První pomník obětem první světové války v Evropě

První pomník obětem první světové války v Evropě

První pomník obětem první světové války v Evropě

Pomník připomínající padlé občany z I. světové války z Bílovic nad Svitavou byl předán veřejnosti již 10. října 1915, tedy ještě během války, kdy nikdo nemohl tušit, kdy tento krvavý konflikt skončí a kolik obětí přinese. Pomníky připomínající padlé vojáky jsou přitom budovány zpravidla až po válce (nepočítáme-li k nim válečné hroby). V případě prvoválečného konfliktu se tak dělo nejčastěji během 20. let, případně až 30. let 20. století. Setkáváme se dokonce i s případy, kdy jsou pomníky obětem I. světové války budovány více než sto let po jejím skončení, jako například v rovněž jihomoravské obci Žďár u Petrovic na Blanensku, kde byl pomník vztyčen teprve v roce 2023.

Pomník v Bílovicích nad Svitavou má tvar kamenného jehlanu vystupujícího z kvádrového podstavce, který je v každém rohu ozdoben plastikami připomínajícími vázy nebo poháry na víno.  Pomník přitom vznikl zcela náhodou. Původně chtěli obyvatelé Bílovic nad Svitavou na podnět spisovatele Rudolfa Těsnohlídka (1882–1928), který zde tou dobou žil a tvořil, zřídit pomník Mistru Janu Husovi k tehdejšímu 500. výročí jeho upálení. Shromáždili stavební materiál a ve veřejné sbírce získali potřebné peníze. Myšlenka zřídit Husův pomník se ovšem v tehdejší vypjaté době nezamlouvala rakouským úřadům, proto aktéři přišli s plánem vybudovat pomník připomínající padlé občany v právě probíhajícím konfliktu.

Zbudování pomníku proběhlo velice rychle a jeho předání veřejnosti proběhlo „v neděli 10. října [...]. Rudolf Těsnohlídek si tehdy zaznamenal: „Nebylo asi a sotva kdy bude tak smutné slavnosti v naší obci. Vytrvalý, studený déšť a prudký vichr na chvíli ustal, když jsme se shromáždili kol pomníku, který jsme považovali za náhrobní pomník svých nadějí a trvání. Když bratr Tepera zahajoval slavnost vzpomínkou na padlé, přerušil ho hlasitý pláč a vzlyky a konečně neodolal ani on sám a nikdo z nás. Zazněl hymnus k sv. Václavu a při prosbě ‚nedej zahynouti nám, ni budoucím‘ – štkali i zpívající, nejotrlejší“

Dlouho byl na pomníku pouze nápis „Na paměť padlých bratří a spoluobčanů. Sokol 1915“. Nápisová deska se jmény 49 padlých občanů obce byla na pomník umístěna až při desátém výročí vzniku samostatného státu – 28. října 1928.

Jiří Řezníček

 

Číslo válečného hrobu: CZE6216-17421

Odkaz na pomník v Evidenci válečných hrobů zde:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6216-17421

 

Summary:

The war memorial in Bílovice nad Svitavou, unveiled on October 10, 1915, is considered the first monument in Europe dedicated to the victims of World War I. It was originally intended, on the initiative of writer Rudolf Těsnohlídek, to commemorate Jan Hus on the 500th anniversary of his death. However, due to political restrictions imposed by Austrian authorities, the plan was changed, and the community decided to build a monument honoring local men who had fallen in the ongoing war. The stone obelisk, completed remarkably quickly, became a poignant symbol of grief and lost hopes during the devastating conflict. A plaque with the names of 49 fallen citizens was added only in 1928, marking the tenth anniversary of the establishment of Czechoslovakia.

Celkový pohled na pomník padlým občanům v první světové válce v Bílovicích nad Svitavou.

Celkový pohled na pomník padlým občanům v první světové válce v Bílovicích nad Svitavou.
Foto: Tomáš Adamec

Pohled na Mlýnský ostrov s pomníkem padlým občanům v první světové válce.

Foto: Jaroslav Houfek

Detail nápisové desky na pomníku.

Detail nápisové desky na pomníku.
Foto: Dobromil Retych

Detail prvního textu na pomníku.

Detail prvního textu na pomníku.
Foto: Jan Formánek

Výroční zpráva Oddělení pro válečné hroby a pietní místa za rok 2024

Zveřejnili jsme Výroční zprávu za rok 2024. Na 70 stranách přináší přehled péče o válečné hroby doma i v zahraničí, dotací, úspěchů a plánů. Mezi hlavními aktivitami roku je digitalizace evidence, nová koncepce péče, posílení mezinárodní spolupráce a zvýšení dotační podpory na 15 milionů Kč.

Bitva u Starého Smolivce

První fáze třicetileté války (1618–1620), označovaná jako válka česká, začala pražskou defenestrací, kdy české stavy povstaly proti Habsburkům. Po počátečních úspěších však vzbouřenci ztráceli podporu i finanční prostředky. Rozhodující obrat nastal, když císař Ferdinand II. získal spojence v Maxmiliánovi I. Bavorském. Po dobytí Písku a střetnutí u Starého Smolivce pokračovala císařsko-ligistická vojska k Praze. Povstání vyvrcholilo porážkou stavů v bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620. Dnes události připomíná pomník ve Starém Smolivci.

80. výročí pádu Liberatoru KG867 při přeletu do Prahy u Hartley Wintney

Připomínáme si 80. výročí tragické havárie dopravního čtyřmotorového Liberatoru KG867, který se zřítil krátce po startu 5. října 1945 u obce Hartley Wintney ve Velké Británii. Na palubě letounu určeného k repatriaci československých exulantů cestovalo 23 osob. Katastrofu přežil jen těžce zraněný palubní mechanik, který o několik dní později zemřel.