Obléhání Dunkerque a úspěšný útok z 28. října 1944

Boje Československé samostatné obrněné brigády u severofrancouzského přístavu Dunkerque představovaly vyvrcholení činnosti československých pozemních jednotek na Západě v letech druhé světové války. Zhruba čtyři tisíce československých vojáků obléhalo po sedm měsíců opevněný přístav, ležící hluboko v týlu spojeneckých vojsk na pobřeží kanálu La Manche u belgických hranic, kde byly v září 1944 obklíčeny německé jednotky o síle 12 000 mužů, jež mohly vážně ohrozit spojenecké komunikační trasy. Velel jim fanatický viceadmirál Friedrich Frisius (1895-1970). 

Československé síly pod velením generála Aloise Lišky (*1895–†1977) zaujaly pozice kolem přístavu ve dnech 7. – 9. října 1944 a okamžitě se ocitly v bojové činnosti. Okolí přístavu Němci připravili k obraně velmi důkladně. Velké oblasti se jim podařilo zatopit, zbylé prostory přehradili a zatarasili. Vyhloubili řadu protitankových příkopů a nakladli hluboká minová pole. Čs. samostatná obrněná brigáda proto v místních terénních podmínkách nemohla kalkulovat se soustředěným tankovým útokem, nýbrž se zaměřila na blokování výpadových směrů k belgické hranici a jižním a západním směrem do francouzského území. Ve svém důsledku Čs. samostatná obrněná brigáda při obléhání Dunkerque poprvé plnila samostatný operační úkol, během něhož jí byly podřízeny početné útvary spojeneckých ozbrojených sil. 

Čs. samostatná obrněná brigáda, její velitel, tak prostí vojáci, nehodlali plnit své úkoly pouze pasivně. Vojáci toužili splatit nepříteli veškerá příkoří a v rámci možností, jimiž disponovali, přispět ke konečné porážce nacismu. Velitelství proto již po třech týdnech připravilo poměrně rozsáhlý průzkumný výpad, jenž měl proběhnout na východním úseku německé obrany, kde mohly být nasazeny i tanky. 

Ráno 28. října 1944, na státní svátek Československé republiky, výročí jejího vzniku, podnikli českoslovenští tankisté a pěšáci průzkum bojem – dvojici útoků, které byly zahájeny v 06:40 a v 09:00. V první fázi došlo na řadě míst po celém obvodu perimetru k drobným klamným výpadům, které měly odvrátit pozornost od hlavního útoku. Na sever od průplavu Dunkerque-Veurne udeřili příslušníci motopraporu, obsadili určené body, a ještě před osmou hodinnou se stáhli do výchozích postavení. Během druhého a hlavního útoku Čechoslováci zajali 350 německých vojáků a 6 důstojníků. Boje probíhaly v celé jižní části východního úseku. Úderná uskupení, jejichž základ tvořili příslušníci jednotlivých rot 2. tankového praporu, byla posílena pěšáky, ženisty, vojáky brigádní štábní roty i dvěma francouzskými četami. Náhlý útok Němce překvapil. Českoslovenští vojáci během několika hodin pronikli až 4 km do hloubi německé obrany a zcela zlikvidovali německou posádku daného úseku, který tvořila jednotka „Walter“, rovnající se přibližně pěšímu praporu. Z německého praporu se zachránilo jen několik jednotlivců. Tankistům a také francouzským pěšákům, se dokonce podařilo zajmout personál německého velitelství a obvaziště. Na rozdíl od Němců měla Čs. samostatná obrněná brigáda jen 19 padlých a zemřelých na následky bojových zranění. Jelikož akce byla koncipována jako průzkum bojem, po dosažení určených prostorů se vojáci stáhli zpět. K úspěchu gratuloval veliteli brigády gen. Liškovi i maršál Montgomery, neboť poměr ztrát způsobených nepříteli vůči ztrátám vlastním byl skutečně nebývale výhodný. Zmíněný útok z 28. října 1944 zůstal jedním z největších úspěchů československých pozemních jednotek za druhé světové války a právem se stal součástí vojenských tradic současné české armády. 

Během útoku československých jednotek padl také rtn. Josef Jílek. Narodil se 10. prosince 1914 v Kolšově u Zábřehu do české rodiny Cyrila a Františky Jílkových. Absolvoval 5 tříd obecné školy a 3 třídy měšťanky. Vyučil se zedníkem a pracoval jako kancelářský pomocník u stavební firmy Knopp und Kindelmann v Šumperku. Prezenční vojenskou službu vykonal u 7. hraničářského praporu. Absolvoval poddůstojnickou školu a postupně byl povyšován až do hodnosti četaře. Se situací po nacistické okupaci Čech a Moravy se nesmířil, a tak se v prosinci 1939 vydal balkánskou cestou do zahraničí, aby se zapojil do boje za národní osvobození. V Marseille byl 14. února 1940 prezentován u československé zahraniční armády a zařazen k 2. pěšímu pluku. V květnu 1940 prodělal ústupové boje ve Francii. Do Velké Británie dorazil 7. července 1940. Sloužil u 2. pěšího praporu 1. československé smíšené brigády. K 28. říjnu 1941 dosáhl povýšení do hodnosti rotného. Dne 16. května 1942 se v Stratford-upon-Avon oženil s Žofií Gottliebovou (roz. Spitzovou). Po reorganizaci brigády na obrněnou konal službu u 1. roty 2. tankového praporu, s nímž na přelomu srpna a září 1944 odjel do pole do Francie, kde se brigáda účastnila obléhání Dunkerque. Nadřízenými byl hodnocen jako velmi dobrý velitel tanku a čety. Jako velitel tanku plnil 28. října 1944 odvážně nařízený úkol, přičemž byl těžce raněn střelou z pěchotní zbraně, když stál ve věži tanku.  Krátce po převozu do týlu zranění podlehl. Byl pohřben následujícího dne do hrobu č. 82 (EE-05) na Military Cemetery Adinkerke v Belgii.

O týden později se velení brigády rozhodlo útok zopakovat. Akce začala 5. listopadu 1944 náletem britských letadel. Poté vyrazilo do útoku 43 československých tanků s pěchotou. Nepřítel byl ale lépe připraven. Přestože se na několika místech podařilo našim vojákům dobýt pevnůstky, tanky uvázly v minových polích. Pěchota bez jejich podpory nemohla stanovené cíle splnit. I tak je tento útok hodnocen jako poměrně úspěšný. Podařilo se zajmout dalších více než 160 nepřátelských vojáků, padlo kolem 150 mužů nepřítele. Československé jednotky ztratily 26 mužů, 9 se jich stalo nezvěstných, 59 vojáků bylo raněno.

Stávalo se zřejmým, že Němci nejsou ochotni kapitulovat a nejsou ani v takovém morálním stavu, že by se po nějakých větších tankových úderech sami rozpadli a kapitulovali. Boj přešel na skutečně poziční válku, která probíhala několik měsíců až do jara 1945. Její podoba spočívala v tom, že většinou byly do předpolí vysílány průzkumné hlídky nebo byla soustředěna dělostřelecká palba do města. Teprve 9. května 1945 podepsal viceadmirál Friedrich Frisius na velitelství brigády kapitulaci dunkerské posádky. Nad francouzským přístavem zavlála společně československá a britská vlajka. Boje si na obou stranách fronty vyžádaly množství padlých včetně téměř dvou set Čechoslováků. Za svobodu padli v řadách brigády jak zkušení dobrovolníci, kteří v zahraničních jednotkách bojovali už od roku 1939, tak nově příchozí, z nichž někteří oblékali československou uniformu pouhých pár týdnů. 

Padlí a zemřelí vojáci z útoku 28. října 1944 byli pohřbíváni především v blízkém týlu, a to na hřbitovech Adinkerke a Veurne. Ti, co zemřeli po zranění, pak buď v Casselu, kde se nacházela brigádní ošetřovna, nebo v St. Omer, kam byli do kanadské nemocnice sváženi těžce ranění. Památku padlých a zemřelých vojáků z útoku z 28. října 1944 lze uctít tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u jejich hrobů, které jsou trvalou připomínkou jejich hrdinství. 

Jan Benda

Na tomto místě uvádíme přehled válečných hřbitovů s hroby československých vojáků padlých a zemřelých v souvislosti se zmiňovaným útokem, a to včetně odkazů do CEVH.

Odkaz na hřbitov ADINKERKE MILITARY CEMETERY v Adinkerke u De Panne v Belgii: https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-lokality?id=cd4ce797-8c5d-4a38-b1a1-93b034c0bd50  

Odkaz na hřbitov COMMUNAL CEMETERY EXTENSION obci Veurne v Belgii: https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-lokality?id=cbde0ec9-8cf2-4664-8cb2-6f5136e5b41a 

Odkaz na hřbitov Communal Cemetery Extension v obci Cassel-Nord ve Francii: https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-lokality?id=6ab6d6c2-31bd-400d-b467-59b45d1e6c15

Odkaz na hřbitov Calais Canadian War Cemetery v obci Leubringhen ve Francii: https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-lokality?id=4cd7ae56-23f9-4e8a-a49a-5e416b1308c4

Odkaz na hřbitov Longuenesse Souvenir Cemetery v obci St. Omer ve Francii: https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-lokality?id=c89a31e7-0748-4436-9113-944504029694 

Odkaz na Československý vojenský hřbitov v La Targette ve Francii: https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-lokality?id=53f2e4d6-4ee2-412c-915f-690675baaaa0

Summary: 

Czechoslovak Independent Armoured Brigade Group, which sailed from Great Britain to France at the turn of August and September 1944, was actively involved in the fight against Hitler's Germany. As part of the Allied invasion forces, it was active during the siege of the port of Dunkirk, where it performed an independent task of protecting strategic communication routes and thus also the rear of the main group. As part of combat activity, on October 28, 1944, it carried out a successful attack on German positions, which became one of the greatest successes of the Czechoslovak Republic. ground troops during the Second World War and belongs to the combat traditions of the Czech army.