Běleč

Běleč

Běleč

Pomník v Běleči nechala vybudovat místní Dělnická tělocvičná jednota (DTJ) v roce 1924. Původně připomínal pouze padlé v první světové válce. Po druhé světové válce byl doplněn o nápisovou desku z černého skla připomínající oběti tohoto konfliktu.

Pomník je zhotoven z umělého kamene zvaného teraco, což je stavební materiál složený ze směsi cementu, ušlechtilých kamenných drtí (např. mramoru, žuly či čediče) a barviv. Tyto složky se spojí a vytvoří povrch, který imituje přírodní kámen.

Samotný pomník je v horní části opatřen černou nápisovou deskou s textem:

„Padlým a zemřelým vojínům ve světové válce 1914–1918“ a ve spodní části textem:

„Věnuje Dělnická tělocvičná jednota“.

Dále je osazen devíti medailony s fotografiemi na porcelánu a jmény padlých, doplněnými již zmíněnou černou deskou připomínající oběti druhoválečného konfliktu.

Prostor pomníku je vymezen nízkým plůtkem z prefabrikované sítě v rámu a vstupní brankou, které byly kolem pomníku zřízeny dodatečně, pravděpodobně v 60. letech 20. století.

Co se týče technického stavu pomníku před renovací, materiál teraco byl již značně degradován, kdy vlivem dešťů a působením vlhka došlo k postupnému vymývání cementového pojiva na povrchu, který byl navíc pokryt tmavými depozity a usazeninami. Spáry mezi jednotlivými díly se nacházely v dobrém, kompaktním stavu, místy však byly popraskané. Ve špatném stavu naopak byla základová deska usazená v zemi a sokl, na který nasedá. Kvůli tomu byl pomník mírně nakloněn dozadu mimo svou osu. Na degradaci soklu se negativně podílelo vlhké prostředí terénu i přímý kontakt s hlínou a trávou. V důsledku zvýšené vlhkosti byl spodní díl pomníku pokryt mechem, lišejníky a sukulentními rostlinami.

Majitel pomníku, obec Běleč, proto uvažoval o jeho renovaci. Při rozhodování zastupitelstvu pomohla přislíbená dotace z Ministerstva obrany ČR. Renovace proběhla v roce 2024.

Během prací byl pomník demontován ze soklu, který byl spolu se základem pro své nevratné poškození zhotoven zcela nový. Samotný pomník byl kompletně očištěn a doplněny byly chybějící části teraca, zatmeleny spáry, provedeno lokální zpevnění a lepení, oprava profilu písma, barevné zvýraznění i výroba a osazení nových jmenovek padlých. Kolem pomníku proběhly terénní úpravy, vrstvení kameniva a ohraničení mlatové cesty kovovým profilem. Na závěr byl celý pomník preventivně ošetřen biocidním přípravkem a ke zpomalení destrukčních procesů také hydrofobním nátěrem.

Celkové náklady na renovaci činily 284 300 Kč, z čehož Ministerstvo obrany ČR přispělo částkou 226 893 Kč z dotačního programu ISPROFIN č. 107 290 „Zachování a obnova historických hodnot I“.

Jiří Řezníček

 

Číslo válečného hrobu: CZE2109-3414

Odkaz na pomník v Evidenci válečných hrobů zde: https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE2109-3414

 

Summary:

The war memorial in Běleč near Křivoklát was built in 1924 by the local Workers’ Gymnastics Union (DTJ) to commemorate the victims of World War I. After 1945, it was supplemented with a plaque honouring those who died in World War II. In 2024, the monument underwent complete restoration, including cleaning, repairs, and the addition of new nameplates. The renovation was financially supported by the Czech Ministry of Defence through the ISPROFIN program “Preservation and Restoration of Historical Values I.”

Pohled na pomník v Běleči před renovací.

Pohled na pomník v Běleči před renovací.
Foto: Pavel Jonáš

Pohled na pomník v Běleči po renovaci.

Pohled na pomník v Běleči po renovaci.
Foto: Radek Vicherek

Pohled na pomník v Běleči po renovaci.

Pohled na pomník v Běleči po renovaci.
Zdroj: CEVH

Detailní pohled na medailony se jmény padlých (před renovací).

Detailní pohled na medailony se jmény padlých (před renovací).
Zdroj: CEVH

Pohřeb repatriovaného hrdiny – vrchního respicienta finanční stráže Ludvíka Svobody

Urna s ostatky vrchního respicienta finanční stráže Ludvíka Svobody byla uložena do rodinného hrobu v Horních Vilémovicích. Svoboda, velitel čety Stráže obrany státu, byl 22. září 1938 zavražděn nacisty během henleinovského povstání v Liptani. Jeho ostatky, po desetiletí uložené v Polsku, byly exhumovány v roce 2025 díky spolupráci Ministerstva obrany ČR a polského Institutu národní paměti. Pohřeb je symbolem návratu padlého obránce vlasti i dlouhodobé péče státu o válečné hroby a historickou paměť.

Alej československých parašutistů - lípy výsadku Iridium a Bronse

V Aleji československých parašutistů, která se nachází v těsné blízkosti obce Střížov na Třebíčsku, bylo v sobotu 18. dubna za účasti zástupců odboru pro válečné veterány a...

Josef Šanc – český námořník v Japonsku

Josef Šanc z Nymburka sloužil jako námořník na křižníku Kaiserin Elisabeth. Po vypuknutí první světové války se zapojil do obrany německého přístavu Čching-tao proti japonským a britským silám. Po kapitulaci padl do zajetí a byl internován v Japonsku. Zemřel 21. dubna 1916 v táboře Kurume. Jeho osud připomíná pomník u chrámu Šogen-ji.