Josef Šanc – český námořník v Japonsku

Jednou z méně známých epizod našich vojenských dějin je poměrně rozsáhlá služba českých a moravských mužů v rakousko-uherském námořnictvu. Jedním z nich byl také Josef Šanc, narozený 18. ledna 1894 v Nymburku do rodiny nádražního kováře Františka Šance a jeho ženy Barbory. 

Josef Šanc jako námořník 2. třídy sloužil na chráněném křižníku Kaiserin Elisabeth, který v říjnu 1913 připlul na Dálný Východ a po vypuknutí 1. světové války v Evropě přeplul z přístavu Jen-tchaj do německého koloniálního přístavu Čhing-tao. Když Japonsko vyhlásilo 15. srpna 1914 ultimátum Německu, zaslaly rakousko-uherské úřady 23. srpna 1914 rozkaz k evakuaci lodní posádky do rakousko-uherské enklávy v Tiencinu, aby se předešlo zapletení Rakousko-Uherska do japonsko-německého konfliktu. Ale po poradách s německými úřady došlo ke změně, Kaiserin Elisabeth byla vyhodnocena jako důležitá část obrany přístavu, a následující den došel telegram, který naopak přikazoval zapojit se do obrany přístavu na straně německého spojence. Z posádky křižníku ovšem v přístavu v tu dobu zůstalo jen 16 mužů, zbylých 394 členů posádky bylo již na cestě do Tiencinu. Rozkaz o návratu se nepodařilo doručit všem mužům a část byla internována Číňany.Dol

Do obrany německého Čhing-taa se tak zapojilo z posádky lodi Kaiserin Elisabeth 316 mužů, mezi nimi také Josef Šanc a 62 dalších námořníků z českých zemí. Japonské a britské jednotky obléhaly přístav od 23. září 1914 a posádka Kaiserin Elisabeth bojovala jak na samotné lodi jako dělostřelecká podpora, tak také jako pěšáci, kulometčíci a dělostřelci ve třech pevnostech vyzbrojených dvěma 15 cm kanóny a 16 menšími děly z původní výzbroje lodi. Více než desetinásobná přesila, zdrcující nepřetržité dělostřelecké bombardování a především nemožnost získat posily a zásoby zpečetila osud Čhing-taa. Vzhledem k beznadějné situaci posádka svůj křižník Kaiserin Elisabeth, jako předposlední loď v přístavu, potopila 2. listopadu 1914. Čhing-tao kapitulovalo o pět dní později. Během bojů přišlo o život 10 c. a k. námořníků (z toho 5 pocházelo z českého území) a 10 z nich bylo zraněno. Josef Šanc měl tentokrát štěstí. Spolu s ostatními obránci přístavu padl do japonského zajetí a 14. listopadu bylo 4679 mužů transportováno do Japonska a rozděleno do šestnácti zajateckých táborů, které byly nejprve zřízeny především v opuštěných chrámech. Většina Čechů byla umístěna do dočasného tábora Himeji a později v táboře Aonogara.

Josef Šanc byl umístěn nejdříve v táboře v Kumamoto a později s pár dalšími Čechy do zajetí ve městě Kurume, kam směřovali spíše němečtí zajatci. V Kurume jako zajatecká zařízení sloužily nejdříve čtyři dočasné lokality a od června 1915 nově zřízený zajatecký tábor na kraji města. Největší takové zařízení v Japonsku. Zajatci pracovali především v samotném táboře, ale někteří byli zaměstnáni v místní gumárenské továrně a pomohli pozvednout kvalitu a efektivitu výroby. Ve volnu se věnovali sportu, divadlu, hudbě a vycházkám po městě a jeho okolí a byli velmi ceněni za oživení místního hospodářství. 

Bohužel přelidněnost tábora, šlo o 1318 mužů v 16 barácích, vedla k rozvoji infekčních nemocí. Přesto v zajateckém táboře zemřelo během pěti let a tří měsíců jeho existence pouze jedenáct zajatců. První dva zemřeli v důsledku střelných zranění utrpěných během obrany přístavu Čching-tao, ostatní oběti zahynuly na infekční nemoci. Jedním z těchto zemřelých mužů byl také Josef Šanc. Zemřel 21. dubna 1916. 

Při křesťanském pohřbu s některými japonskými prvky, byl stejně jako ostatní zemřelí zajatci, pochován v urně na vojenském hřbitově Mii-Hatazaki. Ve fotoalbu Karla Strnada, dalšího českého námořníka zajatého v Kurume, se dochovaly záběry z této smutné události. 

V roce 1919 byly ze hřbitova, s výjimkou dvou nenalezených těl, všechny ostatky repatriovány spolu s bývalými zajatci do Evropy. O osudu ostatků Josefa Šance ale nemáme konkrétní zprávy. Na místě hřbitova byl nejspíše v tomto období také vztyčen pomník se jmény všech jedenácti pochovaných a verši: SCHWERT ENTWUNDEN DURCH SCHICKSALS MACHT GEFANGEN GEBUNDEN SANKT IHR ZUR NACHT (Meč vytržen silou osudu, lapen, svázán, potopen do noci.) a z druhé strany stély zobrazen meč směřující ostřím k zemi s letopočty 1914-1919. Na základně pak pomník dotváří text: ZUM GEDÄCHTNIS DEN KAMERADEN DIE FERN DER HEIMAT STARBEN. (Na památku kamarádů, kteří zemřeli daleko od domova.) V roce 1997 byl pomník přesunut k cestě u jezírka chrámu Šogen-ji a dodnes připomíná osud nymburského námořníka a 10 spoluvězňů. 

Vlastimil Křišťan 

Pomník 11 zemřelých zajatců v japonském Kurume: https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=JPN-57519

Josef Šanc je zmíněn také na pomníku v rodném Nymburku: https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE2118-3179

Summary 

Josef Šanc, born in Nymburk, Bohemia in 1894, served as a sailor in the Austro-Hungarian Navy aboard the cruiser Kaiserin Elisabeth. In 1914, he took part in the defence of the German-controlled port of Qingdao (Tsingtao) in China against Japanese and British forces during the First World War. Despite initial chaotic orders, most of the crew remained and joined the fighting, both at sea and on land. After the port’s fall in November 1914, Šanc was captured and transported with other prisoners of war to Japan. He was held in several camps, including Kumamoto and Kurume, where prisoners contributed to local industry and cultural life despite harsh conditions. Overcrowding led to disease, and Šanc died in captivity on 21 April 1916. The monument by the pond of Shogen-ji Temple still commemorates the fate of the Nymburk sailor and ten of his companions.

Zdroje

Verlustliste ausgegeben am č. 505. On-line: https://digitalnistudovna.mo.gov.cz/uuid/uuid:2686d0a0-033c-11e7-97b4-5ef3fc9ae867

 Původní záznam Verlustliste ausgegeben am č. 15, kde byl Josef Šanc uveden jako Sano Josef. On-line: https://digitalnistudovna.mo.gov.cz/uuid/uuid:43478080-018f-11e7-97b4-5ef3fc9ae867

 Matrika narozených Nymburk 28. Dostupné on-line: https://ebadatelna.soapraha.cz/d/10427/224#

 MAREK, Jindřich. Odysea českých námořníků z křižníku Kaiserin Elisabeth 1913-1920. In: Historie a vojenství 2013, č. 3, s. 41. On-line: https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:b65169e8-72b4-11ea-aa4b-001b63bd97ba

 SMS Kaiserin Elisabeth, Wikipedia, on-line: https://cs.wikipedia.org/wiki/SMS_Kaiserin_Elisabeth

 MAREK, Jindřich. Pod rakouskou vlajkou: Čeští námořníci v létech 1900-1918. Cheb: Svět křídel, 2003. 

CHOBOT, Lubomír. Problematika válečného zajetí v Japonsku 1914-1920. In: Encyklopedie válečného zajetí a internace: O osudech internovaných a válečných zajatců v období novověku, 2018. On-line: https://www.cervenykriz.eu/files/files/cz/729/EVZ-I.pdf

Mr. Germany and Kurume. On-line: https://www.city.kurume.fukuoka.jp.e.ax.hp.transer.com/1080kankou/2015bunkazai/3030shuuzoukan/2019-1024-1155-280.html

Kurume History Walks: Number.11 Remembering German POWs. On-line: https://www.city.kurume.fukuoka.jp/1080kankou/2015bunkazai/3050kurumeshishi/files/No.11RememberingGermanPOWsretake.pdf

 RYALL, Julian. Japan commemorates German World War I POWs, DW.com. On-line: https://www.dw.com/en/japan-commemorates-german-world-war-i-prisoners-of-war/a-52161442

 Profil spoluzajatce Karla Strnada v databázi čs. legionářů se snímky z pohřbu: http://legie100.com/krev-legionare/103982/

Námořník 4. třídy Harding-Klimánek Paul zemřelý v Čhing-tao , Praha 1882. Verlustliste ausgegeben am č. 586. On-line: https://digitalnistudovna.mo.gov.cz/uuid/uuid:23552a10-02cb-11e7-91c5-001018b5eb5c

Přibližná poloha umístění zajateckého tábora: https://maps.app.goo.gl/sdwN2aDPh8THp6oCA