Vzpomínková pouť Srbsko 2026

Vzpomínková pouť Srbsko 2026

Vzpomínková pouť Srbsko 2026

Ve dnech 18.–23. května 2026 se zástupci Oddělení pro válečné hroby a pietní místa zúčastnili vzpomínkové poutě do Srbska, kterou pořádala Československá obec legionářská ve spolupráci s přidělencem obrany v Bělehradě a Odborem pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany ČR.

Cesta se uskutečnila u příležitosti odhalení výstavy Československé obce legionářské v Bělehradě věnované československým dobrovolníkům v srbské armádě v letech 1914–1918 a zároveň připomněla 110. výročí ukončení ústupu srbské armády ze Srbska a Černé Hory i 110. výročí bojů československých dobrovolníků v rámci Srbské dobrovolnické divize v Dobrudži.

První část cesty byla ve znamení dlouhého přesunu z České republiky do Srbska. Po překročení maďarsko‑srbské hranice směřovala výprava do obce Dublje, kde proběhly první pietní akty. U pomníku připomínajícího historické boje a v kostnici chrámu Nanebevzetí Krista s ostatky rakousko‑uherských a srbských vojáků z první světové války padlých v regionu Mačva byla uctěna památka padlých společně se zástupci Úřadu přidělence obrany ČR v Srbsku a místní pravoslavné církve.

Následně se delegace přesunula do Bělehradu, kde byl program zahájen návštěvou areálu Nového hřbitova (Novo groblje). Zde proběhly pietní akty u pomníku obránců města, na srbském vojenském hřbitově i na pohřebišti vojáků rakousko‑uherské armády. Zástupci Oddělení pro válečné hroby a pietní místa MO ČR společně s přidělencem obrany ČR plk. Gamilem Al‑Madhagim připomněli historii i rekonstrukci pohřebiště, na níž se finančně podílí Ministerstvo obrany ČR.

Další den proběhlo významné setkání na Velvyslanectví České republiky v Bělehradě, kde se uskutečnilo slavnostní zahájení putovní výstavy „Čeští dobrovolníci v srbském vojsku v průběhu první světové války“. Výstava byla připravena Úřadem přidělence obrany ČR v Bělehradě ve spolupráci s Československou obcí legionářskou a za podpory Velvyslanectví ČR.

Mezi oficiálními hosty byli přítomni státní tajemník Ministerstva práce, zaměstnanosti, veteránů a sociálních věcí Srbska Zoran Antić, zástupce ředitele Odboru pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany ČR Pavel Kugler a řídící a ekonomický tajemník ČsOL Milan Mojžíš.

Nadpraporčíku Lukáši Procházkovi z Úřadu přidělence obrany byla zástupcem ředitele odboru předána pamětní plaketa Péče o válečné hroby za příkladnou péči o české válečné hroby v Srbsku. Poté proběhla beseda ke knize dr. Milana Miciće Zapomenutý boj: Srbští dobrovolníci v Rusku 1914–1918 i k uvedené výstavě.

Zbytek dne byl věnován památným místům v srbské metropoli. Pietní akty proběhly u pomníku vojvody Vuka a u památníku obránců Bělehradu na nábřeží Sávy. Účastníci navštívili rovněž chrám Svaté Trojice, kde se nachází hrob generála Wrangela, a Vojenské muzeum v pevnosti Kalemegdan, které dokumentuje vojenské dějiny Srbska od středověku po současnost. Součástí programu byla i prohlídka říčního monitoru Sáva, významné technické památky spojené s dějinami rakousko‑uherského a srbského říčního loďstva.

Ve středu výprava zamířila k památníku bitvy na Ceru u obce Tekeriš, kde si účastníci připomněli padlé pietním aktem. Těchto bojů se účastnili vojáci rakousko‑uherské armády pocházející z českých zemí, především v řadách VIII. „pražského“ sboru, který byl součástí 5. armády. Další zastávky vedly do Osečiny a Valjeva, tedy míst spojených s existencí vojenských nemocnic. I zde byla uctěna památka padlých na místních hřbitovech a u památníků. V regionu Valjeva byl navštíven také jeden z největších hřbitovů rakousko‑uherských vojáků v této oblasti, kde byli pohřbíváni vojáci, kteří podlehli svým zraněním či nemocem.

Položením věnce u chrámu svatého Jiří v Ćelije poblíž města Lajkovac byla uctěna památka rakousko‑uherských vojáků z českých zemí i srbských vojáků padlých v průběhu Kolubarské bitvy. V bitvě na Kolubaře v listopadu a prosinci 1914 nejprve rakousko‑uherská vojska zatlačila srbskou armádu za Bělehrad. V následné protiofenzivě však srbská armáda město osvobodila a vytlačila protivníka za hranice země.

Na soutoku řek Kolubary a Ljigu v listopadu 1914 útočila 9. pěší (pražská) divize, která zde utrpěla značné ztráty na padlých i raněných. Jejich ostatky jsou společně s ostatky srbských vojáků uloženy ve zdejší kryptě. K uctění památky vojáků z českých zemí věnovalo Ministerstvo obrany zvon umístěný v roce 2013 ve zvonici chrámu sv. Jiřího s nápisem: „Padlým vojákům 9. pěší divize.“

Další pietní akty proběhly u památníků bitvy na Kolubaře ve městě Lazarevac, které je považováno za jedno z hlavních míst těchto bojů. Navštívena byla i místa spojená s působením generála Živojina Mišiće. V Lazarevaci byl také vykonán pietní akt v chrámu svatého Dimitrije, v jehož kryptě jsou uloženy ostatky přibližně 30 tisíc rakousko‑uherských a srbských vojáků padlých v této bitvě.

Ve čtvrtek směřovala část cesty do jižního Srbska. V Čačaku proběhl pietní akt u obelisku se symboly čtyř náboženství (pravoslavného, katolického, židovského a muslimského), pod nímž jsou uloženy ostatky 914 vojáků z obou znepřátelených stran. Na pravoslavném hřbitově Staro groblje v Kraljevu byl vykonán další pietní akt u rakousko‑uherského památníku.

Poslední zastávkou tohoto dne bylo město Niš, které během první světové války krátce plnilo roli srbského hlavního města. Zde účastníci navštívili mimo jiné i známou památku Ćele kula, připomínající osmanské období srbských dějin. V Niši proběhly pietní akty na vojenském hřbitově u srbského i rakousko‑uherského památníku a na britském vojenském hřbitově, dokládajícím přítomnost spojeneckých sil na Balkáně.

Páteční program pouti zahrnoval také návštěvu Kragujevace, kde se nachází památník a muzeum věnované obětem nacistických represí – tzv. kragujevackému masakru z října 1941. Tyto pietní akty zde symbolicky propojily témata první i druhé světové války. V areálu Šumarice proběhl pietní akt u pomníku obětí. Současně byl navštíven rakousko‑uherský hřbitov s pomníkem se sochou spícího lva a památník připomínající vzpouru slovenských vojáků 71. pěšího pluku v červnu 1918.

Odpoledne účastníci navštívili mauzoleum dynastie Karađorđevićů na Oplenci, rezidenci krále Petra I., dnes muzeum královské rodiny, a pomník Neznámému vojínu na vrchu Avala u Bělehradu, kde proběhl závěrečný pietní akt dne.

Při sobotním návratu do České republiky byl vykonán poslední pietní akt v Sremské Mitrovici, kde se na katolickém hřbitově nachází pomník s hromadným hrobem rakousko‑uherských vojáků, kteří zde podlehli zraněním v místním vojenském lazaretu během bojů na podzim roku 1914 v rámci tzv. bitvy na Drině.

Na závěr pouti byla zařazena zastávka u moháčského bojiště, která symbolicky uzavřela geograficky i historicky tuto vzpomínkovou cestu.

Vzpomínková pouť do Srbska potvrdila význam systematické péče o válečné hroby a pietní místa v zahraničí. Navštívené lokality dokumentují nejen rozsah bojů první světové války na Balkáně, ale i osudy vojáků rakousko‑uherské armády pocházejících z území dnešní České republiky a československých dobrovolníků bojujících po boku srbské armády. Cesta zároveň přispěla k prohloubení spolupráce s místními institucemi a partnery a připomněla společné historické vazby mezi Českou republikou a Srbskem.

 

Petr Hažmuka

 

Odkazy do Veřejného portálu Centrální evidence válečných hrobů na navštívené lokality:

Dublje – chrám svatého Nanebevzetí s kostnicí

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/ForeignGraves/Detail/26704ed7-1307-4c57-b42e-7eafa073960b

 

Beograd – hřbitov, Novo groblje

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/ForeignGraves/Detail/d0e487c8-1f7b-e611-80cc-005056b7443e

 

Tekeriš – památník bitvy s kostnicí

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/ForeignGraves/Detail/b4a4e254-325d-4793-972e-dfea036e5bb0

 

Ćelije – chrám svatého Jiří s kostnicí

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/ForeignGraves/Detail/88fdc538-4e03-4c15-82d8-48093cdf6f33

 

Lazarevac – chrám sv. Dimitrie s kostnicí

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/ForeignGraves/Detail/0668dabb-bd9b-411c-8a5e-f1c2e74f5f94

 

Čačak – památník s kostnicí

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/ForeignGraves/Detail/2d630021-be3e-4200-89ca-3bb7745099ee

 

Kraljevo  památník R-U vojákům na pravoslavném hřbitově

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/ForeignGraves/Detail/04766ab9-52c6-4b13-aadb-7e65e975a291

 

Niš – Delijski Vis

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/ForeignGraves/Detail/e7032bba-8ca0-495a-8199-23b0e626cce7

 

Sremska Mitrovica – pomník s hromadným hrobem na katolickém hřbitově

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/ForeignGraves/Detail/d5eb3a34-5691-4026-b2cf-12ed60ac37f6

 

Summary

From 18 to 23 May 2026, representatives of the Czech Ministry of Defence took part in a commemorative pilgrimage to Serbia organized by the Czechoslovak Legionnaire Community. The journey marked the opening of an exhibition on Czechoslovak volunteers in the Serbian army (1914–1918) and commemorated key First World War anniversaries. Participants visited numerous historical sites, military cemeteries, and memorials across Serbia, paying tribute to fallen soldiers of both sides, including many from the Czech lands. The program combined remembrance of World War I and World War II events, notably in Kragujevac. The pilgrimage highlighted the importance of caring for war graves abroad, strengthened international cooperation, and reaffirmed the shared historical ties between the Czech Republic and Serbia.

Dublje – chrám svatého Nanebevzetí s kostnicí.

Dublje – chrám svatého Nanebevzetí s kostnicí.

Dublje – kostnice chrámu svatého Nanebevzetí. V chrámu jsou uloženy ostatky rakousko-uherských a srbských vojáků padlých během první světové války v regionu Mačva. Kostnice byla vybudována v roce 1937 jako centrální kostnice pro tuto oblast.

Dublje – kostnice chrámu svatého Nanebevzetí. V chrámu jsou uloženy ostatky rakousko-uherských a srbských vojáků padlých během první světové války v regionu Mačva. Kostnice byla vybudována v roce 1937 jako centrální kostnice pro tuto oblast.

Dublje – pietní akt v kostnici chrámu svatého Nanebevzetí.

Dublje – pietní akt v kostnici chrámu svatého Nanebevzetí.

Dublje – chrám svatého Nanebevzetí s kostnicí.

Dublje – chrám svatého Nanebevzetí s kostnicí.

Rakousko-uherské vojenské pohřebiště v areálu hřbitova Novo groblje v Bělehradě.

Rakousko-uherské vojenské pohřebiště v areálu hřbitova Novo groblje v Bělehradě.

Hrob polního maršála Živojina Mišiće na bělehradském hřbitově Novo groblje. Jeden z nejúspěšnějších srbských velitelů se účastnil všech srbských válek v letech 1876–1918. V bitvě na Kolubaře velel 1. srbské armádě.

Hrob polního maršála Živojina Mišiće na bělehradském hřbitově Novo groblje. Jeden z nejúspěšnějších srbských velitelů se účastnil všech srbských válek v letech 1876–1918. V bitvě na Kolubaře velel 1. srbské armádě.

Setkání na Velvyslanectví České republiky v Bělehradě.

Setkání na Velvyslanectví České republiky v Bělehradě.

Předání pamětní plakety Péče o válečné hroby nadpraporčíku Lukáši Procházkovi z Úřadu přidělence obrany zástupcem ředitele Odboru pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany ČR.

Předání pamětní plakety Péče o válečné hroby nadpraporčíku Lukáši Procházkovi z Úřadu přidělence obrany zástupcem ředitele Odboru pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany ČR.

Tekeriš – společný památník bitvy na Ceru s kostnicí, postavený v roce 1928. V bývalé kapli poblíž památníku se nachází stálá expozice věnovaná bitvě na Ceru.

Tekeriš – společný památník bitvy na Ceru s kostnicí, postavený v roce 1928. V bývalé kapli poblíž památníku se nachází stálá expozice věnovaná bitvě na Ceru.

Bývalá vojenská nemocnice ve Valjevu, kde se dnes nachází expozice věnovaná historii nemocnice a ošetřujícímu personálu za první světové války.

Bývalá vojenská nemocnice ve Valjevu, kde se dnes nachází expozice věnovaná historii nemocnice a ošetřujícímu personálu za první světové války.

Vojenská část místního hřbitova ve Valjevu, kde byli pohřbíváni vojáci z okolních vojenských nemocnic.

Vojenská část místního hřbitova ve Valjevu, kde byli pohřbíváni vojáci z okolních vojenských nemocnic.

Pietní akt na vojenském hřbitově ve Valjevu.

Pietní akt na vojenském hřbitově ve Valjevu.

Pietní akt v obci Ćelije, kde se nachází pravoslavný klášter svatého Jiří s kostnicí. V kryptě kláštera jsou uloženy ostatky rakousko-uherských a srbských vojáků padlých v bitvě na Kolubaře.

Pietní akt v obci Ćelije, kde se nachází pravoslavný klášter svatého Jiří s kostnicí. V kryptě kláštera jsou uloženy ostatky rakousko-uherských a srbských vojáků padlých v bitvě na Kolubaře.

Krypta chrámu sv. Dimitrije ve městě Lazarevac, kde jsou uloženy ostatky rakousko-uherských a srbských vojáků padlých v bitvě na Kolubaře. Počet uložených ostatků se odhaduje na 30 tisíc.

Krypta chrámu sv. Dimitrije ve městě Lazarevac, kde jsou uloženy ostatky rakousko-uherských a srbských vojáků padlých v bitvě na Kolubaře. Počet uložených ostatků se odhaduje na 30 tisíc.

Čačak – pietní akt u obelisku se symboly čtyř náboženství (pravoslavného, katolického, židovského a muslimského), pod nímž jsou uloženy ostatky 914 vojáků obou znepřátelených stran.

Čačak – pietní akt u obelisku se symboly čtyř náboženství (pravoslavného, katolického, židovského a muslimského), pod nímž jsou uloženy ostatky 914 vojáků obou znepřátelených stran.

Niš – britský vojenský hřbitov dokládající přítomnost spojeneckých sil na Balkáně. Pietní akty proběhly také na sousedním vojenském hřbitově u srbského a rakousko-uherského památníku.

Niš – britský vojenský hřbitov dokládající přítomnost spojeneckých sil na Balkáně. Pietní akty proběhly také na sousedním vojenském hřbitově u srbského a rakousko-uherského památníku.

Muzeum v pietním areálu Šumarice s expozicí věnovanou obětem nacistických represí – tzv. kragujevackému masakru z října 1941.

Muzeum v pietním areálu Šumarice s expozicí věnovanou obětem nacistických represí – tzv. kragujevackému masakru z října 1941.

Rakousko-uherský vojenský hřbitov v areálu Šumarice v Kragujevaci.

Rakousko-uherský vojenský hřbitov v areálu Šumarice v Kragujevaci.

Oplenac – mauzoleum srbské královské dynastie Karađorđevićů.

Oplenac – mauzoleum srbské královské dynastie Karađorđevićů.

Památník neznámého vojína na vrchu Avala jižně od Bělehradu. Výstavbu inicioval král Alexandr I. jako symbol uctění obětí balkánských válek a první světové války. Na památníku je proto uvedeno časové rozmezí 1912–1918; dokončen byl v roce 1938.

Památník neznámého vojína na vrchu Avala jižně od Bělehradu. Výstavbu inicioval král Alexandr I. jako symbol uctění obětí balkánských válek a první světové války. Na památníku je proto uvedeno časové rozmezí 1912–1918; dokončen byl v roce 1938.

Katolický hřbitov v Sremské Mitrovici, kde se nachází pomník s hromadným hrobem rakousko-uherských vojáků, kteří zde podlehli zraněním v místním vojenském lazaretu během bojů na podzim roku 1914 v rámci tzv. bitvy na Drině.

Katolický hřbitov v Sremské Mitrovici, kde se nachází pomník s hromadným hrobem rakousko-uherských vojáků, kteří zde podlehli zraněním v místním vojenském lazaretu během bojů na podzim roku 1914 v rámci tzv. bitvy na Drině.

85. výročí úmrtí Josefa Gutvalda, prvního padlého příslušníka 313. československé stíhací perutě RAF

Dnes uplynulo 85 let od úmrtí Josefa Gutvalda, stíhacího pilota Royal Air Force (RAF). V lednu roku 1940 ilegálně opustil Protektorát Čechy a Morava a přes tzv. jižní cestu se dostal do Velké Británie, kde vstoupil do RAF. Postupně sloužil u několika stíhacích perutí, včetně 313. československé stíhací perutě. Zahynul 27. května 1941 při cvičném letu na letounu Supermarine Spitfire, pravděpodobně v důsledku selhání kyslíkového systému. Jeho úmrtí představovalo první ztrátu 313. stíhací perutě RAF. Pohřben je na vojenském hřbitově v Cattericku.

Rekognoskace válečných hrobů v Turecku

Zpráva z pracovní a rekognoskační cesty zástupců oddělení pro válečné hroby a pietní místa do Turecka, jejímž cílem bylo mapování hrobů vojáků rakousko-uherské armády pocházejících z území dnešní České republiky. Text popisuje historické souvislosti nasazení až 10 000 rakousko-uherských vojáků v tehdejší Osmanské říši během první světové války a zároveň připomíná více než 700 osmanských vojáků pohřbených na českém území (např. v Pardubicích či Hodoníně). Informuje o úspěšné identifikaci konkrétních českých hrobů na istanbulském hřbitově Feriköy, kde proběhl pietní akt za mezinárodní účasti, a shrnuje výsledky prvních bilaterálních jednání s tureckým ministerstvem obrany o budoucí výměně historických dat.

Karel Kazda

Příběh Karla Kazdy (*1925) odráží složité osudy obyvatel pohraničí během druhé světové války. Po nuceném nasazení v německé armádě a zajetí ve Francii vstoupil do československé zahraniční armády a v květnu 1945 se vracel do osvobozené vlasti. Tragicky zahynul nedaleko Klatov jen několik dní po konci války při nešťastném pádu z tanku. Jeho památka byla důstojně připomenuta až v roce 2023.