Válečné hroby - pietní místa v obci Velké Chvojno

Válečné hroby - pietní místa v obci Velké Chvojno

Obec Velké Chvojno vlastní celkem čtyři válečné hroby – pietní místa, o které se příkladně stará. Jedná se o pamětní desku se jmény padlých v první světové válce, která se nachází v památníku na zbořenou kapli. Pamětní deska byla původně umístěna na levé straně průčelí kaple sv. Antonína Paduánského v Lučním Chvojně (Deutch - Kahn) a slavnostně ji obyvatelé obce odhalili dne 10. června 1923. Po zboření kaple desku v roce 1973 dočasně uložili na hřbitově v Arnultovicích. Nakonec ji vrátili zpět na místo zbořené kaple do Lučního Chvojna, kde se nyní nachází vedle sochy sv. Antonína Paduánského. Pamětní deska tak získala svůj původní význam na svém historicky původním místě. https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4214-31185

Dvě z ostatních tří pietních míst, věnovaných památce místních občanů padlých v první světové válce, byla v minulosti značně pozměněna a jejich původní určení nově příchozí obyvatelé změnili. Jedno pietní místo zůstalo v téměř původním stavu.

Pomník v Arnultovicích, zhotovený podle návrhu architekta Arnolda z Ústí nad Labem a sochaře Ulricha, přičemž kamenosochařské práce provedl kameník Heinrich Pilz, byl slavnostně odhalen 5. srpna 1923. Po druhé světové válce a vysídlení původních obyvatel noví usedlíci pomník v roce 1950 z vlastní iniciativy upravili. Původní nápisy osekali a na pomník upevnili pamětní desku oslavující Rudou armádu. Po roce 1989 tuto desku odstranili a na pomník umístili pamětní desku obecně věnovanou obětem válek. V roce 2012 tato deska praskla. https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4214-31134

Pomník ze světlé žuly ve Velkém Chvojně místní zřídili v roce 1924 a věnovali jej památce obětí první světové války. Čtyři desky na pomníku uvádí jména vojáků padlých na všech frontách Velké války. Z historických fotografií z roku 1924 rozeznáváme i mohutný podstavec z kamenných bloků, který časem pokryl okolní trávník. https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4214-37788

Pomník ve Žďáru, obelisk z černé leštěné žuly na rozšířeném kamenném podstavci tehdejší občané obcí Žďár a Žďárek zřídili v 1. polovině 30. let minulého století a věnovali jej padlým v první světové válce. Později pomník otočili a nápisy, které se ocitly na zadní straně pomníku, z části osekali. Na přední (původně zadní stranu) umístili nápis „Věnováno památce padlým hrdinům Dukly“. https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4214-39108

Obec Velké Chvojno se rozhodla všechny tři pomníky zrekonstruovat a vrátit jim jejich původní podobu a význam. Práce byly ukončeny v říjnu 2022 a celkové náklady na odborné rozebrání, očištění, opětovnou kompletaci, obnovení původních nápisů a konzervaci všech tří pomníku byly původně vyčísleny na 168 940 Kč. Skutečné náklady na restauraci pomníků, kterou provedla firma Josef Sotona, Kamenické práce, byly nakonec 178 940 Kč a Ministerstvo obrany se na nákladech podílelo formou finanční dotace ve výši 135 152 Kč. 

Válečné hroby - pietní místa v obci Velké Chvojno

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.