85. výročí úmrtí Josefa Gutvalda, prvního padlého příslušníka 313. československé stíhací perutě RAF

85. výročí úmrtí Josefa Gutvalda, prvního padlého příslušníka 313. československé stíhací perutě RAF

Josef Gutvald se narodil 21. prosince 1911 v Třešti (okres Jihlava) do rodiny městského strážníka. Po absolvování obecné a měšťanské školy se vyučil strojním zámečníkem v továrně Norberta Meissnera. Za pozornost stojí, že syn továrníka, František Meissner (nar. 28. září 1923, Třešť), působil za druhé světové války jako mechanik u 311. československé bombardovací perutě RAF.

Gutvaldův zájem o letectví jej v roce 1929 přivedl ke studiu na Škole pro odborný dorost letectva v Prostějově, kterou úspěšně dokončil v roce 1931. Následně se přidal k československému armádnímu letectvu. K 15. březnu 1939, tedy v den okupace zbytku českých zemí nacistickým Německem, sloužil u Leteckého pluku 4 v Praze–Kbely v hodnosti rotmistra.  

Po rozpuštění československé armády vstoupil v červenci 1939 do vládního vojska. Tato složka byla organizačně členěna do dvanácti praporů podřízeným třem oblastním inspektorátům (Praha, Hradec Králové a Brno), přičemž Gutvald byl zařazen k 1. praporu oblastního inspektorátu Praha, který plnil funkci hradní stráže.

S narůstajícím odporem vůči nastalé situaci a motivován snahou aktivně přispět k osvobození vlasti se Gutvald rozhodl k odchodu do exilu. V lednu 1940 ilegálně opustil Protektorát Čechy a Morava a tzv. jižní cestou, vedoucí přes Maďarsko, Jugoslávii, Řecko, Turecko, Libanon a Egypt, se dostal do Francie.

V období od března do července 1940 pobýval v táboře československé letecké skupiny v Agde, aniž by se zapojil do přímých bojových operací. Po kapitulaci Francie byl evakuován přes Gibraltar do Velké Británie, kde dne 25. července 1940 vstoupil do Royal Air Force Volunteer Reserve (RAFVR) v hodnosti četaře. 

Po absolvování výcviku byl dne 30. září 1940 přiřazen k 43. stíhací peruti, vyzbrojené letouny Hawker Hurricane. Po přibližně měsíci služby byl přeřazen k 46. stíhací peruti, u níž působil do května 1941. Následně krátce sloužil u 3. stíhací perutě a dne 18. května 1941 byl přidělen k nově zformované 313. československé stíhací peruti dislokované na základě Catterick v hrabství Yorkshire. Tato jednotka byla vybavena stroji Supermarine Spitfire a tvořena zkušenými československými piloty, doplněnými britským pozemním personálem.  

Dne 27. května 1941 v 17:05 odstartoval Josef Gutvald k cvičnému letu do výšky přibližně 7 000 m. Odtud měl být radiem naveden zpět na letiště (tzv. practice homing). V průběhu stoupání však došlo k přerušení radiového spojení s pozemní kontrolou a následně byl jeho letoun Spitfire Mk.I (R7163) zpozorován, jak střemhlav vyletěl z mraků a poté havaroval poblíž obce Uckerby v hrabství Yorkshire. Letoun po dopadu explodoval.

Za pravděpodobnou příčinu havárie je považována ztráta vědomí pilota, patrně v důsledku selhání či zamrznutí kyslíkového přístroje ve velké výšce. Josef Gutvald při nehodě zemřel a stal se prvním padlým příslušníkem 313. stíhací perutě RAF. 

Sgt. Prokop Brázda napsal o Gutvaldově osudu jejich společnému příteli Sgt Ladislavu Uhrovi, s nímž předtím společně sloužili u 46. stíhací perutě, tato slova: „Josef se zabil. Asi 25 minut po jeho startu jsme uslyšeli strašný hvizdot a ihned asi 4 míle od letiště dým. Chvíli jsme nevěděli, kdo to je, poněvadž na letu byli dva od nás a od 41. squadrony. Za chvíli ale hlásili z operejšnu, že Steerage 20 nevysílá, a to číslo měl právě on. Byl jsem se tam podívat, ale z mašiny samé kousky, motor asi dva metry v zemi a z něho našli prozatím jen kousek nohy. Nikdo neví, co se mu stalo. Někdo říká, že usnul ve výšce, ale já si myslím, že asi chtěl něco zkusit a poněvadž máme samé staré mašiny pro začátek, tak se mu mohlo něco stát na mašině. Nikdo nemyslel, že zrovna on bude první z téhle squadrony.“

Josef Gutvald byl pohřben dne 30. května 1941 na vojenském hřbitově v Cattericku. Pozdější velitel perutě, genpor. František Fajtl, ve své knize Létal jsem s Třistatřináctkou, ke Gutvaldově pohřbu uvedl: „30. května jsme pochovali se všemi vojenskými poctami našeho kamaráda rotmistra Josefa Gutvalda. Za jeho rodiče i za příslušníky perutě se s ním nad hrobem rozloučil nadporučík Mrázek.“ 

Dne 10. června 1941 byla 313. stíhací peruti oficiálně přiznána bojeschopnost a již dalšího dne uskutečnila svůj první operační let. V průběhu následné bojové činnosti vykonali její piloti celkem 8 944 operačních vzletů v souhrnném čase 13 760 operačních hodin. Dosáhli dvanácti jistě sestřelených nepřátelských letounů a jedné jistě sestřelené bezpilotní střely V-1, sedmi pravděpodobných sestřelů a čtrnácti poškození nepřátelských letounů. Peruť se rovněž podílela na podpoře významných spojeneckých operací, včetně Overlord a Fuller. Celkové ztráty jednotky dosáhly výše třiceti pilotů padlých, nezvěstných a zajatých. 

Hrob Josefa Gutvalda je označen náhrobkem z bílého přírodního kamene, který je opatřen vytesaným jménem, daty narození, úmrtí a emblémem. Spolu s ním je na vojenském hřbitově v Cattericku pohřbeno 52 vojáků padlých v průběhu první a druhé světové války, přičemž převážnou část tvoří příslušníci RAF z nedaleké letecké základny. Jméno Josefa Gutvalda je rovněž uvedeno na kenotafu na hřbitově v Třešti, na pamětní desce obětem druhé světové války na budově radnice v Třešti, na pamětní desce obětem druhé světové války v kostele Povýšení svatého Kříže v Jihlavě a na pomnících věnovaným padlým československým letcům v době druhé světové války v Praze 6 a Prostějově. 

V roce 1991 byl Josef Gutvald in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka. 

Kristýna Hledíková

Na tomto místě uvádíme odkazy na evidované válečné hroby připomínající plk. Josefa Gutvalda:

Hrob plk. Josefa Gutvalda na vojenském hřbitově v Cattericku (číslo VH: GBR874)
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-874

Pamětní deska obětem druhé světové války na budově radnice v Třešti (číslo VH: CZE6105-54222)
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6105-54222

Pamětní deska obětem druhé světové války v kostele Povýšení svatého Kříže v Jihlavě (číslo VH: CZE6105-38427)
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6105-38427

Pomník padlým československým letcům RAF v době druhé světové války v Praze 6 (číslo VH: CZE0006-18911)
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0006-18911

Pomník padlým československým letcům RAF v době druhé světové války v Prostějově (číslo VH: CZE7108-7523)
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7108-7523

Summary

We commemorate the 85th anniversary of the death of Josef Gutvald, a Royal Air Force (RAF) fighter pilot. In January 1940, he illegally left the Protectorate of Bohemia and Moravia and, via the so-called southern escape route, reached the United Kingdom, where he joined the RAF. He served subsequently with several fighter squadrons, including No. 313 (Czechoslovak) Fighter Squadron. He was killed on May 27, 1941, during a training flight in a Supermarine Spitfire, likely as a result of oxygen system failure. His death represented the first loss of No. 313 Squadron RAF. He is buried at the Catterick Military Cemetery. 

Zdroje:

FAJTL, František: Létal jsem s Třistatřináctkou. Praha 1991. 

LOUCKÝ, František: Mnozí nedoletěli. Praha 1989.

RAJLICH, Jiří: 313. stíhací peruť. Praha 1996.

Commonwealth War Graves Commission. Dostupné na: https://www.cwgc.org

Čeští Rafáci. Dostupné na: https://www.rafaci.cz

Royal Air Force Museum. Dostupné na: https://www.rafmuseum.org.uk