Průvodce zákonem - Válečné hroby

Titulka

Průvodce zákonem - Válečné hroby

Za několik málo dní si připomeneme již dvacetileté výročí schválení zákona č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech.

Dvacet let je dostatečně dlouhá doba na shrnutí zkušeností s aplikací tohoto zákona v praxi.  Zároveň je to i příležitost pro jejich zpracování do tištěného formátu – průvodce Válečné hroby, který nemůže mít menší ambice než se stát dobrým rádcem při řešení praktických otázek péče o válečné hroby. 

Spektrum právnických a fyzických osob, které mají k válečným hrobům nějaké povinnosti je velmi široký. Podle evidence válečných hrobů se válečný hrob s lidskými ostatky  nebo válečný hrob – pietní místo nachází v téměř pěti tisících obcích. Rovněž struktura vlastníků válečných hrobů je velmi pestrá. Jsou jimi obce a města, kraje, fyzické osoby, církve, spolky a podobně. K tomu je potřeba přičíst i orgány státní správy na městských a krajských úřadech.

Průvodce jsme srozumitelně zpracovali do dvou částí tak, aby každému uživateli poskytl podrobný výklad ustanovení zákona o válečných hrobech a souvisejících pojmů a v neposlední řadě nabídl návrh řešení nejčastějších situací a problémů, na které lze při aplikaci zákona o válečných hrobech narazit.

První část s příznačným názvem Průvodce zákonem využijí zejména orgány státní správy. Tato část obsahuje podrobný výklad jednotlivých paragrafů zákona. Druhá část s názvem Zásady péče a výklad základních pojmů se svou strukturou zaměřuje více na vlastníky válečných hrobů.

Průvodce budeme nejdříve distribuovat orgánům státní správy a posléze i zájemcům prostřednictvím Odboru pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany ČR

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.