Vylodění v Normandii a podíl Čechů a Slováků

Vylodění v Normandii a podíl Čechů a Slováků

Úkolem stíhacích perutí, kterým velel kpt. letectva Tomáš Vybíral, bylo hlídkování nad bojištěm a ochrana vyloďujících se jednotek před útoky nepřátelského letectva. Jednalo se o období s mimořádně vysokou intenzitou bojové činnosti a maximální zátěží na létající i pozemní personál. Z hlediska počtů mělo 134. čs. stíhací křídlo v předvečer invaze, 5. června 1944 ve stavu celkem 805 osob, z nich však pouze 271 bylo Čechoslováků. U létajícího personálu měli Češi a Slováci převahu.

Dne 6. června 1944 v 7.20 vzlétli českoslovenští stíhači k první akci. 36 Spitfirů mířilo do blízkosti vyloďovací pláže Juno, kde bojovaly kanadské jednotky. Od 6. června do 3. července 1944 provedly všechny tři čs. stíhací perutě dohromady 1 877 bojových vzletů a nalétaly při nich 3 622 operačních hodin. Ve čtyřech případech naši stíhači svedli boje s Němci, kteří se pokusili napadnout invazní pláže. Neztratili žádný stroj a vyřadili 13 nepřátelských. Dne 8. června 1944 zmařili útok 12 bitevních letounů na britské pozice na pláži Sword. Nejúspěšnějším československým stíhačem při invazi se stal ppor. let. Otto Smik (1922-1944).

Během bojů československých stíhačů v Normandii činily jejich ztráty do 3. července 1944: pět stíhacích pilotů, z toho  tři padlí, jeden nezvěstný (později se vrátil) a jeden těžce zraněný. První československý voják, který padl během invaze v Normandii, byl právě pilot 310. čs. stíhací perutě RAF rt. Miroslav Moravec (1918-1944). Dne 7. června 1944 nepřežil havárii po startu svého spitfiru z letiště Appledram na hlídkový let nad invazními plážemi v Normandii. Příslušník 312. čs. stíhací perutě RAF Flight Sergeant Vilém Nosek (1916) zahynul při letu 11. června 1944. Třetím padlým byl štb. rtm. let. Jiří Bauer (1923) z 310. čs. stíhací perutě RAF, který padl 28. června 1944 u Caen.

Vedle stíhačů působila během invaze i 311. čs. bombardovací peruť. Působila v rámci sestavy 152. všeobecně průzkumného křídla velitelství pobřežního letectva RAF (Coastal Command). Jejím úkolem bylo vytvořit leteckou uzávěru nad Lamanšským průlivem, aby spojenecké lodě nebyly ohrožovány nepřátelskými ponorkami a plavidly. V této souvislosti se jí úspěšně povedlo potopit jednu ponorku. Uskutečnila 131 bojových vzletů a nalétala 1250 operačních hodin. Její ztráty činily 26 mužů (z toho 17 po dni D). Nejlepších výsledků dosáhla posádka ppor. let. Jana Velly (1906-1945).

Mimo rámec československých perutí se invaze zúčastnilo rovněž několik Čechů a Slováků zařazených u britských stíhacích, nočních stíhacích a taktických bombardovacích jednotek RAF. V této souvislosti můžeme zmínit  pilota kpt. Josefa Stránského (1914-1944) a jeho navigátora štb. kpt. let. Františka Boudu (1916-1944), kteří tehdy sloužili u britské 21. peruti RAF, oné historické noci z 5. na 6. červen 1944 vzlétli na Mosquitu FB.Mk.VI LR382 v 01.00 hodin k bombardovací akci, při níž napadli jednu ze silničních křižovatek v Normandii. Po splnění úkolu se vrátili na základnu. Bohužel z nočního letu NT 122 na 21. června 1944 se již nevrátili. Trosky jejich Mosquita i s mrtvou osádkou byly v Normandii později nalezeny a identifikovány. V noci z 5. na 6. června 1944 bombardoval taktické cíle poblíž Caen i dvoumotorový Mitchell Mk.II FW201 (VO-C) od britské 98. bombardovací peruti RAF, v jehož pětičlenné osádce letěl palubní střelec F/O ppor. Zdeněk Kokeš (1920-?), taktéž bývalý příslušník 311. čs. bombardovací peruti. V roce 1945 se vrátil do Československa. Z celé řady dalších letců lze uvést i por. Miloslava Mansfelda (1912-1991) a rt. Miroslava Štanderu (1918-2014), jež se podíleli na invazi jako příslušníci 68. noční stíhací perutě RAF. V zítřejším a posledním příspěvku k vylodění v Normandii uzavřeme naše téma podílu Čechů a Slováků na invazi.

Připomeňme si zmiňované československé letce, kteří padli během vylodění, tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u jejich hrobů a pietních míst, které je připomínají.

1. Odkaz na hrob Miroslava Moravce na hřbitově v Chichesteru ve Velké Británii:  

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-1034&fnin=miroslav&srn=moravec&st=0&

2. Odkaz na hrob Viléma Noska na hřbitově v Chichesteru ve Velké Británii: 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-1035&fnin=vil%c3%a9m&srn=nosek&st=0&

3. Odkaz na hrob Jiřího Bauera na Bayeux War Cemetery v Bayeux ve Francii:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=FRA-787&fnin=ji%c5%99%c3%ad&srn=bauer&st=0&

4. Odkaz na hrob Josefa Stránského na francouzsko-britském válečném hřbitově v St. Valery – en – Caux ve Francii:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=FRA-1429&fnin=josef&srn=str%c3%a1nsk%c3%bd&st=0&

5. Odkaz na hrob Františka Boudy na francouzsko-britském válečném hřbitově v St. Valery – en – Caux ve Francii:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=FRA-1429&fnin=franti%c5%a1ek&srn=bouda&st=0&

6. Odkaz na pomník věnovaný padlým čs. letcům ve druhé světové válce v Praze – Bubenči: 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0006-18911&rgid=10&rgn=Hlavn%c3%ad%20m%c4%9bsto%20Praha&fnin=ji%c5%99%c3%ad&srn=bauer&st=1&

 

Použité zdroje: 

AMBROSE, Stephen Edward. Den D: 6. 6. 1944: vrcholná bitva druhé světové války, Brno, 2006. 

BEEVOR, Anthony. Den D., Praha, 2010. 

ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt, Československý odboj a okupační moc 1943-1945, Praha 2008.

HUBÁČEK, Miloš. Invaze. 3. vyd. Praha - Litomyšl, 2004. 

JAKEŠOVÁ, Miroslava. Den D a Den vítězství – výročí vylodění Spojenců v Normandii a Dne vítězství na stránkách československého/českého, britského, amerického a ruského tisku, DP FSV UK, Praha, 2016. 

KOLAFA, Marek: Vývoj kanadských a australských ozbrojených sil do roku 1945, BP Praha 2015.

Official History of the Canadian Army in the Second World War, Volume III, THE VICTORY CAMPAIGN The Operations in North-West Europe, 1944-1945 (on-line).

PLACHÝ, Jiří: Pravoslav Kubišta – dopisy z Normandie, Historie a vojenství, 4/2014. s. 48-54

RAJLICH, Jiří: Podíl československých letců na spojenecké invazi do Normandie v červnu 1944, Historie a vojenství, 45/1996, s. 26 – 55.

SVOBODA, Libor: Život a dílo Miloše Knorra, Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR); Paměť a dějiny 2008, číslo 3, s. 44 - 65.

ŠTĚPÁNEK, Prokop: Českoslovenští emigranti v amerických ozbrojených silách za 2. světové války, BP, Plzeň 2023.

 

https://www.britishnormandymemorial.org/

Centrální evidence válečných hrobů

Letecké síly během vylodění v Normandii

Letecké síly během vylodění v Normandii
Zdroj: E 15 https://www.e15.cz/magazin/vyroci-obrazem-vylodeni-spojencu-v-normandii-1347503

Liberator GR.Mk.V od 311. čs. bombardovací peruti

Liberator GR.Mk.V od 311. čs. bombardovací peruti
Zdroj: Vojenský historický ústav Praha https://www.vhu.cz/ceskoslovenska-kridla-nad-normandii/

Spitfire 312. čs. stíhací perutě RAF během operace Overlord

Spitfire 312. čs. stíhací perutě RAF během operace Overlord
Zdroj: Idnes https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/ceskoslovensti-piloti-overlord.A140627_143627_tec_vesmir_kuz/foto/KUZ546ece_01_VHU_spit_DU_L.jpg

Kpt. let. Tomáš Vybíral, velitel 134. čs. stíhacího křídla během invaze

Kpt. let. Tomáš Vybíral, velitel 134. čs. stíhacího křídla během invaze
Zdroj: Vojenský historický ústav Praha https://www.vhu.cz/ceskoslovenska-kridla-nad-normandii/

Posádka ppor. let. Jana Velly dosáhla výborných výsledků. 24. června 1944 potopila ponorku U-971

Posádka ppor. let. Jana Velly dosáhla výborných výsledků. 24. června 1944 potopila ponorku U-971
Zdroj: Vojenský historický ústav Praha https://www.vhu.cz/ceskoslovenska-kridla-nad-normandii/

Kpt. Josef Stránský, první čs. pilot nad Normandií dne 6. června 1944. Padl 21. června 1944. Jeho hrob se nachází na francouzsko-britském válečném hřbitově v St. Valery – en – Caux

Kpt. Josef Stránský, první čs. pilot nad Normandií dne 6. června 1944. Padl 21. června 1944. Jeho hrob se nachází na francouzsko-britském válečném hřbitově v St. Valery – en – Caux
Zdroj: Vojenský historický ústav Praha https://www.vhu.cz/ceskoslovenska-kridla-nad-normandii/, CEVH https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=FRA-1429&fnin=josef&srn=str%c3%a1nsk%c3%bd&st=0&

Ppor. let. Otto Smik, nejúspěšnější čs. stíhač za invaze

Ppor. let. Otto Smik, nejúspěšnější čs. stíhač za invaze
Zdroj: Vojenský historický ústav Praha https://www.vhu.cz/ceskoslovenska-kridla-nad-normandii/

První čs. voják, který padl během invaze v Normandii, byl pilot 310. čs. stíhací perutě RAF rt. Miroslav Moravec. Jeho hrob se nachází na hřbitově v Chichesteru ve Velké Británii

První čs. voják, který padl během invaze v Normandii, byl pilot 310. čs. stíhací perutě RAF rt. Miroslav Moravec. Jeho hrob se nachází na hřbitově v Chichesteru ve Velké Británii
Zdroj: CEVH https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-1034&fnin=miroslav&srn=moravec&st=0&

Flight Sergeant Vilém Nosek je pohřben v Chichesteru ve Velké Británii

Flight Sergeant Vilém Nosek je pohřben v Chichesteru ve Velké Británii
Zdroj: CEVH https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-1035&fnin=vil%c3%a9m&srn=nosek&st=0&

Hrob štb. kpt. let. Františka Boudy na francouzsko-britském válečném hřbitově v St. Valery – en – Caux.

Hrob štb. kpt. let. Františka Boudy na francouzsko-britském válečném hřbitově v St. Valery – en – Caux.
Zdroj: CEVH

Osvobození Brna 26. dubna 1945

Bratislavsko-brněnská operace vyvrcholila po těžkých pouličních bojích osvobozením Brna 26. dubna 1945. Sovětské a rumunské síly, podporované posilami od dobyté Vídně, osvobodily město a jeho okolí, přičemž padlo přes 20 000 vojáků a 1200 civilistů. Na Ústředním hřbitově v Brně dnes odpočívá na Čestném pohřebišti 3647 sovětských a 1569 rumunských vojáků.

Bitva o Ořechov

V dubnu 1945 probíhaly u Ořechova tvrdé boje v rámci osvobozování Brna. Sovětské jednotky nejprve Ořechov dobyly, ale Němci jej 19. dubna silným protiútokem znovu ovládli. Po několika dnech urputných bojů byl Ořechov definitivně osvobozen 24. dubna. Bitva přinesla obrovské lidské i materiální ztráty – padly stovky vojáků, obec byla téměř zničena. U kostela Všech svatých je dnes pohřbeno přes 1 400 sovětských vojáků. Boje zanechaly hluboké stopy v životě místních obyvatel.

Krvavý konec války v obci Prlov

Konec 2. světové války se kromě radosti z osvobození od šest let trvajícího nacistického útlaku bohužel nesl i ve znamení závěrečného, mnohdy brutálního teroru na moravském a českém obyvatelstvu. Zatímco obec Loučka u Vizovic 22. dubna 1945 unikla zničení a možná i díky dobrým vyjednávacím schopnostem svých občanů povraždění obyvatel, o 17 kilometrů vzdálený Prlov už takové štěstí o den později neměl. Řádění německých jednotek nepřežilo celkem 23 jeho občanů.