Zákon o válečných hrobech slaví 20 let

Zákon o válečných hrobech slaví 20 let

Dnes 20. února uplyne 20 let od schválení zákona číslo 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech a o změně zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Česká republika tak patří mezi několik málo zemí, které řeší péči o válečné hroby speciálním zákonem. Jedná se například o Estonsko, Francii, Itálii, Rumunsko, Slovensko nebo Slovinsko. Jiné země, například Spojené státy americké, Spolková republika Německo, Maďarsko, Nizozemsko, Polsko, Ukrajina nebo Velká Británie, řeší péči o hroby padlých výhradně prostřednictvím státních nebo nestátních organizací.

Základním posláním zákona je zajištění péče o válečné hroby. Pro tyto účely vymezuje základní pojmy a stanovuje povinnosti především jejich vlastníkům a orgánům státní správy.

Zákon o válečných hrobech a pietních místech

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.