Rumburská vzpoura

Samotná vzpoura začala 21. května 1918 ráno tím, že 65 mužů v čele s Františkem Nohou odepřelo poslušnost velitelům v reakci na hubené příděly jídla, nevyplacené služné a šikanu od důstojníků. Ke vzpouře se postupně přidávali další vojáci, až jich bylo na 700. Obsadili Rumburk, poštu, nádraží a velitelství praporu. Poté se rozhodli vydat do České Lípy, kde byli umístěni vojáci z královéhradeckého pěšího pluku č. 18, a získat je na svou stranu. Následným pochodem na Mladou Boleslav, Prahu a Plzeň chtěli co nejvíc rozvrátit rakousko-uherský týl a přispět tak k rychlému ukončení nenáviděné války. K jejich smůle se o vzpouře dozvědělo záhy zemské vojenské velitelství, jež začalo okamžitě jednat. Pod Chotovickým vrchem u Nového Boru byli vzbouřenci již v podvečer téhož dne obklíčeni a padli do zajetí. Během vojenského zásahu zahynul vzbouřenec Krumpos.

Za vůdce povstání byli kromě Františka Nohy označeni Stanislav Vodička a Vojtěch Kovář, kteří byli zastřeleni už 29. května v Rumburku v časných ranních hodinách. Stanným soudem v Novém Boru pak bylo k trestu smrti odsouzeno dalších sedm vzbouřenců Jakub Bernard, Jiří Kovářík, Jakub Nejdl, František Pour, Jan Pelnář, Antonín Šťastný a Jindřich Švehla, kteří skončili před popravčí četou 29. května večer v místě za dnešním Lesním hřbitovem. Z více než 580 obviněných vzbouřenců bylo 116 za trest posláno na frontu a zbytek uvězněn v terezínské pevnosti.

Záhy po válce byla těla Františka Nohy, Stanislava Vodičky a Vojtěcha Kováře exhumována a za masové účasti pohřbena na hřbitovech svých domovských obcí. Nad ostatky zbylých sedmi vzbouřenců na Lesním hřbitově v Novém Boru byl v roce 1923 vztyčen Památník Rumburské vzpoury - sousoší umírajícího muže opírajícího se o lva od sochaře Karla Dvořáka, jež se stalo významným poutním místem všech Severočechů. V roce 1938 přibyl ještě pomník na místě popravy, přičemž jeho slavnostní odhalení se stalo největší protinacistickou demonstrací roku 1938 na Českolipsku. V roce 1940 byly proto obě památky zničeny, hroby srovnány se zemí a stromy se zbytky střel pokáceny. Teprve v roce 2015 byla odhalena kopie původního památníku z roku 1923. Současně bylo vytvořeno nové pietní místo při vjezdu do Nového Boru v místě, kde došlo k potlačení vzpoury.

Po vzniku samostatné československé republiky v říjnu 1918 byla tato zřetelně protiválečná vzpoura poněkud jednostranně prezentována jako národnostně motivovaný odpor k rakousko-uherské monarchii.  Vzhledem k tomu, že v roce 1921 vznikla Komunistická strana Československa, která se snažila rozkládat československou armádu pacifismem a antimilitaristickou propagandou, začalo se především armádní velení ostře negativně vymezovat jakékoliv vojenské vzpouře bez ohledu na historický kontext. V případě Rumburské vzpoury platil zákaz poskytnout při pietních vzpomínkách vojenskou hudbu či čestnou stráž až po zákazy vojákům se v osobním volnu zúčastnit jakékoliv pietní vzpomínky na tuto událost. I později za komunistického režimu byla událost účelově pokřivována podle marxisticko-leninských šablon, jak je patrné ze známého filmu „Hvězda zvaná Pelyněk“.

Odkazy na válečné hroby a pietní místa spjatá s Rumburskou vzpourou v Evidenci válečných hrobů:

Hromadný hrob hrdinů Rumburské vzpoury, který se nachází v zadní části Lesního hřbitova v Novém Boru:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5106-22119

Popraviště vojáků – účastníků Rumburské vzpoury, popravených dne 29.května 1918:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5106-8205

Kamenná stéla v místě poprav:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5106-42628

Pomník s bustou Františka Nohy: 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3209-5646

Pomník na paměť Stanislava Vodičky, s pamětní deskou a mramorovým sousoším ležícího vojáka v okovech, k němuž padá druhý, sražený velkým dvouhlavým orlem:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3209-5691

Žulový pomník věnovaný Stanku Vodičkovi: 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3209-5648

Pomník se sochou dle návrhu sochaře Vendelína Zrůbeckého v parku Rumburské vzpoury:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4212-36514

Kamenný pomník věnovaný Františku Nohovi, Stanko Vodičkovi a Vojtěchu Kovářovi v parku Rumburské vzpoury:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4212-341