Běleč

Běleč

Běleč

Pomník v Běleči nechala vybudovat místní Dělnická tělocvičná jednota (DTJ) v roce 1924. Původně připomínal pouze padlé v první světové válce. Po druhé světové válce byl doplněn o nápisovou desku z černého skla připomínající oběti tohoto konfliktu.

Pomník je zhotoven z umělého kamene zvaného teraco, což je stavební materiál složený ze směsi cementu, ušlechtilých kamenných drtí (např. mramoru, žuly či čediče) a barviv. Tyto složky se spojí a vytvoří povrch, který imituje přírodní kámen.

Samotný pomník je v horní části opatřen černou nápisovou deskou s textem:

„Padlým a zemřelým vojínům ve světové válce 1914–1918“ a ve spodní části textem:

„Věnuje Dělnická tělocvičná jednota“.

Dále je osazen devíti medailony s fotografiemi na porcelánu a jmény padlých, doplněnými již zmíněnou černou deskou připomínající oběti druhoválečného konfliktu.

Prostor pomníku je vymezen nízkým plůtkem z prefabrikované sítě v rámu a vstupní brankou, které byly kolem pomníku zřízeny dodatečně, pravděpodobně v 60. letech 20. století.

Co se týče technického stavu pomníku před renovací, materiál teraco byl již značně degradován, kdy vlivem dešťů a působením vlhka došlo k postupnému vymývání cementového pojiva na povrchu, který byl navíc pokryt tmavými depozity a usazeninami. Spáry mezi jednotlivými díly se nacházely v dobrém, kompaktním stavu, místy však byly popraskané. Ve špatném stavu naopak byla základová deska usazená v zemi a sokl, na který nasedá. Kvůli tomu byl pomník mírně nakloněn dozadu mimo svou osu. Na degradaci soklu se negativně podílelo vlhké prostředí terénu i přímý kontakt s hlínou a trávou. V důsledku zvýšené vlhkosti byl spodní díl pomníku pokryt mechem, lišejníky a sukulentními rostlinami.

Majitel pomníku, obec Běleč, proto uvažoval o jeho renovaci. Při rozhodování zastupitelstvu pomohla přislíbená dotace z Ministerstva obrany ČR. Renovace proběhla v roce 2024.

Během prací byl pomník demontován ze soklu, který byl spolu se základem pro své nevratné poškození zhotoven zcela nový. Samotný pomník byl kompletně očištěn a doplněny byly chybějící části teraca, zatmeleny spáry, provedeno lokální zpevnění a lepení, oprava profilu písma, barevné zvýraznění i výroba a osazení nových jmenovek padlých. Kolem pomníku proběhly terénní úpravy, vrstvení kameniva a ohraničení mlatové cesty kovovým profilem. Na závěr byl celý pomník preventivně ošetřen biocidním přípravkem a ke zpomalení destrukčních procesů také hydrofobním nátěrem.

Celkové náklady na renovaci činily 284 300 Kč, z čehož Ministerstvo obrany ČR přispělo částkou 226 893 Kč z dotačního programu ISPROFIN č. 107 290 „Zachování a obnova historických hodnot I“.

Jiří Řezníček

 

Číslo válečného hrobu: CZE2109-3414

Odkaz na pomník v Evidenci válečných hrobů zde: https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE2109-3414

 

Summary:

The war memorial in Běleč near Křivoklát was built in 1924 by the local Workers’ Gymnastics Union (DTJ) to commemorate the victims of World War I. After 1945, it was supplemented with a plaque honouring those who died in World War II. In 2024, the monument underwent complete restoration, including cleaning, repairs, and the addition of new nameplates. The renovation was financially supported by the Czech Ministry of Defence through the ISPROFIN program “Preservation and Restoration of Historical Values I.”

Pohled na pomník v Běleči před renovací.

Pohled na pomník v Běleči před renovací.
Foto: Pavel Jonáš

Pohled na pomník v Běleči po renovaci.

Pohled na pomník v Běleči po renovaci.
Foto: Radek Vicherek

Pohled na pomník v Běleči po renovaci.

Pohled na pomník v Běleči po renovaci.
Zdroj: CEVH

Detailní pohled na medailony se jmény padlých (před renovací).

Detailní pohled na medailony se jmény padlých (před renovací).
Zdroj: CEVH

První pomník obětem první světové války v Evropě

Pomník obětem první světové války v Bílovicích nad Svitavou, odhalený 10. října 1915, patří k vůbec prvním svého druhu v Evropě. Vznikl původně z iniciativy Rudolfa Těsnohlídka, který chtěl v obci zřídit pomník Mistru Janu Husovi. Z politických důvodů však byl nakonec vybudován památník padlým spoluobčanům – symbol nadějí i smutku válečných let.

Výroční zpráva Oddělení pro válečné hroby a pietní místa za rok 2024

Zveřejnili jsme Výroční zprávu za rok 2024. Na 70 stranách přináší přehled péče o válečné hroby doma i v zahraničí, dotací, úspěchů a plánů. Mezi hlavními aktivitami roku je digitalizace evidence, nová koncepce péče, posílení mezinárodní spolupráce a zvýšení dotační podpory na 15 milionů Kč.

Bitva u Starého Smolivce

První fáze třicetileté války (1618–1620), označovaná jako válka česká, začala pražskou defenestrací, kdy české stavy povstaly proti Habsburkům. Po počátečních úspěších však vzbouřenci ztráceli podporu i finanční prostředky. Rozhodující obrat nastal, když císař Ferdinand II. získal spojence v Maxmiliánovi I. Bavorském. Po dobytí Písku a střetnutí u Starého Smolivce pokračovala císařsko-ligistická vojska k Praze. Povstání vyvrcholilo porážkou stavů v bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620. Dnes události připomíná pomník ve Starém Smolivci.