Válečné hroby - pietní místa v obci Velké Chvojno

Válečné hroby - pietní místa v obci Velké Chvojno

Obec Velké Chvojno vlastní celkem čtyři válečné hroby – pietní místa, o které se příkladně stará. Jedná se o pamětní desku se jmény padlých v první světové válce, která se nachází v památníku na zbořenou kapli. Pamětní deska byla původně umístěna na levé straně průčelí kaple sv. Antonína Paduánského v Lučním Chvojně (Deutch - Kahn) a slavnostně ji obyvatelé obce odhalili dne 10. června 1923. Po zboření kaple desku v roce 1973 dočasně uložili na hřbitově v Arnultovicích. Nakonec ji vrátili zpět na místo zbořené kaple do Lučního Chvojna, kde se nyní nachází vedle sochy sv. Antonína Paduánského. Pamětní deska tak získala svůj původní význam na svém historicky původním místě. https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4214-31185

Dvě z ostatních tří pietních míst, věnovaných památce místních občanů padlých v první světové válce, byla v minulosti značně pozměněna a jejich původní určení nově příchozí obyvatelé změnili. Jedno pietní místo zůstalo v téměř původním stavu.

Pomník v Arnultovicích, zhotovený podle návrhu architekta Arnolda z Ústí nad Labem a sochaře Ulricha, přičemž kamenosochařské práce provedl kameník Heinrich Pilz, byl slavnostně odhalen 5. srpna 1923. Po druhé světové válce a vysídlení původních obyvatel noví usedlíci pomník v roce 1950 z vlastní iniciativy upravili. Původní nápisy osekali a na pomník upevnili pamětní desku oslavující Rudou armádu. Po roce 1989 tuto desku odstranili a na pomník umístili pamětní desku obecně věnovanou obětem válek. V roce 2012 tato deska praskla. https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4214-31134

Pomník ze světlé žuly ve Velkém Chvojně místní zřídili v roce 1924 a věnovali jej památce obětí první světové války. Čtyři desky na pomníku uvádí jména vojáků padlých na všech frontách Velké války. Z historických fotografií z roku 1924 rozeznáváme i mohutný podstavec z kamenných bloků, který časem pokryl okolní trávník. https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4214-37788

Pomník ve Žďáru, obelisk z černé leštěné žuly na rozšířeném kamenném podstavci tehdejší občané obcí Žďár a Žďárek zřídili v 1. polovině 30. let minulého století a věnovali jej padlým v první světové válce. Později pomník otočili a nápisy, které se ocitly na zadní straně pomníku, z části osekali. Na přední (původně zadní stranu) umístili nápis „Věnováno památce padlým hrdinům Dukly“. https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4214-39108

Obec Velké Chvojno se rozhodla všechny tři pomníky zrekonstruovat a vrátit jim jejich původní podobu a význam. Práce byly ukončeny v říjnu 2022 a celkové náklady na odborné rozebrání, očištění, opětovnou kompletaci, obnovení původních nápisů a konzervaci všech tří pomníku byly původně vyčísleny na 168 940 Kč. Skutečné náklady na restauraci pomníků, kterou provedla firma Josef Sotona, Kamenické práce, byly nakonec 178 940 Kč a Ministerstvo obrany se na nákladech podílelo formou finanční dotace ve výši 135 152 Kč. 

Válečné hroby - pietní místa v obci Velké Chvojno

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.