Velký útěk ze Saganu

Velký útěk ze Saganu

Dnes si připomínáme 80. výročí Velkého útěku ze Saganu (polsky Žagaň, česky Zaháň), největšího útěku spojeneckých vojáků v noci z 24. na 25. března 1944 ze zajateckého tábora známého jako Stalag Luft III, který se nacházel přibližně 160 kilometrů jihovýchodně od Berlína a asi 50 kilometrů severovýchodně od Zhořelce. 

Stalag Luft III nacisté vybudovali v roce 1942 na ploše 240 tisíc metrů čtverečních. Kapacitu měl 10 tisíc zajatců, z nichž většinu tvořili američtí letci (7 500), asi 2 500 byli Britové a zbytek vojáci z dalších zemí včetně Čechů, z nichž tři českoslovenští letci F/Lt Arnošt Valenta, P/O Bedřich Dvořák a F/Lt Ivo Tonder se tohoto útěku zúčastnili.

Počátkem roku 1943 zajatci zřídili tajný výbor pro útěky v čele s jihoafrickým pilotem Rogerem Bushellem, členem výboru se stal i Valenta, který obstarával uplácení strážných či získávání předloh úředních dokumentů a propustek. Arnošt Valenta se narodil dne 25. října 1912 ve Svébohově a byl mezi prvními, kteří se rozhodli bojovat v zahraniční armádě. Po pádu Polska jej zajala Rudá armáda a uvěznila v sovětských táborech, odkud se mu nakonec podařilo odplout z přístavu Oděsa 19. března 1940 na lodi Svanetia a přes Varnu, Cařihrad, Tripolis, Bejrút a Alexandrii dne 14. dubna 1940 připlul do Marseille, a ještě týž den se prezentoval u československé vojenské skupiny v jihofrancouzském Agde. Do rukou Němců se tento radista československé 311. bombardovací peruti dostal 6. února 1941 poté, co jeho bombardér Vickers Wellington po návratu z náletu na Boulogne vinou chybné navigace přistál v okupované Normandii.

Zajatci začali kopat tři tunely „Dick“, „Harry“ a „Tom“. Posledně jmenovaný tunel nacisté odhalili 8. září 1943. Zajatci sami rozhodli, že dokončí pouze tunel „Harry“, který byl dlouhý 111 metrů, vedl v hloubce asi deset metrů a široký a vysoký byl něco málo přes půl metru. Výbor pro útěky předem vybral podle zásluh na 200 vyvolených ze 600 mužů, jež se na útěku podíleli a kvůli možnému prozrazení s prokopáním výlezu počkali až na den útěku. Zajatci předpokládali, že tunel bude končit v lese, avšak ve skutečnosti se prokopali do otevřeného terénu. První fázi útěku úspěšně absolvovalo jen 76 zajatců a po celém Německu a okupovaném území nacisté spustili rozsáhlou pátrací akci.

Z uprchlých zajatců přežili pronásledování pouze dva Norové a jeden Nizozemec, zbývajících 73 mužů včetně Bushella a Valenty (zastřelen 31.3. 1944, po válce povýšen do hodnosti plukovník in memoriam) nacisté zadrželi, předali gestapu, jež 50 z nich na Hitlerův příkaz navzdory Ženevským konvencím popravili zastřelením, jak potvrdil ve své svědecké výpovědi německý generál Adolf Westhoff, odpovědný za zajatecké tábory a jehož vyslýchali těsně po válce britští zpravodajci. Dvořák s Tonderem putovali do hradu v Colditz, speciální věznice pro prominentní spojenecké zajatce a další osoby, o které měli nacisté zvláštní zájem, kde je na konci války osvobodili američtí vojáci. 

Spojenci hned po skončení druhé světové války ustanovili zvláštní vyšetřovací tým Královského letectva a v červenci 1947 stanulo před válečným tribunálem 18 obžalovaných.  Soud všechny seznal vinnými a 14 z nich odsoudil k trestu smrti oběšením, přičemž jeden rozsudek smrti zmírnil na doživotí. O rok později následoval soud v Hamburku a v roce 1968 padl poslední rozsudek pro kielského gestapáka, který dostal jen dva roky vězení.

Odkaz na Starý posádkový hřbitov v polské Poznani, kde spočívají účastníci útěku včetně Arnošta Valenty zde:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=POL-1263&coid=193&con=Polsko&lid=568&lim=Poznan&st=0&

Odkaz na místo v lese, kde se původně nacházel Stalag Luft III:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=POL-33176&coid=193&con=Polsko&lid=660&lim=%c5%bdaga%c5%88&st=0&

Odkaz na památník, dnešní Muzeum lotników alianckich v Žagani zde:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=POL-33110&coid=193&con=Polsko&lid=660&lim=%c5%bdaga%c5%88&st=0&

 

Zdroj: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/velky-utek-ze-saganu-76-uprchliku-50-z-nich-popraveno-269165

Zdroj: https://www.vhu.cz/velky-utek-ktereho-se-zucastnili-i-tri-cechoslovaci/

Zajatecký tábor Stalag Luft III v Saganu

Zajatecký tábor Stalag Luft III v Saganu
Zdroj: ČT24

Poslední známý snímek Arnošta Valenty, který byl pořízen na světnici zajateckého tábora Stalag Luft III v Saganu v prvních týdnech roku 1944. Zleva Ivo Tonder, Arnošt Valenta a Jiří Maňák, DFC

Poslední známý snímek Arnošta Valenty, který byl pořízen na světnici zajateckého tábora Stalag Luft III v Saganu v prvních týdnech roku 1944. Zleva Ivo Tonder, Arnošt Valenta a Jiří Maňák, DFC
Zdroj: sbírka J. Rajlicha via J. Maňák VHÚ

Dobový snímek tunelu „Harry“

Dobový snímek tunelu „Harry“
Zdroj: ČT24

Tunel Harry

Tunel Harry
Zdroj: CEVH.

Češi v Saganu

Češi v Saganu
Zdroj: CEVH.

Desky připomínající účastníky útěku

Desky připomínající účastníky útěku
Zdroj: CEVH.

Poznaňský starý posádkový hřbitov

 Poznaňský starý posádkový hřbitov
Zdroj: CWGC

Tablo 50 letců, které gestapo zavraždilo po Velkém útěku ze Saganu v březnu 1944

Tablo 50 letců, které gestapo zavraždilo po Velkém útěku ze Saganu v březnu 1944
Zdroj: Imperial War Museum

Momentka ze setkání účastníků útěků ze Saganu i hradu Colditz v roce 2004 na půdě Imperiálního válečného muzea v Londýně. Na lavičce sedí zleva doprava: Alan Bryett, Lord Campbell, Jimmy James a Kenneth Lockwood

Momentka ze setkání účastníků útěků ze Saganu i hradu Colditz v roce 2004 na půdě Imperiálního válečného muzea v Londýně. Na lavičce sedí zleva doprava: Alan Bryett, Lord Campbell, Jimmy James a Kenneth Lockwood
Zdroj: Jaroslav Beránek VHÚ

Tématu se chopil i Hollywood, a to zcela po svém. V roce 1963 John Sturges režíroval Velký útěk se Stevenem McQueenem v hlavní roli. Slavné scéně vzdal po 60 letech hold Quentin Tarantino ve snímku Tenkrát v Hollywoodu

Tématu se chopil i Hollywood, a to zcela po svém. V roce 1963 John Sturges režíroval Velký útěk se Stevenem McQueenem v hlavní roli. Slavné scéně vzdal po 60 letech hold Quentin Tarantino ve snímku Tenkrát v Hollywoodu
Zdroj: © Sony Pictures Entertainment & © 1963 Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.