Vylodění v Normandii – Přípravy a průběh Dne D

Vylodění v Normandii

K realizaci grandiózní vojenské operace Spojenci potřebovali zajistit dostatek sil a prostředků. Navíc uspěchané vylodění by mohlo skončit nezdarem, což se potvrdilo při pokusném útoku 2. kanadské pěší divize na přístav Dieppe dne 19. srpna 1942 (operace Jubilee). Varianty invaze zastávané americkými a britskými odborníky se lišily. Zatímco Američané viděli nejrychlejší cestu k porážce nacistického Německa ve vylodění v severozápadní Evropě, Britové prosazovali trvalý tlak na nepřítele podél celé evropské periférie, přičemž těžiště jejich úsilí představovaly spojenecké operace ve Středomoří a na Balkáně. V průběhu roku 1943 byla nakonec upřednostněna americká koncepce. Konkrétní přípravy na invazi do Francie byly zahájeny v březnu 1943. Operace s krycím názvem Overlord měla začít v květnu 1944. 

Zatímco německé velení očekávalo útok Spojenců v oblasti Calais, který jim z vojenského hlediska připadal jako snáze proveditelný, Spojenci hledali jinou vhodnou oblast v dosahu jejich stíhacích letadel operujících z letišť v jižní Anglii. Jako místo vylodění zvolili nakonec Normandii. Dosavadní operační plán musel být přepracován, jelikož došlo k navýšení počtu potřebných jednotek, což si vyžádalo odklad zahájení operace na 5. června 1944.

Nad Lamanšským průlivem se počátkem června 1944 ale znatelně zhoršilo počasí. Kvůli vysokým vlnám a vlnobití na vyloďovacích plážích se nabízela otázka, zda termín vylodění neposunout. V tomto případě hrozilo nebezpečí, že vzhledem ke kumulaci sil ve Velké Británii dojde k prozrazení místa vylodění. Provedení útoku nahrával moment překvapení, jelikož Němci nepředpokládali, že by se invaze uskutečnila i přes špatné počasí. Navíc z předpovědí meteorologů vyplývalo, že by se počasí mělo na krátkou dobu umoudřit. Tyto důvody tak vedly k odložení vylodění s kódovým označením operace Neptun o pouhých 24 hodin na 6. června 1944.   

Před samotnou invazí zahájilo francouzské hnutí odporu rozsáhlé sabotáže na železnicích a komunikačních uzlech, čímž Němcům značně ztížilo přisunování posil. V noci před vyloděním byly nad Francií vysazeny spojenecké výsadkové divize, jež měly napadnout obranné linie z vnitrozemí. 

Samotné vylodění proběhlo na pěti plážích s pomocí výsadkových člunů, lodí, obojživelných nákladních vozidel, ale i plovoucích tanků. Americké jednotky měly přiděleny pláže označené jako Omaha a Utah, Britové se vylodili na plážích Gold a Sword a kanadské divize na pláži Juno. Invazní fronta tak byla široká několik desítek kilometrů. Na celé akci se pak podílely vedle výsadkářů oddíly ženistů, pěchoty a přepadová komanda; ti všichni byli podporováni tanky, kulomety, bombardéry, dále námořnictvem, které z lodí ostřelovalo německé obranné body, a letectvem, které nepřítele bombardovalo. Při útoku se Spojenci museli vypořádat nejenom s rozmary počasí, ale i minovými poli, zátarasy, dělostřeleckými body umístěnými v betonových bunkrech a opěrnými body.

Američané se měli vylodit jako první v 6:30 na pláži Utah a jejich cílem byl přístav Cherbourg. Britské jednotky přistály na francouzských březích o hodinu později a plánovaly rychlý postup na město Caen. Úkoly pro první den invaze ale nebyly nakonec naplněny. Německé síly sice nedokázaly vylodění zabránit, ale kladly znatelný odpor.  Největší boje probíhaly na pláži s krycím jménem Omaha, kde byly velmi strmé břehy a pláž byla velmi dobře kryta křížovou palbou z mnoha kulometů a děl. 

Z mnoha střetnutí si zaslouženou pozornost získal útok amerických Rangers v místě zvaném Pointe du Hoc, který měl za cíl zničit šestici kanónů ohrožujících pláže Utah a Omaha. Mezi příslušníky útočícího 2. pěšího praporu Rangers byl také Čechoameričan kpt. Otto Masny (1917-1991).

I přes značné ztráty se již během prvního dne se Spojencům podařilo postoupit z pláží do vnitrozemí. Ovládnutí normandských břehů dovolilo vybudovat dva umělé přístavy Mulberry (A, B), v následujících dnech klíčové pro odbavování lodí se zásobami a posilami. Cesta k osvobození Západní Evropy byla otevřena. 

Největší námořní invaze v historii často označovaná jako Den D (Day of Deliverance neboli Den osvobození) se zúčastnilo 39 divizí – 22 amerických, 12 britských, 3 kanadské, 1 polská a 1 Svobodné Francie. Tyto síly dohromady tvořily 21. skupinu armád. Do operace bylo zapojeno takřka 7 000 plavidel všech velikostí a kolem 12 00 letadel. Kanál La Manche překročilo v den D 153 000 - 156 000 vojáků. 57 500 z nich byli Američané. Zbytek připadal na Spojence z dalších zemí. Na německé straně bojovalo více než 50 000 mužů.

Statistické vylíčení ztrát Spojenců v první den vylodění se různí. Vedení zcela přesných záznamů nebylo v té době možné, ale různé výzkumné orgány a instituce dospěly k údaji 10 000 – 11 000 mužů. U 4 414 z nich bylo potvrzeno úmrtí. Mezi americkými výsadkáři, kteří padli 6. 6. 1944, bychom našli i dva Čechoameričany. Byli jimi Ladislau Laddie Tlapa a domažlický rodák Jan Fořt. Vůbec prvním padlým Američanem v Den D je výsadkář Leonard Devorchak, potomek českých přistěhovalců – Dvořáků. Německé jednotky ztratily kolem 1 000 vojáků. Několik tisíc obětí bylo i mezi civilním obyvatelstvem. Jak vypadala další účast Čechů a Slováků na vylodění v Normandii, přineseme v zítřejším příspěvku. 

 

 

Použité zdroje: 

AMBROSE, Stephen Edward. Den D: 6. 6. 1944 : vrcholná bitva druhé světové války, Brno, 2006. 

BEEVOR, Anthony. Den D., Praha, 2010. 

ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt, Československý odboj a okupační moc 1943-1945, Praha 2008.

HUBÁČEK, Miloš. Invaze. 3. vyd. Praha - Litomyšl, 2004. 

JAKEŠOVÁ, Miroslava. Den D a Den vítězství – výročí vylodění Spojenců v Normandii

a Dne vítězství na stránkách československého/českého, britského, amerického a

ruského tisku, DP, FSV UK, Praha, 2016. 

KOLAFA, Marek. Vývoj kanadských a australských ozbrojených sil do roku 1945, BP Praha 2015.

Official History of the Canadian Army in the Second World War,  Volume III, THE VICTORY CAMPAIGN The Operations in North-West Europe, 1944-1945 (on-line).

PLACHÝ, Jiří. Pravoslav Kubišta – dopisy z Normandie, Historie a vojenství, 4/2014. s. 48-54

RAJLICH, Jiří. Podíl československých letců na spojenecké invazi do Normandie v červnu 1944, Historie a vojenství, 45/1996, 26 – 55.

SVOBODA, Libor. Život a dílo Miloše Knorra, Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR); Paměť a dějiny 2008, číslo 3, s. 44 až 65.

ŠTĚPÁNEK, Prokop. Českoslovenští emigranti v amerických ozbrojených silách za 2. světové války, BP, Plzeň 2023.

 

https://www.britishnormandymemorial.org/ 

Centrální evidence válečných hrobů

Commonwealth War Graves Commission

 

Američané se vyloďují během Dne D na pláži Omaha

Američané se vyloďují během Dne D na pláži Omaha
Zdroj: Reuters https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/vylodeni-v-normandii-den-d_2006061411_pj

Mapka zachycuje spojenecký postup během prvního dne invaze

Mapka zachycuje spojenecký postup během prvního dne invaze
Zdroj: Wikipedia https://cs.wikipedia.org/wiki/Vylod%C4%9Bn%C3%AD_v_Normandii#/media/Soubor:Map_of_the_D-Day_landings.svg

Vylodění v Normandii na slavném snímku Roberta F. Sargenta ze dne 6. června 1944.

Vylodění v Normandii na slavném snímku Roberta F. Sargenta ze dne 6. června 1944.
Zdroj: Český rozhlas https://plus.rozhlas.cz/pred-75-lety-se-spojenci-vylodili-v-normandii-podporu-zajistovali-i-7958304

Britský památník vylodění (British Normandy Memorial) se nachází na pláži Gold ve vesnici Ver-sur-Mer

Britský památník vylodění (British Normandy Memorial) se nachází  na pláži Gold ve vesnici Ver-sur-Mer
Zdroj: BNM https://www.britishnormandymemorial.org

Pomník vylodění na pláži Juno poblíž Bernieres sur Mer

Pomník vylodění na pláži Juno poblíž Bernieres sur Mer
Zdroj: Istock https://www.istockphoto.com/cs/fotografie/pam%C3%A1tn%C3%ADk-voj%C3%A1k%C5%AFm-druh%C3%A9-sv%C4%9Btov%C3%A9-v%C3%A1lky-juno-beach-normandie-gm173002927-7326551

Pomník vylodění na pláži Omaha u obce Saint Laurent

Pomník vylodění na pláži Omaha u obce Saint Laurent
Zdroj: Dreamstime https://pl.dreamstime.com/e-r-image156561133

Pomník vylodění na pláži Sword v blízkosti města Ouistreham

Pomník vylodění na pláži Sword v blízkosti města Ouistreham
Zdroj: Normandy War Guide https://www.normandywarguide.com/place/sword-beach-memorial

Pomník na pláži Utah (Utah Beach American Monument) v pozadí s muzeem vylodění (Utah Beach Museum) se nachází severně od obce St. Marie-du-Mont

Pomník na pláži Utah (Utah Beach American Monument) v pozadí s muzeem vylodění (Utah Beach Museum) se nachází severně od obce St. Marie-du-Mont
Zdroj: ABMC https://www.abmc.gov/cemeteries-memorials/europe/utah-beach-american-memorial

Čechoameričan Ladislav Laddie Tlapa, příslušník 82. výsadkové divize americké armády, padl 6. 6. 1944 ve městě Sainte Mère Eglise v Normandii

Čechoameričan Ladislav Laddie Tlapa, příslušník 82. výsadkové divize americké armády, padl 6. 6. 1944 ve městě  Sainte Mère Eglise v Normandii
Zdroj: AIRBORNE MUSEUM https://airborne-museum.org/en/collection/soldats-defunts/ladislav-laddie-tlapa/

Dnes se hrob L. L. Tlapy nachází na Woodlawn Cemetery, Forest Park Cook County, ve státě Illinois v USA

Dnes se hrob L. L. Tlapy nachází na Woodlawn Cemetery, Forest Park Cook County, ve státě Illinois v USA
Zdroj: 505th Parachute Infantry Regiment http://www.505rct.org/album2/tlapa_l.asp

Mezi prvními padlými při invazi je dvaadvacetiletý příslušník 101. výsadkové divize – Čechoameričan Jan Fořt – původem rodák z Domažlic

Mezi prvními padlými při invazi je dvaadvacetiletý příslušník 101. výsadkové divize – Čechoameričan Jan Fořt – původem rodák z Domažlic
Zdroj: Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt, Československý odboj a okupační moc 1943-1945, Praha 2008

85. výročí úmrtí Tomáše Kozáka, pilota 242. stíhací perutě RAF

Připomínáme si 85. výročí úmrtí npor. Tomáše Kozáka, pilota 242. (kanadské) stíhací perutě RAF. Z okupované vlasti odešel v červnu roku 1939 do Francie a následně do Velké Británie, kde se v řadách Královského letectva zapojil do boje proti nacistickému Německu. Zahynul v noci z 13. na 14. června 1941 při návratu z operačního letu, kdy jeho letoun Hawker Hurricane Mk.IIB havaroval v prostoru letiště Duxford. Pohřben je ve vojenské části hřbitova St. Andrew v hrabství Essex ve Velké Británii, v blízkosti letiště North Weald, kde měla jeho peruť základnu.

85. výročí tragické smrti letce Josefa Komínka

Československý pilot RAF Josef Komínek zahynul dne 8. června 1941 při tragické nehodě jeho letounu nedaleko Girtonu v hrabství Cambridgeshire ve Velké Británii. Patřil ke zkušeným letcům, kteří po nacistické okupaci vlasti odešli do exilu a pokračovali v boji za obnovu Československa. Sloužil v Polsku, ve Francii a Velké Británii. In memoriam byl vyznamenán a odpočívá na hřbitově v Brookwoodu v hrabství Surrey.

Zahájení Brusilovovy ofenzívy, 4. června 1916

Dne 4. června 1916 začala Brusilovova ofenzíva, jedna z nejúspěšnějších operací východní fronty první světové války. Ruský průlom u Lucku významně oslabil centrální mocnosti. Důležitou roli sehrál 1. čs. střelecký pluk, jehož rozvědčíci získávali cenné informace a podporovali postup vojsk. Text připomíná také osudy vojáků z českých zemí bojujících na obou stranách fronty a místa jejich posledního odpočinku.