Vzpomínka na válku roku 1866

Vzpomínka na válku roku 1866

Válka roku 1866, někdy také nazývaná jako Prusko-rakouská válka, Německá válka či Sedmitýdenní válka, byla krátkým, ale historicky významným konfliktem, který Prusku otevřel cestu k vytvoření jednotného Německa. Boje probíhaly na území dnešního Německa a v Itálii, ale k rozhodujícímu střetnutí došlo právě na našem území, v bitvě u Hradce Králové dne 3. července 1866. Počtem 436 000 zúčastněných vojáků se jedná o největší vojenské střetnutí na území Čech a Moravy a druhou největší bitvu 19. století po bitvě u Lipska. Pruská armáda v této rozhodující bitvě vyhrála a zajistila si tak vítězství v celém konfliktu. Ztráty v bitvě u Hradce Králové byly obrovské, hlavně na straně poraženého Rakouska se jednalo o 5700 mrtvých, 7500 pohřešovaných, 7500 zraněných a 22000 zajatých vojáků, 6000 koní, téměř 200 děl a přes 600 povozů. Rakouský spojenecký saský armádní sbor ztratil 130 mrtvých, 430 pohřešovaných, 900 raněných, 130 koní. Pruské ztráty činily 2000 mrtvých, asi 300 pohřešovaných a 7000 zraněných vojáků, počet koní klesl téměř o 1000. 

Na místech probíhajících bojů se do současné doby dochovalo mnoho pomníků a válečných hrobů s ostatky, které tvoří ojedinělý ucelený komplex válečných památek. Velkou měrou k tomu přispěl právě  Komitét pro udržování památek z války roku 1866, který od svého vzniku roku 1888 budoval a pečoval o pomníky a válečné hroby z války roku 1866 a činí tak s výjimkou období obou totalit dodnes. 

V nadcházejících měsících pro vás připravíme články o vybraných významných válečných hrobech a památnících z války roku 1866.

Odkaz na stránky sdružující projekty a informace k válce roku 1866:

Portál institucí, spolků, sdružení obcí, jednotlivců a všech se vztahem k válečným událostem roku 1866

https://www.1866.cz/

Kladení věnců za Ministerstvo obrany a Krajské vojenské velitelství Hradec Králové při pietním aktu u Baterie mrtvých

Kladení věnců za Ministerstvo obrany a Krajské vojenské velitelství Hradec Králové při pietním aktu u Baterie mrtvých
Zdroj: facebookový profil Komitét 1866 - Bojiště Hradec Králové

Pan Jiří Náhlovský přebírá plaketu Péče o válečné hroby

Pan Jiří Náhlovský přebírá plaketu Péče o válečné hroby
Zdroj: vlastní

Zástupce ředitele Odboru pro válečné veterány a válečné hroby PhDr. Pavel Kugler Ph.D. předává plaketu panu Náhlovskému

PhDr. Pavel Kugler, Ph.D. předává plaketu panu Náhlovskému
Zdroj: vlastní

Součástí vzpomínkových akcí byla i rekonstrukce bitvy u Hradce Králové. Zde fotka salvy pruského gardového batalionu

Součástí vzpomínkových akcí byla i rekonstrukce  bitvy u Hradce Králové. Zde fotka salvy pruského gardového batalionu
Zdroj: facebookový profil Königgrätz 1866

Salva rakouské pěchoty

Salva rakouské pěchoty
Zdroj: facebookový profil Komitét 1866 - Bojiště Hradec Králové

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.