Založení 1. československé brigády Jana Žižky z Trocnova – 26. října 1943

Před 2. světovou válkou žilo v Jugoslávii asi 250 000 Čechů a Slováků, z většiny šlo o výsledek dvou přistěhovaleckých vln v rámci habsburské monarchie. Přistěhovalectví Slováků započalo již v 18. století a soustředilo se do Vojvodiny a Slavonie. Čeští přistěhovalci mířili od 19. století do Durovarska ve Slavonii.

Počátky československého protinacistického odboje na Durovarsku sahají do podzimu 1941 a ustanovení odbojové skupiny „Matija Gubec“ v mlýně „Jama“, jejímž zakládajícím členem byl Josef Vojáček – Taras. Na jaře 1942 vznikla na Durovarsku partyzánská skupina pod velením Josefa Hanzla. Na jaře 1942 pak Josef Vojáček navrhl na konferenci ve Zvečnu v pohoří Pupuk ustanovení samostatné jednotky z Čechů a Slováků. Hlavní štáb NOV a PO v Chorvatsku k tomu vydal souhlas 19. února 1943 a 5. března vyšel rozkaz 4. divize, aby podřízené  brigády vyslali Čechy a Slováky do Zvečna. Německá ofenziva formování pozdržela a prvních 150 mužů a žen zformovalo 1. československý prapor NOVJ v Cikotech 3. května 1943. Velitelem byl ustanoven Josef Růžička. V polovině července prapor včleněný do XVII. brigády 28. divize prorazil obklíčení a přešel násilně řeku Sávu do Bosny. Za úspěchy v boji proti ustašovcům při přechodu Sávy v Krapije a následný boj v lese Železník, kde prorazili obklíčení a zničili nepřátelský obrněný vlak, získal prapor čestný titul „úderný“. Následovaly boje proti 373. německé divizi. 

Viděný potenciál československé jednotky vedl 5. září 1943 k jejímu stažení z fronty za účelem reorganizace. Dne 26. října 1943 vydal štáb nadřízeného VI. sboru rozkaz č. 16 o zřízení 1. československé brigády Jana Žižky z Trocnova z 1. československého úderného praporu, 1. posávského úderného praporu a části XII. úderné brigády spolu s díly  západní a východní skupiny. Velitelem se stal dosavadní velitel 1. posávského praporu Milan Joka, politickým komisařem Josef Vojáček – Taras, zástupcem velitel Arnošt Jasmín, zástupcem komisaře Alexandr Jovanovič, náčelníkem štábu byl jmenován Antonín Doležal a zpravodajským důstojníkem štábu brigády Josef Hanzl. Jak je patrné, nešlo ještě o čistě československou jednotku. Brigáda o 588 mužích a ženách byla v tomto období složena z 298 Čechů a Slováků, 201 Srbů, 69 Chorvatů a 20 příslušníků jiných národností. Slib přednášený velitelem Milanem Jokou, který příslušníci brigády složili, měl končit slovy: „Přísahám svému národu a svému veliteli soudruhu Titovi, že budu bojovat, pokud i poslední fašista neodejde z naší země.“

V zimě 1943/1944 byla brigáda nasazována na zásobovací mise a na jaře bylo rozhodnuto o nacionální homogenizaci jednotky. Došlo k odvelení 1. posávského praporu a v březnu 1944 se brigáda přesunula na Durovarsko a doplnila stavy mužstva z místních českých obcí. V srpnu osvobodila Končenice, udržela město proti několika protiútokům vyslaným z Daruvaru a v září se přesunula k trati Zágreb – Bělehrad. Přispěla tak k zářijovému osvobození Pakrace a Daruvaru. V daruvarském Českém národním domě převzala brigáda 1. října 1944 český prapor od omladiny z trojehlavy a jugoslávský prapor od omladiny okresu Daruvar. Slavnostní projev měl znít: „Prapore náš! Ty nás povedeš v každém našem boji. Ty budeš s námi ve všech našich strádáních a utrpeních. Ty půjdeš s námi až do konečného vítězství. Neposkvrníme tvoje posvátné barvy!“ V listopadu se brigáda zapojila do bojů u Našice ve Slavonii a z osvobozených obcí se přidali další bojovníci. Početní stav přesáhl tisíc bojovníků a v brigádě sloužilo již 915 Čechů a Slováků. Ve Vukojevcích byl proto 26. listopadu 1944 zřízen III. prapor.

V lednu 1945 se 1. čs. brigáda zapojila do vytváření předmostí na Drávě u Osijeku s cílem spojit se s III. jugoslávskou armádou. Během bojů u Seony nedaleko Našic padl 28. ledna 1945 zastupující velitel brigády Antonín Doležal. Brigáda musela pod německým tlakem s dalšími slavonskými jednotkami ustoupit do pohoří Papuk, kde probíhaly těžké boje komplikované zimními podmínkami. Dne 7. února 1945 padl také navrátivší se velitel brigády Josef Růžička. Počátkem dubna byla brigáda s celou 12. divizí přesunuta mezi Slavonskou Požegu a Slavonský Brod a 15. dubna 1945  došlo u Drenjského Slatniku konečně ke spojení s III. jugoslávskou armádou a o devět dní později byla zařazena do IV. brigády nově vytvořené 12. divize Jugoslávské lidové armády, v jejímž stavu působila do konce války. Za dobu války mělo brigádou projít až 3000 osob, z nichž padlo či zemřelo podle některých pramenů až 800 příslušníků a dalších 900 bylo raněno. Databáze padlých ve 2. světové válce spravovaná Vojenským ústředním archivem uvádí jménem přes 340 padlých. 

Po válce příslušníci 1. čs. brigády NOVJ „Jana Žižky z Trocnova“ nastoupili 12. září 1945 k slavnostní přehlídce na pražském Staroměstském náměstí a převzali vyznamenání udělená prezidentem Edvardem Benešem.  Asi 5000 Čechů a Slováků využilo nabídky k návratu do Československa a usadilo se v obcích na jižní Moravě. Dnes můžeme hned dva pomníky připomínající oběti bojů v Jugoslávii nalézt v Jiřicích u Miroslavi. Rovněž na území dnešního Chorvatska byla a je připomínána řada obětí.  Velitel brigády Josef Růžička byl po úmrtí dopraven do rodné vsi Otkopi a odtud slavnostně pochován na hřbitově obce Končanica, kde můžeme jeho hrob nalézt dodnes. Ve středu Končanic u Českého domu pak byla 22. prosince 1963 slavnostně otevřena „Česká ústřední škola Josefa Růžičky“. V parčíku před budovou se nachází busta Josefa Růžičky a dva pomníky místním obyvatelům. Ten starší, odhalený v roce 1951, připomíná 17 padlých čs. vojáků brigády a 9 umučených obyvatel. Novější pomník upomíná oběti bojů občanské války. Pomník bojovníkům 1. čs. brigády nalezneme také v obci Otkopi. Josef Růžička, od 27. července 1953 národní hrdina Jugoslávie, je připomenut bustou také u ústředního pomníku osvobozeneckého boje v Daruvaru. O všechny zmíněné pomníky se dodnes vzorně starají místní obyvatelé. Na hřbitově obce Dežanovač má být dodnes uchován také hrob náčelníka štábu brigády a zastupujícího velitele, Antonína Doležala. Několik bojovníků čs. brigády je uvedeno také na pomníku padlým obce Šibovač. Mezi nimi také zkomolené jméno Vávra Fanika, dle čs. úřadů Františka Vávrová, které ale její spolubojovníci říkali Fanda Vávrů. Samotný hrob této devatenáctileté bojovnice a ošetřovatelky  se zatím nepodařilo nalézt a pravděpodobně podlehl zubu času. Padla během zimních bojů v pohoří Papuk a nalezla místo posledního odpočinku v blízkosti cesty mezi obcemi Velika a Slatinsky Drenovac. Na ramenou dřevěného kříže měl dle pamětníků být vypálen nápis: „Za vaši svobodu, za vaše životy – položila svůj život – Fanda Vávrů, bojovnice 1. českoslov. brigády ‚Jana Žižky z Trocnova‘, v boji o vrchol Kolce, zasažena smrtící ranou z ruky tyrana. Padla, abyste vy mohli žít.“

Vlastimil Křišťan

Na našem území boje v Jugoslávii připomínají hned dva pomníky v Jiřicích u Miroslavi:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6212-26257
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6212-26251

Válečný hrob s ostatky velitele Josefa Růžičky v obci Končanica:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=HRV-57891

Pomník padlým obce Končanica a busta Josefa Růžičky stojí u místního Českého domu a školy pojmenované po tomto národním hrdinovi Jugoslávie:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=HRV-57887
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=HRV-57886

Pomník připomínající Josefa Růžičku v Daruvaru:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=HRV-57890

Pomník obětem bojů ve vsi Otkopi:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=HRV-57888

Pomník padlých v obci Šibovač:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=HRV-57889

Summary:

Before World War II, around 250,000 Czechs and Slovaks lived in Yugoslavia, mainly due to two immigration waves during the Habsburg Monarchy. The Czech and Slovak anti-Nazi resistance in Region of Durovar began in the fall of 1941 with the formation of the "Matija Gubec" group, where Josef Vojáček – Taras was a key member. In May 1943, the 1st Czechoslovak Battalion of NOVJ was formed, led by Josef Růžička. At 26 October 1943, the battalion became the 1st Czechoslovak Brigade "Jan Žižka of Trocnov." The brigade, which consisted of Czechs, Slovaks, Serbs, Croats, and other nationalities, played a significant role in fighting the Nazis and Ustaše. Approximately 3,000 fighters fought in the 1st Brigade during the war, of whom about 800 were killed or died. After heavy fighting in the Slavonia region and beyond, the brigade eventually joined forces with the 3rd Yugoslav Army in April 1945. Following the war, some members emigrated to Czechoslovakia. Brigade commander Josef Růžička was killed in action in February 1945 and was designated a National Hero of Yugoslavia in 1953. He and the men and women of the 1st Brigade are commemorated in Daruvar and other places in present-day Croatia.

Zdroje:

URBAN, Jiří. Jugoslávie v boji proti fašismu. Praha: FÚV Československého svazu protifašistických bojovníků, 1988.

HUBÁČEK, Václav, VOJÁČEK, Ota. V jugoslávských horách. Praha: Naše vojsko, 1964.

SELINIĆ, Slobodan. Česi i Slovaci u Hrvatskoj i Srbiji 1945.–1948./9. – prve godine iskustva s komunističkom Jugoslavijom. Časopis za suvremenu povijest 2010, s. 413-432. On-line: https://hrcak.srce.hr/63649

ZONA, Pavel. Podíl Čechů v bývalé Jugoslávie na národně osvobozovacím boji v II. světové válce. Zbornik Janković Br. 7, 2002, s. 328–345. On-line: https://hrcak.srce.hr/307771

K čtvrtému výročí založení 1. čs. brigády Jana Žižky z Trocnova“ v Jugoslávii. In: Partyzán 1947, č. 43, s. 12–13.

Vzpomínka na Fandu Vávrů. In: Partyzán 1947, č. 9, s. 16. 

Osnovana Čehoslovačka narodnooslobodilačka brigada „Jan Žižka z Trocnova“. Vjesnikov Kalendar. On-line: https://www.antifasisticki-vjesnik.org/hr/kalendar/10/26/123/

FB skupina Udruga antifašističkih boraca i antifašista Grada Daruvara. On-line: https://www.facebook.com/Antifasisti.Daruvar

O školi. Češka osnovna škola Josipa Růžičke Končanica. On-line: http://os-ceska-jruzicka-koncanica.skole.hr/skola