Průvodce zákonem - Válečné hroby

Titulka

Průvodce zákonem - Válečné hroby

Za několik málo dní si připomeneme již dvacetileté výročí schválení zákona č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech.

Dvacet let je dostatečně dlouhá doba na shrnutí zkušeností s aplikací tohoto zákona v praxi.  Zároveň je to i příležitost pro jejich zpracování do tištěného formátu – průvodce Válečné hroby, který nemůže mít menší ambice než se stát dobrým rádcem při řešení praktických otázek péče o válečné hroby. 

Spektrum právnických a fyzických osob, které mají k válečným hrobům nějaké povinnosti je velmi široký. Podle evidence válečných hrobů se válečný hrob s lidskými ostatky  nebo válečný hrob – pietní místo nachází v téměř pěti tisících obcích. Rovněž struktura vlastníků válečných hrobů je velmi pestrá. Jsou jimi obce a města, kraje, fyzické osoby, církve, spolky a podobně. K tomu je potřeba přičíst i orgány státní správy na městských a krajských úřadech.

Průvodce jsme srozumitelně zpracovali do dvou částí tak, aby každému uživateli poskytl podrobný výklad ustanovení zákona o válečných hrobech a souvisejících pojmů a v neposlední řadě nabídl návrh řešení nejčastějších situací a problémů, na které lze při aplikaci zákona o válečných hrobech narazit.

První část s příznačným názvem Průvodce zákonem využijí zejména orgány státní správy. Tato část obsahuje podrobný výklad jednotlivých paragrafů zákona. Druhá část s názvem Zásady péče a výklad základních pojmů se svou strukturou zaměřuje více na vlastníky válečných hrobů.

Průvodce budeme nejdříve distribuovat orgánům státní správy a posléze i zájemcům prostřednictvím Odboru pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany ČR

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.