Reportáž ze služební cesty v Srbsku

Reportáž ze služební cesty v Srbsku

Před třemi dny jsme zahájili služební pracovní cestu se zaměřením na rekognoskaci českých válečných hrobů na Balkáně. Naší první zastávkou je Srbská republika, kde jsme první tři dny věnovali oficiálním setkáním a pracovním jednáním ve spolupráci s Úřadem přidělence obrany v Bělehradě.

První jednání proběhlo v Bělehradě, za srbskou stranu se ho účastnili zástupci Ministerstva obrany a Ministerstva práce a sociálních věcí. Ministerstvo práce a sociálních věcí, při jednání zastupované státním tajemníkem, je zodpovědné za péči o válečné hroby v Srbské republice. Tématem bylo naplňování mezivládní dohody k péči o válečné hroby z roku 2016. Obě strany se shodly na zintenzivnění spolupráce, a to především v oblasti identifikace válečných hrobů a vzájemné výměny informací. Základem pro naplnění tohoto cíle je vytvoření společné komise pro válečné hroby v co nejbližší době, což předpokládá mezivládní dohoda. Ta bude řešit otázky spjaté s českými hroby v Srbsku a srbskými hroby na území České republiky.

Následně česká delegace navštívila vojenský hřbitov v Bělehradě, na kterém je pochováno přes 700 rakousko-uherských vojáků padlých a zemřelých v období let 1914-1915. V současné době na základě archivních dokumentů sestavujeme seznam vojáků pocházejících z území dnešní České republiky, kteří by měli být na hřbitově pochování. Hřbitov by si jistě zasloužil rekonstrukci. Nabízí se spolupráce nejen se srbskou stranou, ale také s rakouskými a maďarskými partnery.

V minulosti Česká republika opakovaně poskytla finanční dar na péči o válečné hroby v Srbsku. Jedním z míst byla i obec Dublje, ve které se nachází kostnice s ostatky rakousko-uherských vojáků z první světové války. Finanční prostředky byly využity na opravu samotné kostnice a také kostela, pod kterým se kostnice nachází. Místním se podařilo shromáždit dobové artefakty válčících stran a vybudovat další objekty připomínající památku padlých. Za příkladnou péči o válečné hroby ocenili zástupci ministerstva obrany plaketou otce Uroše z Dublje, který byl hlavním iniciátorem celého procesu vybudování a opravy válečného hrobu. Mimořádnost celé akce podtrhuje přítomnost velvyslance České republiky v Srbsku Ing. Tomáše Kuchty a vysokých představitelů episkopátu a místní samosprávy.

Naše další cesta bude směřovat přes Severní Makedonii do Albánie a bude již spočívat především v rekognoskaci a dohledávání našich válečných hrobů z období první světové války na základě dochovaných archivních dokumentů.

Společná fotografie z jednání na srbském Ministerstvu obrany

Společná fotografie z jednání na srbském Ministerstvu obrany
Zdroj: vlastní

Rakousko-uherský vojenský hřbitov v areálu bělehradského hřbitova Novo groblje

Rakousko-uherský vojenský hřbitov v areálu bělehradského hřbitova Novo groblje
Zdroj: vlastní

Setkání v Dublje

Setkání v Dublje
Zdroj: vlastní

Oceňování otce Uroše plaketou za péči o válečné hroby

Oceňování otce Uroše plaketou za péči o válečné hroby
Zdroj: vlastní

Krypta s ostatky padlých vojáků v Dublje

Krypta s ostatky padlých vojáků v Dublje
Zdroj: vlastní

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.