Vzpomínka na válku roku 1866

Vzpomínka na válku roku 1866

Válka roku 1866, někdy také nazývaná jako Prusko-rakouská válka, Německá válka či Sedmitýdenní válka, byla krátkým, ale historicky významným konfliktem, který Prusku otevřel cestu k vytvoření jednotného Německa. Boje probíhaly na území dnešního Německa a v Itálii, ale k rozhodujícímu střetnutí došlo právě na našem území, v bitvě u Hradce Králové dne 3. července 1866. Počtem 436 000 zúčastněných vojáků se jedná o největší vojenské střetnutí na území Čech a Moravy a druhou největší bitvu 19. století po bitvě u Lipska. Pruská armáda v této rozhodující bitvě vyhrála a zajistila si tak vítězství v celém konfliktu. Ztráty v bitvě u Hradce Králové byly obrovské, hlavně na straně poraženého Rakouska se jednalo o 5700 mrtvých, 7500 pohřešovaných, 7500 zraněných a 22000 zajatých vojáků, 6000 koní, téměř 200 děl a přes 600 povozů. Rakouský spojenecký saský armádní sbor ztratil 130 mrtvých, 430 pohřešovaných, 900 raněných, 130 koní. Pruské ztráty činily 2000 mrtvých, asi 300 pohřešovaných a 7000 zraněných vojáků, počet koní klesl téměř o 1000. 

Na místech probíhajících bojů se do současné doby dochovalo mnoho pomníků a válečných hrobů s ostatky, které tvoří ojedinělý ucelený komplex válečných památek. Velkou měrou k tomu přispěl právě  Komitét pro udržování památek z války roku 1866, který od svého vzniku roku 1888 budoval a pečoval o pomníky a válečné hroby z války roku 1866 a činí tak s výjimkou období obou totalit dodnes. 

V nadcházejících měsících pro vás připravíme články o vybraných významných válečných hrobech a památnících z války roku 1866.

Odkaz na stránky sdružující projekty a informace k válce roku 1866:

Portál institucí, spolků, sdružení obcí, jednotlivců a všech se vztahem k válečným událostem roku 1866

https://www.1866.cz/

Kladení věnců za Ministerstvo obrany a Krajské vojenské velitelství Hradec Králové při pietním aktu u Baterie mrtvých

Kladení věnců za Ministerstvo obrany a Krajské vojenské velitelství Hradec Králové při pietním aktu u Baterie mrtvých
Zdroj: facebookový profil Komitét 1866 - Bojiště Hradec Králové

Pan Jiří Náhlovský přebírá plaketu Péče o válečné hroby

Pan Jiří Náhlovský přebírá plaketu Péče o válečné hroby
Zdroj: vlastní

Zástupce ředitele Odboru pro válečné veterány a válečné hroby PhDr. Pavel Kugler Ph.D. předává plaketu panu Náhlovskému

PhDr. Pavel Kugler, Ph.D. předává plaketu panu Náhlovskému
Zdroj: vlastní

Součástí vzpomínkových akcí byla i rekonstrukce bitvy u Hradce Králové. Zde fotka salvy pruského gardového batalionu

Součástí vzpomínkových akcí byla i rekonstrukce  bitvy u Hradce Králové. Zde fotka salvy pruského gardového batalionu
Zdroj: facebookový profil Königgrätz 1866

Salva rakouské pěchoty

Salva rakouské pěchoty
Zdroj: facebookový profil Komitét 1866 - Bojiště Hradec Králové

Pomník Josefa Součka, prvního padlého Čecha v prusko-rakouské válce roku 1866

Prusko-rakouská válka roku 1866 byla klíčovým konfliktem o nadvládu v Německém spolku. Prusko zvítězilo nad Rakouskem, což vedlo ke vzniku Rakousko-Uherska a sjednocení Německa bez Rakouska. Rozhodující boje proběhly v českých zemích. Prvním padlým Čechem byl vojín Josef Souček, který zahynul při útoku Prusů u Náchoda. Jeho hrob připomíná pomník v Bělovsi, kde je také pohřben.

I. sočská bitva

První sočská bitva (23. 6. – 7. 7. 1915) představovala zahájení bojů na italské frontě, kde italská armáda zaútočila na rakousko-uherské pozice v povodí řeky Soči. Přes výraznou převahu v mužstvu i dělostřelectvu Italové nedosáhli zásadního průlomu. Ztráty činily až 15 000 mužů na italské a 10 000 na rakousko-uherské straně. Významnou roli sehrály jednotky z českých zemí, jejichž příslušníci jsou dodnes pohřbeni na hřbitovech ve Slovinsku, zejména v okolí Brje, Gorjanska, Sveta a Dutovlje.

Osvobození Lvova 22. června 1915

Lvov byl v době Rakouska-Uherska multietnickým městem. Na začátku 1. světové války tu propukly oslavy, ale brzy město obsadila ruská armáda. Následovalo násilí, pogromy a rusifikace. Po roce ruské správy Lvov osvobodila rakousko-uherská armáda 22. června 1915. Oslavy propukly po celé monarchii. Během bojů padlo v Haliči 1801 mužů z Českých zemí a Slovenska, z toho 124 přímo u Lvova.