Výsadek SPELTER

Výsadek SPELTER

V noci ze 4. na 5. května 1944 seskočil výsadek SPELTER nad okupovanou vlastí a dopadl nedaleko obce Kramolín na Vysočině. Padáky dvou výsadkářů uvízly v korunách stromů a nebylo možné je ukrýt. Skupina výsadkářů ve složení kpt. Břetislav Chrastina (25. 5. 1901 – 11. 6. 1971), rtn. Jaroslav Kotásek (31. 7. 1917 – 16. 6. 1944), rtn. Rudolf Novotný (28. 12. 1914 – 29. 12. 1953) a čet. Jan Vavrda (26. 2. 1922 – 15. 4. 1995) měla za úkol zmapovat situaci domácího odboje na střední Moravě, vytvořit odbojovou organizaci a navázat radiové spojení s Londýnem. Kapitán Chrastina se od skupiny oddělil a znovu se s ostatními členy skupiny nesetkal. Odešel na Slovensko, kde se přidal k partyzánům a později bojoval v 1. čs. armádním sboru. Zbývající členové pod vedením rotného Kotáska se snažili navázat kontakt s místními podporovateli odboje. 

Bohužel Gestapo i v tomto případě získalo o činnosti skupiny dost informací a dostalo se výsadkářům brzy na stopu. Během zátahu hájenky zvané „Na Vostrých“, kde se trojice ukrývala, gestapáci zastřelili Jaroslava Kotáska při pokusu o útěk. Vavrda s Novotným společně s hajným Františkem Vitoušem uprchli a nadále nalézali útočiště u odvážných obyvatel, například Boženy Kopcové, jež společně se svým manželem poskytla útočiště v hájence u obce Domamil i členům odbojové organizace Lenka-Jih, kterou tato skupina vybudovala. V dubnu 1945 zajistil SPELTER dvakrát letecký shoz zbraní, které posloužily místnímu odboji. SPELTER na sebe navázal asi 250 odbojových spolupracovníků a ke konci války operoval po celé jižní Moravě.

Připomeňme, že dne 5. května 2011 v posádce VÚ 5525, Sedlec, Vícenice u Náměště nad Oslavou byl na počest výsadku skupiny SPELTER v místě původního seskoku odhalen kamenný památník. Akce se zúčastnili pamětníci této válečné události, váleční veteráni žijící na Třebíčsku a rovněž zástupci veřejné správy.

Odkaz na pomník věnovaný Jaroslavu Kotáskovi v Myslibořicích v Evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6113-8943&mt=Myslibo%c5%99ice&st=0&

Původní velitel výsadku SPELTER, kpt. Břetislav Chrastina (25. 5. 1901 – 11. 6. 1971)

Původní velitel výsadku SPELTER, kpt. Břetislav Chrastina (25. 5. 1901 – 11. 6. 1971)
Zdroj: VHÚ

Ikonický snímek čet. Jana Vavrdy (26. 2. 1922 – 15. 4. 1995)

Ikonický snímek čet. Jana Vavrdy (26. 2. 1922 – 15. 4. 1995)
Zdroj: https://www.lib.cas.cz/parasut/vavrda.htm

Portrét rtn. Rudolfa Novotného (28. 12. 1914 – 29. 12. 1953)

Portrét rtn. Rudolfa Novotného (28. 12. 1914 – 29. 12. 1953)
Zdroj: Silver A. facebook.com/OperaceSilverA/photos/a.1378227485552570/4863126343729316/?type=3

Podobenka rtn. Jaroslav Kotáska (31. 7. 1917 – 16. 6. 1944), kterého Gestapo zastřelilo na útěku

Podobenka rtn. Jaroslav Kotáska (31. 7. 1917 – 16. 6. 1944), kterého Gestapo zastřelilo na útěku
Zdroj: Spolek pro vojenská pietní místa

Momentka ze slavnostního odhalení památníku v Kramolíně na Třebíčsku

Momentka ze slavnostního odhalení památníku v Kramolíně na Třebíčsku
Zdroj: MO ČR

Pomník v Myslibořicích, poblíž hájenky „Na Vostrých“

Pomník v Myslibořicích, poblíž hájenky „Na Vostrých“
Zdroj: CEVH

Pamětní deska věnovaná Jaroslavu Kotáskovi, umístěná v základní škole v Ratíškovicích

Pamětní deska věnovaná Jaroslavu Kotáskovi, umístěná v základní škole v Ratíškovicích
Zdroj: CEVH

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.