Tragické události v Salaši 29. dubna 1945

Tragické události v Salaši 29. dubna 1945

Vápenice u obce Salaš poblíž Uherského Hradiště se staly 29. dubna 1945 dějištěm velké tragédie. Protipartyzánský oddíl ZbV-Kommanda 43 pod velením SS-Sturmbannführera Wernera Brandta těsně před osvobozením popravil 19 mužů a jednu ženu (A. Špičákovou), povětšinou obyvatele Salaše. 

Devatenáct mužů ze Salaše a okolí se přitom sešlo, jelikož se chtěli přidat k partyzánskému oddílu „Olga“ (po jeho zakladatelce Olze Františkánové). Byli vylákáni údajnými ruskými partyzány (později nesprávně označenými za „Vlasovce“). Fakticky šlo o polsko a ruskojazyčné spolupracovníky nacistického Německa, kteří se tak chtěli pomstít za úspěšnou akci partyzánů z 19. dubna 1945, při níž byl zajat generálmajor Dietrich von Müller. Samotné muže ze Salaše oslovil na žádost údajných ruských partyzánů pomocník hajného Josef Dobeš s tím, že partyzáni nutně potřebují pomoc v boji. Když se devatenáct mužů do hájovny dostavilo, čekala na ně už připravená skupina ZbV-Kommanda 43, která je vyvedla do lesa pod záminkou, že je naučí zacházet se zbraněmi. Následně je obklopili, postříleli a případně dobili pažbami pušek. Ke své smůle jela poblíž místa vraždy na kole Aloisie Špičáková. Komando ji konfrontovalo a rovněž brutálně zavraždilo. 

Hned druhý den byla obec Salaš osvobozena, čímž je jen zvýrazněna nesmyslná brutalita celého vražedného činu. 

Lukáš Havel

Oběti připomíná památník poblíž kaple v obci a také jejich místo posledního spočinutí na hřbitově v Salaši:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7207-827
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7207-925

Dále jsou zemřelí připomenuti památníkem přímo v místě jejich vraždy:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7207-841

Summary:

On April 29, 1945, the area near the village of Salaš, close to Uherské Hradiště, became the site of a tragic event. A German anti-partisan unit, ZbV-Kommanda 43, led by SS-Sturmbannführer Werner Brandt, executed 19 men and one woman, mostly residents of Salaš. The men had gathered, hoping to join the partisan group "Olga". They were lured by Russian collaborators with the Germans, seeking revenge for a successful partisan operation. The men were promised training in handling weapons, but were ambushed, shot, and beaten with rifle butts. Aloisie Špičáková was killed while passing by on a bicycle. The next day, Salaš was liberated, highlighting the senseless brutality of the massacre. The victims are commemorated by a memorial near the chapel and at their burial site in the village.

Otevřený hromadný hrob padlých ze Salaše.

Otevřený hromadný hrob padlých ze Salaše.
Zdroj: Denik.cz

Generál Dietrich von Müller, jehož zajetí "odůvodnilo" vraždění v Salaši.

Generál Dietrich von Müller, jehož zajetí
Zdroj: Wikipedia

Současná úprava hromadného hrobu v Salaši.

Současná úprava hromadného hrobu v Salaši.
Zdroj: CEVH

Památník obětem I. a II. světové války v obci Salaš.

Památník obětem I. a II. světové války v obci Salaš.
Zdroj: CEVH

Pomník v místě vraždy.

Pomník v místě vraždy.
Zdroj: CEVH

Připomínka tragických událostí v Salaši.

Připomínka tragických událostí v Salaši.
Zdroj: Denik.cz

Zdroje:

Zdeněk Skalička. Salašané si připomenuli dvacet statečných občanů, které zavraždilo gestapo. Deník.cz 30. 4. 2023. https://slovacky.denik.cz/zpravy_region/salas-vapenice-gestapo-druha-svetova-valka-poprava.html

Mikuláš Kroupa. Masakr 19 civilistů v Salaši na konci války zůstává opředený tajemstvím. Denik.cz 29. 4. 2019. https://www.denik.cz/z_domova/masakr-19-civilistu-v-salasi-na-konci-valky-zustava-opredeny-tajemstvim-20190424.html

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.