodině hrabat Bořků-Dohalských, jejíž členové zahynuli během 2. světové války.
Foto: Alexej Kokorev

Zdeněk Bořek-Dohalský se svou manželkou Annou

Zdeněk Bořek-Dohalský se svou manželkou Annou
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/rod-dohalskych-zdenek-borek-aristokracie-vyroci-nacismus-komunismus.A200206_112221_domaci_lesa/foto/LES8135d2_zdenekdohalskysezenouannou_kopie.jpg

80. výročí zákřovské tragédie

Dne 18. dubna 1945 byla vesnice Zákřov obklíčena kozáky a gestapem kvůli podezření z podpory odboje. Zatkli 23 místních mužů a chlapců, z nichž 19 po krutých výsleších popravili 20. dubna v Kyjanicích. Jejich těla byla spálena. Tragédie vyšla najevo až po válce. Letos si připomínáme 80 let od této události.

Pochod smrti Reitzenhain (Pohraniční) – Chomutov – Terezín a vlak smrti v obci Březno

Na jaře 1945 prošel okresem Chomutov jeden z mnoha pochodů smrti, při kterém byli vězni z pobočného tábora Treglitz nuceni putovat z Pohraničního přes Chomutov až do Terezína. Trasa je dodnes lemována hroby a památníky těch, kteří po cestě zemřeli vyčerpáním, byli zastřeleni nebo ubiti. Tragická je i historie tzv. vlaku smrti v obci Březno, kde během několika dní zahynuly stovky vězňů hlady, žízní a následkem spojeneckého náletu. Připomínkou těchto událostí jsou hromadné hroby a pietní místa v obcích regionu.

Poslední let amerických stíhačů Raymonda F. Reutera a Williama R. Preddyho

Na konci druhé světové války se nad územím dnešního Česka odehrávaly dramatické letecké boje. Během jedné z posledních misí 17. dubna 1945 byli nad jižními Čechami sestřeleni dva američtí stíhací piloti – kapitán Raymond F. Reuter a poručík William R. Preddy. Oba padli po střetu s německými proudovými letouny Me-262 a zemřeli nedaleko Boršova nad Vltavou a Záluží. Jejich památku dnes připomínají pomníky na místech dopadu jejich letadel.