Velký útěk ze Saganu

Velký útěk ze Saganu

Dnes si připomínáme 80. výročí Velkého útěku ze Saganu (polsky Žagaň, česky Zaháň), největšího útěku spojeneckých vojáků v noci z 24. na 25. března 1944 ze zajateckého tábora známého jako Stalag Luft III, který se nacházel přibližně 160 kilometrů jihovýchodně od Berlína a asi 50 kilometrů severovýchodně od Zhořelce. 

Stalag Luft III nacisté vybudovali v roce 1942 na ploše 240 tisíc metrů čtverečních. Kapacitu měl 10 tisíc zajatců, z nichž většinu tvořili američtí letci (7 500), asi 2 500 byli Britové a zbytek vojáci z dalších zemí včetně Čechů, z nichž tři českoslovenští letci F/Lt Arnošt Valenta, P/O Bedřich Dvořák a F/Lt Ivo Tonder se tohoto útěku zúčastnili.

Počátkem roku 1943 zajatci zřídili tajný výbor pro útěky v čele s jihoafrickým pilotem Rogerem Bushellem, členem výboru se stal i Valenta, který obstarával uplácení strážných či získávání předloh úředních dokumentů a propustek. Arnošt Valenta se narodil dne 25. října 1912 ve Svébohově a byl mezi prvními, kteří se rozhodli bojovat v zahraniční armádě. Po pádu Polska jej zajala Rudá armáda a uvěznila v sovětských táborech, odkud se mu nakonec podařilo odplout z přístavu Oděsa 19. března 1940 na lodi Svanetia a přes Varnu, Cařihrad, Tripolis, Bejrút a Alexandrii dne 14. dubna 1940 připlul do Marseille, a ještě týž den se prezentoval u československé vojenské skupiny v jihofrancouzském Agde. Do rukou Němců se tento radista československé 311. bombardovací peruti dostal 6. února 1941 poté, co jeho bombardér Vickers Wellington po návratu z náletu na Boulogne vinou chybné navigace přistál v okupované Normandii.

Zajatci začali kopat tři tunely „Dick“, „Harry“ a „Tom“. Posledně jmenovaný tunel nacisté odhalili 8. září 1943. Zajatci sami rozhodli, že dokončí pouze tunel „Harry“, který byl dlouhý 111 metrů, vedl v hloubce asi deset metrů a široký a vysoký byl něco málo přes půl metru. Výbor pro útěky předem vybral podle zásluh na 200 vyvolených ze 600 mužů, jež se na útěku podíleli a kvůli možnému prozrazení s prokopáním výlezu počkali až na den útěku. Zajatci předpokládali, že tunel bude končit v lese, avšak ve skutečnosti se prokopali do otevřeného terénu. První fázi útěku úspěšně absolvovalo jen 76 zajatců a po celém Německu a okupovaném území nacisté spustili rozsáhlou pátrací akci.

Z uprchlých zajatců přežili pronásledování pouze dva Norové a jeden Nizozemec, zbývajících 73 mužů včetně Bushella a Valenty (zastřelen 31.3. 1944, po válce povýšen do hodnosti plukovník in memoriam) nacisté zadrželi, předali gestapu, jež 50 z nich na Hitlerův příkaz navzdory Ženevským konvencím popravili zastřelením, jak potvrdil ve své svědecké výpovědi německý generál Adolf Westhoff, odpovědný za zajatecké tábory a jehož vyslýchali těsně po válce britští zpravodajci. Dvořák s Tonderem putovali do hradu v Colditz, speciální věznice pro prominentní spojenecké zajatce a další osoby, o které měli nacisté zvláštní zájem, kde je na konci války osvobodili američtí vojáci. 

Spojenci hned po skončení druhé světové války ustanovili zvláštní vyšetřovací tým Královského letectva a v červenci 1947 stanulo před válečným tribunálem 18 obžalovaných.  Soud všechny seznal vinnými a 14 z nich odsoudil k trestu smrti oběšením, přičemž jeden rozsudek smrti zmírnil na doživotí. O rok později následoval soud v Hamburku a v roce 1968 padl poslední rozsudek pro kielského gestapáka, který dostal jen dva roky vězení.

Odkaz na Starý posádkový hřbitov v polské Poznani, kde spočívají účastníci útěku včetně Arnošta Valenty zde:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=POL-1263&coid=193&con=Polsko&lid=568&lim=Poznan&st=0&

Odkaz na místo v lese, kde se původně nacházel Stalag Luft III:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=POL-33176&coid=193&con=Polsko&lid=660&lim=%c5%bdaga%c5%88&st=0&

Odkaz na památník, dnešní Muzeum lotników alianckich v Žagani zde:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=POL-33110&coid=193&con=Polsko&lid=660&lim=%c5%bdaga%c5%88&st=0&

 

Zdroj: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/velky-utek-ze-saganu-76-uprchliku-50-z-nich-popraveno-269165

Zdroj: https://www.vhu.cz/velky-utek-ktereho-se-zucastnili-i-tri-cechoslovaci/

Zajatecký tábor Stalag Luft III v Saganu

Zajatecký tábor Stalag Luft III v Saganu
Zdroj: ČT24

Poslední známý snímek Arnošta Valenty, který byl pořízen na světnici zajateckého tábora Stalag Luft III v Saganu v prvních týdnech roku 1944. Zleva Ivo Tonder, Arnošt Valenta a Jiří Maňák, DFC

Poslední známý snímek Arnošta Valenty, který byl pořízen na světnici zajateckého tábora Stalag Luft III v Saganu v prvních týdnech roku 1944. Zleva Ivo Tonder, Arnošt Valenta a Jiří Maňák, DFC
Zdroj: sbírka J. Rajlicha via J. Maňák VHÚ

Dobový snímek tunelu „Harry“

Dobový snímek tunelu „Harry“
Zdroj: ČT24

Tunel Harry

Tunel Harry
Zdroj: CEVH.

Češi v Saganu

Češi v Saganu
Zdroj: CEVH.

Desky připomínající účastníky útěku

Desky připomínající účastníky útěku
Zdroj: CEVH.

Poznaňský starý posádkový hřbitov

 Poznaňský starý posádkový hřbitov
Zdroj: CWGC

Tablo 50 letců, které gestapo zavraždilo po Velkém útěku ze Saganu v březnu 1944

Tablo 50 letců, které gestapo zavraždilo po Velkém útěku ze Saganu v březnu 1944
Zdroj: Imperial War Museum

Momentka ze setkání účastníků útěků ze Saganu i hradu Colditz v roce 2004 na půdě Imperiálního válečného muzea v Londýně. Na lavičce sedí zleva doprava: Alan Bryett, Lord Campbell, Jimmy James a Kenneth Lockwood

Momentka ze setkání účastníků útěků ze Saganu i hradu Colditz v roce 2004 na půdě Imperiálního válečného muzea v Londýně. Na lavičce sedí zleva doprava: Alan Bryett, Lord Campbell, Jimmy James a Kenneth Lockwood
Zdroj: Jaroslav Beránek VHÚ

Tématu se chopil i Hollywood, a to zcela po svém. V roce 1963 John Sturges režíroval Velký útěk se Stevenem McQueenem v hlavní roli. Slavné scéně vzdal po 60 letech hold Quentin Tarantino ve snímku Tenkrát v Hollywoodu

Tématu se chopil i Hollywood, a to zcela po svém. V roce 1963 John Sturges režíroval Velký útěk se Stevenem McQueenem v hlavní roli. Slavné scéně vzdal po 60 letech hold Quentin Tarantino ve snímku Tenkrát v Hollywoodu
Zdroj: © Sony Pictures Entertainment & © 1963 Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)

Úspěšné zapojení československých vojáků do obrany Tobruku

Dnešní den si připomínáme 84. výročí zapojení 11. československého pěšího praporu pod velením podplukovníka Karla Klapálka do obrany libyjského přístavu Tobruk, obléhaného od dubna do prosince 1941 německo-italskými silami. Jednotka vznikla v Palestině z československých exulantů a dobrovolníků, kteří po boku spojenců prokázali mimořádnou statečnost. Jejich hrdinství jim zajistilo místo mezi legendárními „Tobruckými krysami“.

Želechovice

Prvního října 1938 obsadil Wehrmacht československé pohraničí, přičemž Německo později zabralo i tzv. páté pásmo s převahou českého obyvatelstva. Po odstoupení území se jednotky Stráže obrany státu stáhly k demarkační linii. Dne 19. října 1938 však skupina SOS překročila hranici do Želechovic, kde došlo ke konfliktu s německou přesilou. Incident skončil tragicky – padli čtyři příslušníci SOS a starosta Novotný, další Češi byli zatčeni a ztýráni.

Rosice

Asi dva kilometry východně od Rosic na Chrudimsku stojí v místě zvaném „U Mrtvých“ pomník obětem napoleonských válek. Byl postaven v roce 1911 na místě masového hrobu vojáků, kteří zemřeli po bitvě u Lipska roku 1813. Po letech zanedbání prošel pomník v roce 2024 kompletní renovací díky finanční podpoře Ministerstva obrany ČR a znovu důstojně připomíná oběti napoleonských válek.