Sokolský odbojář Karel Odehnal
Karel Odehnal se narodil 14. září 1913 v brněnské porodnici jako první dítě do rodiny políra (stavby vedoucího) Karla Odehnala a jeho manželky Filomeny, roz. Brychtové. V roce 1931 maturoval na 1. české státní reálce v Brně a nastoupil na Vysokou školu technickou Dr. Edvarda Beneše v Brně na obor stavební inženýrství. Zde v roce 1934 vykonal 1. státní zkoušku. Byl ale 20. dubna 1934 odveden do čs. armády a jako nováček prezentován v ženijním pluku 2 v Kroměříži. V únoru 1935 absolvoval školu pro důstojníky ženijního vojska v záloze v Litoměřicích s dobrým prospěchem. Vrátil se k ženijnímu pluku 2 do Kroměříže a byl postupně povýšen na četaře aspiranta. Po uplynutí dvou let presenční služby se rozhodl zůstat dále ve službě a 1. srpna 1936 byl jmenován poručíkem ženijního vojska z povolání. Stal se velitelem čety 8. roty. Od prosince 1936 do května 1937 absolvoval aplikační kurz pro důstojníky ženijního vojska z povolání. Následně vykonával funkci velitele čety u 4. roty ženijního pluku 2 a v říjnu 1937 byl ustanoven velitelem 2. ženijní roty a od února 1938 velitelem náhradní roty. Měl být k 1. říjnu 1938 přemístěn k hraničářskému pluku 17 do Trutnova, ale z důvodu mobilizace zůstal ve své funkci a jednotce až do 2. listopadu 1938, kdy nastoupil k hraničářskému pluku nově dislokovanému v Josefově.
Prováděl a řídil odborné a ženijní práce ve Zbečníku. Po ukončení prací nastoupil 1. června 1939 na neurčitou dovolenou. V roce 1939–1940 pracoval jako učitel státní průmyslové školy stavební v Brně a měl být do uzavření vysokých škol posluchačem stavebního inženýrství na Vysokém učení technickém v Brně. Byl aktivní v místním Sokolu. Zapojil se do sokolského odboje a odbojové organizace Legie svobody. Gestapo jej zatklo 29. června 1943. Následně byl v Breslau odsouzen pro velezradu k čtyřem letům káznice. Naposledy o sobě dal rodině vědět v lednu 1945 z káznice v německém Briegu (dnes polský Brzeg).
S blížící se frontou se nacistické Německo rozhodlo vězně evakuovat. Z Briegu do Drážďan vyšlo 2. ledna 1945 pěšky asi 500 vězňů různých národností. Dalších 300 vězňů neschopných pochodu bylo naloženo na nákladní automobily. Nevíme, zda byl Karel Odehnal v pěším či vezeném transportu. Pěší pochod ušel denně 30-50 km přes obce Strzelin, Swidnica, Frügau, Jelenia Gora, Luban, Görlitz, Drážďany, Pirna, děčínské Podmokly, Liberec Ústí nad Labem, Teplice, Annaberg, Zwickau, Zeitz, Halle. Odkud byl pravděpodobně vlakem dopraven do Litoměřic, kde se dočkali vězni osvobození. Transport na automobilech projel přes obce Jelenia Gora, Görlitz, děčínské Podmokly, Aš, Regensburg, Zeitz, Bayrouth a končil v obci Amberg. Mrtví byli částečně pohřbíváni v okolí silnic a částečně byli pochováni v masových hrobech u obce Teplice, Könderitz (východně Zeitz), Rensdorf a Keinau. Karel Odehnal byl nejdříve pokládán za nezvěstného a jeho otec pátral v červnu 1945 po jeho osudu v tisku. Rodina se smutnou novinu dozvěděla o měsíc později. Odbojář Karel Odehnal zahynul na pochodu smrti 2. března 1945 u Könderitz v Německu.
V roce 1945 byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939 in memoriam, v roce 1946 byl povýšen na štábního kapitána ženijního vojska in memoriam a v roce 1947 mu byl udělen in memoriam titul inženýra.
Karel Odehnal je připomenut jako učitel na pamětní desce ve vstupu Střední průmyslové školy stavební v Brně. Deska od autorů Václava Zykmunda, V. Vrtěla byla odhalena v roce 1946. Druhým dochovaným místem vzpomínky je plastika „Stroncium“ ve vstupu Fakulty stavební VUT v Žižkově ulici. Plastika od Miloše Axmana byla prvně umístěna ve vstupní hale v původním sídle fakulty na Barvičově ulici a v roce 1974 se stěhovala spolu s institucí. Tehdy ovšem na zeď naproti schodišti v 1. patře. Na současné místo byla přenesena po roce 1990. Od roku 1946 byl připomenut také na pamětní desce na fasádě rektorátu VUT Brno v Opletalově ulici. Od roku 1994 jsou desky sejmuty a čekají na instalaci na novém sídle rektorátu.
Vlastimil Křišťan
Válečné hroby (pietní místa): CZE6203-37387 a CZE6203-38685
Pamětní deska v budově Střední průmyslové školy stavební v Brně v Evidenci válečných hrobů:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6203-37387
Pamětní deska s plastikou „Stroncium“ ve vstupní hale Vysokého učení technického v Brně:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6203-38685
Summary:
intoKarel Odehnal (1913–1945) was a Czechoslovak military officer, member of Sokol and Resistance. During studies at VUT Brno, he was drafted into the Czechoslovak Army, and in 1936 he became an engineering corps officer. Following the Nazi occupation, he joined the resistance, collaborating with the Sokol movement and the group Legie svobody (Legion of Freedom). Arrested by the Gestapo in 1943, he was sentenced to four years in prison for treason. In early 1945, as the Eastern Front approached, he was forced into a death march from Brieg (Brzeg) towards Germany. He perished on March 2, 1945, near Könderitz. Posthumously, he was honored with the Czechoslovak War Cross 1939 and promoted to Staff Captain. His memory is preserved on plaques at Brno’s Střední průmyslová škola stavební and VUT Faculty of Civil Engineering.
Karel Odehnal (14. září 1913 – 2. března 1945)
Karel Odehnal během služby u ženijního pluku 2 v Kroměříži.
Karel Odehnal je připomenut na pamětní desce ve vstupu Střední průmyslové školy stavební v Brně.
Karel Odehnal je připomenut ve vstupu Vysokého učení technického v Brně.
Detail plastiky "Stroncium" ve vstupu Vysokého učení technického v Brně.
Zdroje:
Ing. In memoriam Karel Odehnal, Encyklopedie Brna, on-line: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=823
Fotografie poručíka Karla Odehnala, VHÚ, on-line: https://www.vhu.cz/exhibit/fotografie-porucika-karla-odehnala/
Odbojář Karel Odehnal během služby u Ženijního pluku 2, VHÚ, on-line: https://www.vhu.cz/exhibit/odbojar-karel-odehnal-behem-sluzby-u-zenijniho-pluku-2/
Matrika narozených Zemská porodnice Brno 17377, s. 441, on-line: https://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/10634?image=216000010-000253-003381-000000-017377-000000-00-B01050-02220.jp2
BRUMLÍKOVÁ. Evacuation routes from different CC-camps and their kommandos. Praha, 1946, příloha E, s. 9. On-line: https://digitalcollections.its-arolsen.org/050303/place/pageview/325294/1202545
Osobní věstník čs. ministerstva národní obrany. Praha: Ministerstvo národní obrany, 15. 12. 1945, s. 631. On-line: https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:02c701a2-7a45-11ea-8d0b-001b63bd97ba
FLODROVÁ, Milena, MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Pamětní desky a pomníky v Brně: (soupis pamětních desek a pomníků existujících či již jen prameny doložených na území města Brna). Brno: Šimon Ryšavý, 2004, s. 79, 118, 194-195.
Služba repatriantům: zprávy repatričního odboru ministerstva obrany, práce a sociální péče všem vracejícím se do vlasti. 19. 6. 1945, s. 4.
FRANĚK, Otakar. Dějiny České vysoké školy technické v Brně, Díl 1, Do roku 1945. Brno: Vysoké učení technické, 1969, s. 222 a 230.
XXVI. Výroční zpráva státní průmyslové školy stavební 1946–1947. Brno: Česká státní průmyslová škola, 1947, s. 3.
Památník k 100. výročí založení Střední průmyslové školy stavební v Brně. Brno: Ředitelství střední průmyslové školy stavební v Brně, 1985, s. 109.
GÁLA, Antonín. Daň krve moravskoslezských škol 1939-1945: památník k uctění popravených a padlých příslušníků učitelstva, profesorstva a školských zaměstnanců v době okupace. Brno: Krajský a zemský výbor Svazu zaměstnanců školství a osvěty v Komeniu, 1947, s. 50.
ADÁMEK, Jiří et al. Brněnští občané v boji proti fašismu. Brno: Blok, 1981, s. 119.
Bratřím, kteří přinesli oběť nejtěžší a nejvzácnější: věčná vám paměť, bratří. Brno: Sokol – Královo Pole, 1945, s. 9.
Sokolský věstník, 24. 2. 1948, s. 118.
