Válečné hroby - pietní místa v obci Velké Chvojno

Válečné hroby - pietní místa v obci Velké Chvojno

Obec Velké Chvojno vlastní celkem čtyři válečné hroby – pietní místa, o které se příkladně stará. Jedná se o pamětní desku se jmény padlých v první světové válce, která se nachází v památníku na zbořenou kapli. Pamětní deska byla původně umístěna na levé straně průčelí kaple sv. Antonína Paduánského v Lučním Chvojně (Deutch - Kahn) a slavnostně ji obyvatelé obce odhalili dne 10. června 1923. Po zboření kaple desku v roce 1973 dočasně uložili na hřbitově v Arnultovicích. Nakonec ji vrátili zpět na místo zbořené kaple do Lučního Chvojna, kde se nyní nachází vedle sochy sv. Antonína Paduánského. Pamětní deska tak získala svůj původní význam na svém historicky původním místě. https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4214-31185

Dvě z ostatních tří pietních míst, věnovaných památce místních občanů padlých v první světové válce, byla v minulosti značně pozměněna a jejich původní určení nově příchozí obyvatelé změnili. Jedno pietní místo zůstalo v téměř původním stavu.

Pomník v Arnultovicích, zhotovený podle návrhu architekta Arnolda z Ústí nad Labem a sochaře Ulricha, přičemž kamenosochařské práce provedl kameník Heinrich Pilz, byl slavnostně odhalen 5. srpna 1923. Po druhé světové válce a vysídlení původních obyvatel noví usedlíci pomník v roce 1950 z vlastní iniciativy upravili. Původní nápisy osekali a na pomník upevnili pamětní desku oslavující Rudou armádu. Po roce 1989 tuto desku odstranili a na pomník umístili pamětní desku obecně věnovanou obětem válek. V roce 2012 tato deska praskla. https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4214-31134

Pomník ze světlé žuly ve Velkém Chvojně místní zřídili v roce 1924 a věnovali jej památce obětí první světové války. Čtyři desky na pomníku uvádí jména vojáků padlých na všech frontách Velké války. Z historických fotografií z roku 1924 rozeznáváme i mohutný podstavec z kamenných bloků, který časem pokryl okolní trávník. https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4214-37788

Pomník ve Žďáru, obelisk z černé leštěné žuly na rozšířeném kamenném podstavci tehdejší občané obcí Žďár a Žďárek zřídili v 1. polovině 30. let minulého století a věnovali jej padlým v první světové válce. Později pomník otočili a nápisy, které se ocitly na zadní straně pomníku, z části osekali. Na přední (původně zadní stranu) umístili nápis „Věnováno památce padlým hrdinům Dukly“. https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4214-39108

Obec Velké Chvojno se rozhodla všechny tři pomníky zrekonstruovat a vrátit jim jejich původní podobu a význam. Práce byly ukončeny v říjnu 2022 a celkové náklady na odborné rozebrání, očištění, opětovnou kompletaci, obnovení původních nápisů a konzervaci všech tří pomníku byly původně vyčísleny na 168 940 Kč. Skutečné náklady na restauraci pomníků, kterou provedla firma Josef Sotona, Kamenické práce, byly nakonec 178 940 Kč a Ministerstvo obrany se na nákladech podílelo formou finanční dotace ve výši 135 152 Kč. 

Válečné hroby - pietní místa v obci Velké Chvojno

80. výročí zákřovské tragédie

Dne 18. dubna 1945 byla vesnice Zákřov obklíčena kozáky a gestapem kvůli podezření z podpory odboje. Zatkli 23 místních mužů a chlapců, z nichž 19 po krutých výsleších popravili 20. dubna v Kyjanicích. Jejich těla byla spálena. Tragédie vyšla najevo až po válce. Letos si připomínáme 80 let od této události.

Pochod smrti Reitzenhain (Pohraniční) – Chomutov – Terezín a vlak smrti v obci Březno

Na jaře 1945 prošel okresem Chomutov jeden z mnoha pochodů smrti, při kterém byli vězni z pobočného tábora Treglitz nuceni putovat z Pohraničního přes Chomutov až do Terezína. Trasa je dodnes lemována hroby a památníky těch, kteří po cestě zemřeli vyčerpáním, byli zastřeleni nebo ubiti. Tragická je i historie tzv. vlaku smrti v obci Březno, kde během několika dní zahynuly stovky vězňů hlady, žízní a následkem spojeneckého náletu. Připomínkou těchto událostí jsou hromadné hroby a pietní místa v obcích regionu.

Poslední let amerických stíhačů Raymonda F. Reutera a Williama R. Preddyho

Na konci druhé světové války se nad územím dnešního Česka odehrávaly dramatické letecké boje. Během jedné z posledních misí 17. dubna 1945 byli nad jižními Čechami sestřeleni dva američtí stíhací piloti – kapitán Raymond F. Reuter a poručík William R. Preddy. Oba padli po střetu s německými proudovými letouny Me-262 a zemřeli nedaleko Boršova nad Vltavou a Záluží. Jejich památku dnes připomínají pomníky na místech dopadu jejich letadel.