Reportáž ze služební cesty v Srbsku

Reportáž ze služební cesty v Srbsku

Před třemi dny jsme zahájili služební pracovní cestu se zaměřením na rekognoskaci českých válečných hrobů na Balkáně. Naší první zastávkou je Srbská republika, kde jsme první tři dny věnovali oficiálním setkáním a pracovním jednáním ve spolupráci s Úřadem přidělence obrany v Bělehradě.

První jednání proběhlo v Bělehradě, za srbskou stranu se ho účastnili zástupci Ministerstva obrany a Ministerstva práce a sociálních věcí. Ministerstvo práce a sociálních věcí, při jednání zastupované státním tajemníkem, je zodpovědné za péči o válečné hroby v Srbské republice. Tématem bylo naplňování mezivládní dohody k péči o válečné hroby z roku 2016. Obě strany se shodly na zintenzivnění spolupráce, a to především v oblasti identifikace válečných hrobů a vzájemné výměny informací. Základem pro naplnění tohoto cíle je vytvoření společné komise pro válečné hroby v co nejbližší době, což předpokládá mezivládní dohoda. Ta bude řešit otázky spjaté s českými hroby v Srbsku a srbskými hroby na území České republiky.

Následně česká delegace navštívila vojenský hřbitov v Bělehradě, na kterém je pochováno přes 700 rakousko-uherských vojáků padlých a zemřelých v období let 1914-1915. V současné době na základě archivních dokumentů sestavujeme seznam vojáků pocházejících z území dnešní České republiky, kteří by měli být na hřbitově pochování. Hřbitov by si jistě zasloužil rekonstrukci. Nabízí se spolupráce nejen se srbskou stranou, ale také s rakouskými a maďarskými partnery.

V minulosti Česká republika opakovaně poskytla finanční dar na péči o válečné hroby v Srbsku. Jedním z míst byla i obec Dublje, ve které se nachází kostnice s ostatky rakousko-uherských vojáků z první světové války. Finanční prostředky byly využity na opravu samotné kostnice a také kostela, pod kterým se kostnice nachází. Místním se podařilo shromáždit dobové artefakty válčících stran a vybudovat další objekty připomínající památku padlých. Za příkladnou péči o válečné hroby ocenili zástupci ministerstva obrany plaketou otce Uroše z Dublje, který byl hlavním iniciátorem celého procesu vybudování a opravy válečného hrobu. Mimořádnost celé akce podtrhuje přítomnost velvyslance České republiky v Srbsku Ing. Tomáše Kuchty a vysokých představitelů episkopátu a místní samosprávy.

Naše další cesta bude směřovat přes Severní Makedonii do Albánie a bude již spočívat především v rekognoskaci a dohledávání našich válečných hrobů z období první světové války na základě dochovaných archivních dokumentů.

Společná fotografie z jednání na srbském Ministerstvu obrany

Společná fotografie z jednání na srbském Ministerstvu obrany
Zdroj: vlastní

Rakousko-uherský vojenský hřbitov v areálu bělehradského hřbitova Novo groblje

Rakousko-uherský vojenský hřbitov v areálu bělehradského hřbitova Novo groblje
Zdroj: vlastní

Setkání v Dublje

Setkání v Dublje
Zdroj: vlastní

Oceňování otce Uroše plaketou za péči o válečné hroby

Oceňování otce Uroše plaketou za péči o válečné hroby
Zdroj: vlastní

Krypta s ostatky padlých vojáků v Dublje

Krypta s ostatky padlých vojáků v Dublje
Zdroj: vlastní

80. výročí zákřovské tragédie

Dne 18. dubna 1945 byla vesnice Zákřov obklíčena kozáky a gestapem kvůli podezření z podpory odboje. Zatkli 23 místních mužů a chlapců, z nichž 19 po krutých výsleších popravili 20. dubna v Kyjanicích. Jejich těla byla spálena. Tragédie vyšla najevo až po válce. Letos si připomínáme 80 let od této události.

Pochod smrti Reitzenhain (Pohraniční) – Chomutov – Terezín a vlak smrti v obci Březno

Na jaře 1945 prošel okresem Chomutov jeden z mnoha pochodů smrti, při kterém byli vězni z pobočného tábora Treglitz nuceni putovat z Pohraničního přes Chomutov až do Terezína. Trasa je dodnes lemována hroby a památníky těch, kteří po cestě zemřeli vyčerpáním, byli zastřeleni nebo ubiti. Tragická je i historie tzv. vlaku smrti v obci Březno, kde během několika dní zahynuly stovky vězňů hlady, žízní a následkem spojeneckého náletu. Připomínkou těchto událostí jsou hromadné hroby a pietní místa v obcích regionu.

Poslední let amerických stíhačů Raymonda F. Reutera a Williama R. Preddyho

Na konci druhé světové války se nad územím dnešního Česka odehrávaly dramatické letecké boje. Během jedné z posledních misí 17. dubna 1945 byli nad jižními Čechami sestřeleni dva američtí stíhací piloti – kapitán Raymond F. Reuter a poručík William R. Preddy. Oba padli po střetu s německými proudovými letouny Me-262 a zemřeli nedaleko Boršova nad Vltavou a Záluží. Jejich památku dnes připomínají pomníky na místech dopadu jejich letadel.