Válečné hroby v Republice Kazachstán, 12.–18. 7. 2025
V týdnu od 12. do 18. července se zástupci Odboru pro válečné hroby a pietní místa účastnili v Republice Kazachstán delegace vedené místopředsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Janem Bartoškem.
Po příletu do severokazašského Petropavlu (dříve Petropavlovsku) 12. července se delegace setkala s J. E. panem velvyslancem Pavolem Šepelákem, zástupcem velvyslance Josefem Bohačem a vojenským přidělencem Tomášem Římanem a neprodleně se přesunula k hlavní městské železniční stanici, kde se setkala s místním česky hovořícím průvodcem Iljou. Z dochovaného historického nádraží nastupovali 31. května 1918 českoslovenští legionáři k dobytí města. Jedná se o jednu ze zvažovaných lokalit pro vybudování pomníku pro padlé a zemřelé legionáře v Petropavlovsku. Následně delegace přejela do masokombinátu na ulici Medvěděvova 41. Tovární hala v době legionářského vystoupení sloužila jako kasárna Rudé armády a stala se tak jedním z hlavních cílů útoku na město. Budovy se zachovaly do dnešních dnů a stále v nich probíhá provoz. Dalším navštíveným místem v Petropavlovsku byl starý městský hřbitov. Pravděpodobně na něm spočinuli padlí a zemřelí legionáři, ale předtím také váleční zajatci. Hřbitov byl v minulosti bohužel zrušen a zlikvidován. Dnes jsou na jeho území sportovní plochy, garáže, silnice, ale především, nedaleko původního kostela Všech svatých menší park s pomníkem připomínajícím pochované na původním pohřebišti. Jedná se o druhou lokalitu, kde by mohl být umístěn budoucí pomník legionářům a zajatcům. Díky vstřícnosti ředitele továrny „Izolit“ jsme rovněž mohli navštívit běžně nepřístupný výrobní areál. Jedna z budov sloužila československým legionářům jako kasárna. V centru města na Divadelním náměstí vznikl v roce 1973-1974 pomník připomínající oběti 2. světové války. Částečně překryl lokalitu staršího čestného bolševického pohřebiště, ke kterému se rovněž váže česká stopa. Byl zde pochován popravený Josef Sedláček, původem z Kroměříže. Dle legionářských pramenů byl velitelem internacionálního oddílu Rudé armády ve městě. Z celého pohřebiště se do dnešních dnů zachoval pouze jeden náhrobek z 30. let. Další ze zaniklých lokalit s českou stopou byla nedaleká budova štábu V. Rudé armády na rohu ulic Puškinovy a Buketovy, kde působil jako komisař v listopadu 1919 Jaroslav Hašek. Dům byl stržen v roce 2002.
V neděli výprava navštívila východokazašské město Öskemen (dříve Usť Kamenogorsk), které rovněž sloužilo jako jedno ze zajateckých center. Úsilím našich spolupracovníků Radima Chrásta a Romana Klimeše se podařilo na místním hřbitově objevit stélu, která nese v ruštině nápis: „V době světové války daleko od vlasti pochovaným zde válečným zajatcům na památku postavili jejich soudruzi.“ Na spodním okraji pak po odkopání nánosů zeminy nalezli český nápis „Zbudován v r. 1918 Čechy“. Jedná se o jediný doposud známý dochovaný památník v oblasti. V samotném centru města nalezneme na fasádě Národopisného muzea text v ruštině a češtině: „Fasáda tato jest prací v zajetí žijících Čechů“. Další cesta vedla do kláštera Nejsvětější Trojice, který v době války sloužil jako jedno z míst, kde byli drženi váleční zajatci. Dodnes v areálu nalezneme dům, který sloužil jako zajatecká ubikace.
V pondělí ve městě Semej (dříve Semipalatinsk) delegace navštívila stadion Spartak. Ten vznikl na území starého pravoslavného hřbitova, který byl likvidován a náhrobní kameny byly v roce 1961 použity k dláždění ulic. Ostatky byly ovšem na místě ponechány. Na místě sousedícího katolického hřbitova vznikl železniční přejezd. Místo posledního odpočinku asi 70 mužů z českých zemí tak dnes již nic nepřipomíná. Další kroky vedly mimo jiné do školy č. 1, kterou pomáhali vybudovat také čeští zajatci, a katedrály Vzkříšení, kde je jeden z oltářních obrazů přisuzován rovněž českému zajatci.
V úterý 15. července se v Pavlodaru situace do značné míry opakovala – na místě původního hřbitova dnes nalezneme park. Je zde alespoň umístěn pomník obecně připomínající existenci hřbitova a pohřbené. Následující den proběhl v pietním areálu u Spassku, 35 km jižně od Karagandy, pietní akt u pomníku českých obětí zajateckého tábora. Je zde pochováno přes 5000 válečných zajatců z období 2. světové války. Mezi nimi nejméně 100 mužů z českých zemí. Delegace poté navštívila muzeum KarLagu v obci Dolinka.
Pomyslným finále cesty byl ve čtvrtek 17. července kulatý stůl na téma „Osudy českých a kazašských vojáků ve světových válkách dvacátého století“ v Národním muzeu Republiky Kazachstán. Úvodního slova se ujal předseda rady organizace Atamnyn Amanaty Murat Moldagalijev, předseda Veteránů ozbrojených sil Republiky Kazachstán armádní generál Mukhtar Altynbajev, zástupce ředitele Národního muzea Republiky Kazachstán prof. Akmaral Ibrajev, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Jan Bartošek, náměstek ministra obrany Republiyk Kazachstán generálporučík Kanysh Abubakirov, poradce ministryně obrany České republiky Martin Žour a ředitel Vojenského historického ústavu brigádní generál Aleš Knížek. Odborné příspěvky za českou stranu plně zajistili zaměstnanci a spolupracovníci Oddělení pro válečné hroby a pietní místa. Pavel Kugler seznámil kazašskou stranu s fungováním Oddělení, Pavel Filipek pronesl přednášku na téma působení československých legionářů v Petropavlovsku, Vlastimil Křišťan o účasti Čechů z Kazachstánu v armádě generála Svobody a Radim Chrást o osudech válečných zajatců z českých zemí v provincii Turkestán během 1. světové války. Za kazašskou stranu se k tématu osudu českých zajatců v Kazachstánu vyslovil ředitel Veřejné nadace akademika V. I. Vernadského, Abaj Najmanov. Idee svobody a nezávislosti v legionářském hnutí a kazašském národnostním hnutí Alaš a jejich vzájemné ovlivňování vyzdvihl ředitel Muzea S. Seifullina Murat Absemetov. Československé legie v kazašské stepi popsal zástupce ředitele Institutu státních dějin na Ministerstvu vědy a vyššího vzdělávání Burkitbaj Ajagan. Prezentaci o hledání padlých a zmizelých kazašských vojáků z organizace Atamnyn Amanaty, předseda rady Murat Moldagalijev. Na závěr setkání byl plaketou za péči o válečné hroby oceněn generál Mukhtar Altynbajev. Odpoledne delegace navštívila muzeum tábora ALŽIR – „Akmolský tábor žen nepřátel vlasti“. Během své přednášky představila Gabriela Havlůjová osudy Češek, které byly v táboře vězněny.
Poslední den cesty po Kazachstánu navštívila delegace Ministerstvo kultury Republiky Kazachstán. Na závěr místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Jan Bartošek udělil pamětní list s medailí organizátorům delegace a spolupracovníkům, kteří se dlouhodobě zasazují o připomínání českých stop v Kazachstánu. Jmenovitě Martinu Žourovi, Pavlu Kuglerovi, Pavlu Filipkovi, Romanu Klimešovi, Gabriele Havlůjové a Radimu Chrástovi.
Cesta celkově splnila svůj účel – připomněla pietními akty oběti z českých zemí v Kazachstánu, pomohla na úrovni místních akimátů (správních úřadů) navázat jednání a zvýraznit české stopy v lokalitách a utužila spolupráci Republiky Kazachstán a České republiky v oblasti péče o válečné hroby.
Vlastimil Křišťan
Zaniklý hřbitov u kostela Všech svatých v Petropavlu:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=KAZ-36848
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=KAZ-57539
Zaniklé pohřebiště na divadelním náměstí v Petropavlu: https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=KAZ-58270
Památník na hřbitově v Öskemen:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=KAZ-58451
Zaniklý katolický hřbitov v Semeji:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=KAZ-57271
Zaniklý hřbitov v Pavlodaru:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=KAZ-58379
Summary
Between 12–18 July 2025, a delegation from the Czech Republic visited Kazakhstan to honour the memory of Czechoslovak legionnaires and war prisoners. The journey included key historical sites in Petropavlovsk, Öskemen, Semei, Pavlodar, and near KAraganda. Among other findings, the delegation discovered a preserved 1918 memorial built by Czech POWs and visited former cemeteries, now transformed into parks and urban areas. In Astana, a roundtable discussion was held at the National Museum of Republic of Kazakhstan, featuring presentations on Czech and Kazakh soldiers in 20th-century wars. The mission strengthened Czech-Kazakh cooperation on war remembrance and highlighted the shared historical legacy.
Historické nádraží v Petropavlu (Petropavlovsku) před nímž je zvažována instalace památníku legionářům, kteří padli a zemřeli ve městě.
Značně adaptované, ale dochované budovy konzervního závodu v Petropavlu.
Památník na místě zrušeného starého hřbitova, kde byli pravděpodobně pochováni čs. legionáři a zajatci v Petropavlu.
Situační plán hrobů čs. dobrovolců v Petropavlovsku v roce 1919.
Budova kasáren, ve kterých byli po dobytí města ubytováni českoslovenští legionáři.
Pozůstatek čestného pohřebiště bolševiků v centru města, kde byl pochován také popravený velitel internacionálního oddílu Josef Sedláček z Kroměříže.
Místo, kde do roku 2002 stál dům, ve kterém působil štáb V. Rudé armády a Jaroslav Hašek.
Podoba nárožního domu v 80. letech, který připomínal působení Jaroslava Haška v Petropavlovsku. Pamětní deska se nedochovala.
Čechy vybudovaná stéla na památku pochovaných válečných zajatců na hřbitově v Öskemen (Usť Kamenogorsku)
Detail nápisů na stéle na hřbitově v Öskemen.
Budova národopisného muzea, jehož fasádu vytvořili čeští zajatci.
Detail české varianty nápisu na fasádě.
Dům, který sloužil jako ubikace rakousko-uherských válečných zajatců v klášteře Nejsvětější Trojce v Öskemen.
Stadion Spartak se v Semeji (Semipalatinsku) rozkládá na bývalém pohřebišti, kde mohli být pochováni také váleční zajatci z českých zemí.
Škola č. 1 v Semeji, kterou pomáhali vybudovat Češi – váleční zajatci.
Oltářní obraz v katedrále Vzkříšení, který je přisuzován neznámému českému zajatci.
Památník zaniklému hřbitovu a pochovaným v parku v Pavlodaru.
Pietní areál Karagandského tábora (KarLagu) ve Spassku.
Památník zemřelým Čechům v táboře ve Spassku.
Pietní akt ve Spassku.
Široká varianta delegace v pietním areálu ve Spassku.
Budova ředitelství KarLagu v obci Dolinka, dnes muzeum.
Část expozice v muzeu KarLagu.
Dočasná výstava k Čechům a Čechoslovákům vězněným v KarLagu.
Kulatý stůl v Národním muzeu Republiky Kazachstán.
Společné focení účastníků kulatého stolu.
Předání plakety za péči o válečné hroby generálu Mukhtaru Altynbajevovi.
Památník a muzeum Akmolského tábora žen nepřátel vlasti – ALŽIR.
Stěna se jmény obětí represí v táboře ALŽIR.
