První boje a první padlí v prusko-rakouské válce roku 1866 v severních Čechách
První boje a první padlí v prusko-rakouské válce roku 1866 v severních Čechách
Pro polní tažení do Čech mělo Prusko proti Rakousku tři armády: První armádu vedenou princem Bedřichem Karlem o síle 93 000 mužů a 300 děl, Druhou armádu vedenou korunním princem Bedřichem Vilémem o síle 115 000 mužů a 352 děl a Labskou armádu vedenou generálem pěchoty Herwarthem von Bittenfeld o síle 46 000 mužů a 144 děl. Vrchním velitelem byl pruský král Vilém I. a náčelníkem generálního štábu generál pěchoty Helmuth von Moltke. Operační plán pro válku s Rakouskem počítal se současným překročením českých hranic na třech místech a po úspěšných dílčích střetnutích se soustředěním pruských sil u Jičína, kde Moltke předpokládal svedení rozhodující bitvy.
Proti nim stála rakouská Severní armáda vedená polním zbrojmistrem Ludvíkem rytířem von Benedek o celkové síle 230 000 mužů a 736 děl (sestávala ze sedmi armádních sborů, pěti divizí jízdy a armádní dělostřelecké zálohy). Benedek soustředil zpočátku většinu své armády v prostoru Olomouce. Teprve když se ukázalo, že pruský útok nebude veden na Moravu, začal své sbory narychlo přesouvat do východních Čech k Josefovu. Ještě dříve, než Rakušané dorazili do nově stanoveného prostoru, překročili Prusové hranice Čech 22. června 1866 Labskou armádou ve šluknovském výběžku u Lobendavy a 23. června 1866 První armádou na Liberecku u Hrádku nad Jizerou a postupovali odděleně k řece Jizeře na Turnov a Mnichovo Hradiště.
Zdržet postup těchto dvou pruských armád byla pověřena tzv. jizerská skupina, která sestávala z I. armádního sboru (34 000 mužů a 80 děl) vedeného generálem jízdy hrabětem Clam-Gallasem a 1. lehké jezdecké divize generálmajora von Edelsheima (3 800 jezdců a 24 děl). K této skupině se 26. června 1866 u Mnichova Hradiště připojil saský armádní sbor (26 300 mužů a 58 děl) vedený saským korunním princem Albertem, jenž se po vpádu pruské Labské armády do Saska stáhl bez boje do Čech. Po sloučení byla jizerská skupina podřízena saskému korunnímu princi.
Během pruského vpádu do severních Čech se rakouské předsunuté eskadrony 1. lehké jezdecké divize střetly již 23. června 1866 u Chrastavy, Bedřichovky, Stráže nad Nisou a Krásné Studánky s postupujícími jednotkami pruské První armády. Tyto střety si vyžádaly první padlé vojáky v Čechách – Emericha Bertu od husarského pluku krále pruského č. 10 a Josefa Czoma od husarského pluku Radetzky č. 5. Následujícího dne, 24. června 1866, došlo ke srážce u Dlouhého Mostu, kde padl první důstojník – rakouský major Franz Ponz von Panz od husarského pluku Liechtenstein č. 9. Další boj proběhl 25. června 1866 u Záskalí.
Předvoj pruské Labské armády se střetl s rakouskými jednotkami I. armádního sboru až 26. června 1866 u Kuřívod; tento boj je považován za první větší střetnutí prusko-rakouské války roku 1866 na našem území. Kuřívody toho dne ráno bránila předsunutá část pěší brigády generálmajora von Leiningena, a to dvěma setninami pěšího pluku Haugwitz č. 38, které byly ráno vytlačeny pruskou přesilou. Rakouský ústup však označil generálmajor hrabě Leopold Gondrecourt z velitelství sboru za ukvapený a rozkázal město znovu dobýt. Protiútok se nezdařil kvůli pruské početní a palebné převaze; rakouští pěšáci si zde mohli vyzkoušet, jaké to je bojovat proti pruským rychlopalným jehlovkám. Odpoledne proto Gondrecourt povolal s úkolem znovudobýt Kuřívody myslivecký prapor č. 32, jehož útok byl proti přesile rovněž utopen v krvi.
U Kuřívod ztratili Rakušané 277 vojáků (mrtvých, raněných a zajatých), zatímco Prusové přišli o 50 mužů, z nichž mrtvých bylo údajně jen sedm. Skutečný počet padlých Prusů mohl být vyšší, neboť jsou doloženy případy, kdy své padlé v noci tajně odváželi.
Další boje 26. června 1866 na jizerské frontě proběhly u Českého Dubu a Sychrova, a především večer u Svijan-Podolí, kde se bojovalo o důležitý most přes Jizeru. Předvoj První pruské armády tehdy dosáhl linie Jizery u Turnova, kde zjistil, že mosty jsou strženy. Ačkoli se ženisté ihned pustili do oprav, pruská 8. divize vyrazila ke Svijanům a Podolí s úkolem dobýt tamní most. Ten hájila Poschacherova brigáda rakouského I. sboru. Boj začal kolem půl osmé večer. Prusové nejprve zahnali dvě rakouské setniny střežící most, následný rozhodný protiútok je však zatlačil zpět. Ten se ale zastavil v rychlopalbě jehlovek u zděné sýpky u Příšovic a do protiútoku přešli posílení Prusové. Plánovaný rakouský protiútok byl kolem 23. hodiny zrušen, neboť za tmy se situace stávala nepřehlednou Pruská armáda tak získala přechod přes Jizeru, což činilo jizerskou obrannou linii nehájitelnou. V boji u Svijan-Podolí ztratili Rakušané celkem 1 052 mužů, z nichž přibližně polovina padla do zajetí. Prusové ztratili 130 mužů, z toho 32 padlých.
Místa bojů a padlé vojáky nám v severních Čechách připomíná několik pomníků řídce rozesetých od Chrastavy po Turnov a od Mimoně po Mnichovo Hradiště. Nejvíce pomníků je soustředěno u Kuřívod. Společenské změny po roce 1945 jim přinesly zkázu, když byly zničeny v souvislosti s odsunem českých Němců (ač s německým osídlením neměly nic společného) a zejména po vzniku Vojenského výcvikového prostoru Ralsko. Za minulého režimu došlo rovněž ke zničení válečného hrobu v areálu Božího hrobu v Mimoni a k odvozu litinových desek se jmény obětí do šrotu. K obnově zničených pomníků dochází až poměrně nedávno díky snaze Komitétu pro udržování památek z války roku 1866.
Jiří Řezníček
Číslo válečného hrobu: CZE5105-8151,CZE5105-8173, CZE5105-8187, CZE5109-39346, CZE5101-37651, CZE5101-32533
Odkazy do Veřejného portálu CEVH na místa připomínající památku těchto bojů:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/3d28da81-d568-4dc4-bff4-9581572f64fe
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/c17ab87e-463f-4d81-beff-19d2375a6eed
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/233ee85c-9b7f-45f2-93c2-79e7f18b5a8c
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/d80f09ef-754e-46ab-837f-6dcaf7d43d02
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Localities/Detail/bca4eaa0-d8d5-4a62-b357-2f027ce11fe4
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Localities/Detail/e88347b8-8789-48a7-9f63-b83cd9e92a2b
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/df35ad66-44af-4c7b-b94b-cfc41d13158f
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/3f7de6bf-01ff-4d87-992b-f825207c1411
Summary
In June 1866, the opening phase of the Austro-Prussian War unfolded in northern Bohemia as Prussian forces crossed the border in a coordinated advance. Opposing them were Austrian and Saxon troops attempting to delay the invasion along the Jizera River line. The first casualties on Bohemian soil fell near Chrastava on 23 June, followed by further clashes at Dlouhý Most and Záskalí. The first major engagement took place at Kuřívody on 26 June, where Austrian counterattacks failed against the superior firepower of the Prussian needle gun. On the same day, fierce fighting at Svijany–Podolí secured a crossing of the Jizera River for the Prussian Army, forcing the Austrians to abandon their defensive line. Today, the scattered monuments and war graves commemorating these early battles preserve the memory of the soldiers who fought and died during the 1866 campaign in northern Bohemia.
Dva myslivci a poručík mysliveckého praporu ve stejnokrojích z prusko-rakouské války 1866.
Boj rakouského praporu polních myslivců č. 18 o most v Podolí na Jizeře.
Obnovený válečný hrob v areálu božího hrobu v Mimoni.
Jeden z více pomníků z bojů prusko-rakouské války u Kuřívod po obnově.
Pomník věnovaný padlým rakouským myslivcům z bojů u Podolí.
Pomník majora Franze Ponz von Panz od husarského pluku Liechtenstein č. 9 u Dlouhého Mostu u Liberce.
Vojenský hřbitov z prusko-rakouské války roku 1866 ve Svijanech-Podolí.
Pomník padlého husara Josefa Czoma u Dolního Vítkova.
Pomník husara Emericha Berty u kostela sv. Kateřiny ve Stráži nad Nisou.
Pomník padlým husarům u Dlouhého Mostu
