Běleč

Běleč

Běleč

Pomník v Běleči nechala vybudovat místní Dělnická tělocvičná jednota (DTJ) v roce 1924. Původně připomínal pouze padlé v první světové válce. Po druhé světové válce byl doplněn o nápisovou desku z černého skla připomínající oběti tohoto konfliktu.

Pomník je zhotoven z umělého kamene zvaného teraco, což je stavební materiál složený ze směsi cementu, ušlechtilých kamenných drtí (např. mramoru, žuly či čediče) a barviv. Tyto složky se spojí a vytvoří povrch, který imituje přírodní kámen.

Samotný pomník je v horní části opatřen černou nápisovou deskou s textem:

„Padlým a zemřelým vojínům ve světové válce 1914–1918“ a ve spodní části textem:

„Věnuje Dělnická tělocvičná jednota“.

Dále je osazen devíti medailony s fotografiemi na porcelánu a jmény padlých, doplněnými již zmíněnou černou deskou připomínající oběti druhoválečného konfliktu.

Prostor pomníku je vymezen nízkým plůtkem z prefabrikované sítě v rámu a vstupní brankou, které byly kolem pomníku zřízeny dodatečně, pravděpodobně v 60. letech 20. století.

Co se týče technického stavu pomníku před renovací, materiál teraco byl již značně degradován, kdy vlivem dešťů a působením vlhka došlo k postupnému vymývání cementového pojiva na povrchu, který byl navíc pokryt tmavými depozity a usazeninami. Spáry mezi jednotlivými díly se nacházely v dobrém, kompaktním stavu, místy však byly popraskané. Ve špatném stavu naopak byla základová deska usazená v zemi a sokl, na který nasedá. Kvůli tomu byl pomník mírně nakloněn dozadu mimo svou osu. Na degradaci soklu se negativně podílelo vlhké prostředí terénu i přímý kontakt s hlínou a trávou. V důsledku zvýšené vlhkosti byl spodní díl pomníku pokryt mechem, lišejníky a sukulentními rostlinami.

Majitel pomníku, obec Běleč, proto uvažoval o jeho renovaci. Při rozhodování zastupitelstvu pomohla přislíbená dotace z Ministerstva obrany ČR. Renovace proběhla v roce 2024.

Během prací byl pomník demontován ze soklu, který byl spolu se základem pro své nevratné poškození zhotoven zcela nový. Samotný pomník byl kompletně očištěn a doplněny byly chybějící části teraca, zatmeleny spáry, provedeno lokální zpevnění a lepení, oprava profilu písma, barevné zvýraznění i výroba a osazení nových jmenovek padlých. Kolem pomníku proběhly terénní úpravy, vrstvení kameniva a ohraničení mlatové cesty kovovým profilem. Na závěr byl celý pomník preventivně ošetřen biocidním přípravkem a ke zpomalení destrukčních procesů také hydrofobním nátěrem.

Celkové náklady na renovaci činily 284 300 Kč, z čehož Ministerstvo obrany ČR přispělo částkou 226 893 Kč z dotačního programu ISPROFIN č. 107 290 „Zachování a obnova historických hodnot I“.

Jiří Řezníček

 

Číslo válečného hrobu: CZE2109-3414

Odkaz na pomník v Evidenci válečných hrobů zde: https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE2109-3414

 

Summary:

The war memorial in Běleč near Křivoklát was built in 1924 by the local Workers’ Gymnastics Union (DTJ) to commemorate the victims of World War I. After 1945, it was supplemented with a plaque honouring those who died in World War II. In 2024, the monument underwent complete restoration, including cleaning, repairs, and the addition of new nameplates. The renovation was financially supported by the Czech Ministry of Defence through the ISPROFIN program “Preservation and Restoration of Historical Values I.”

Pohled na pomník v Běleči před renovací.

Pohled na pomník v Běleči před renovací.
Foto: Pavel Jonáš

Pohled na pomník v Běleči po renovaci.

Pohled na pomník v Běleči po renovaci.
Foto: Radek Vicherek

Pohled na pomník v Běleči po renovaci.

Pohled na pomník v Běleči po renovaci.
Zdroj: CEVH

Detailní pohled na medailony se jmény padlých (před renovací).

Detailní pohled na medailony se jmény padlých (před renovací).
Zdroj: CEVH

Pohřby repatriovaných československých hrdinů – výsadkářů ze skupin Iridium a Bronse a odbojáře Josefa Doskočila

Ministerstvo obrany v srpnu 2025 realizovalo úspěšnou repatriaci ostatků devíti československých hrdinů, kteří padli v průběhu 2. světové války. V návaznosti na slavnostní pietní akt na pražském Vítkově se v průběhu podzimu uskutečnila poslední rozloučení se členy paraskupin Iridium a Bronse a příslušníkem domácího odboje Josefem Doskočilem na hřbitovech v České republice. V případě příslušníků Stráže obrany státu nebyly jejich ostatky prozatím pohřbeny z důvodu prováděné expertízy Kriminalistickým ústavem Policie ČR.

Bitva tří císařů u Slavkova

Bitva u Slavkova (2. 12. 1805), známá jako bitva Tří císařů, byla rozhodujícím střetem napoleonských válek. Napoleon porazil početně silnější rusko-rakouskou armádu díky mistrné taktice na Prateckém návrší. Spojenci ztratili přes 30 tisíc mužů, Francouzi necelých 10 tisíc. Vítězství vedlo k prešpurskému míru. Slavkovské bojiště je dnes památkovou zónou s řadou pietních míst, nejvýznamnější je Mohyla míru na Prateckém kopci.

Konec evakuace čs. legie z Ruska a československé válečné hroby ve vlnách

Evakuace čs. legionářů z Ruska v letech 1919–1920 byla mimořádnou logistickou operací. Celkem 67 730 osob se dostalo z ruského Vladivostoku do vlasti různými zaoceánskými trasami. Ne všichni cestu přežili – několik desítek legionářů a civilistů zemřelo a bylo pohřbeno na moři či v přístavních městech. V Terstu vznikl roku 2024 pomník těm, kteří se domů nevrátili.