Přerovské povstání 1945
Dnes, 1. května, si připomínáme protinacistické povstání v Přerově a jeho nejbližším okolí. Květnovým povstáním vyvrcholily přípravy domácího odbojového hnutí na otevřené protiněmecké vystoupení a dle instrukcí exilové vlády se v utajení tvořily revoluční národní výbory - české správní orgány, které měly po vypuknutí povstání nahradit činnost okupační správy, aby nebyl přerušen výkon administrativy, veřejného pořádku, zásobování, dopravy a průmyslu. Povel k zahájení měl být vydán v okamžiku, kdy se sovětská armáda přiblíží k regionu, aby mohla podpořit povstání a využít zmatek vyvolaný odbojáři k rychlejšímu postupu do vnitrozemí.
Povstání v Přerově vypuklo ovšem předčasně, kdy se nejbližší sovětské jednotky nacházely ještě 25 kilometrů od Přerova. Mohla za to falešná zpráva o kapitulaci Německa, která se šířila městem již od ranních hodin. Tato informace znásobená atmosférou neodvratně se blížícího konce nacistické perzekuce způsobila řetězec spontánních reakcí obyvatelstva, jež přerostly v otevřené protinacistické povstání. Lidé se shlukovali, vyvěšovali ukryté československé vlajky a zpívali národní hymnu. Posléze obsadili radnici a založili Místní revoluční národní výbor. Současně budovali na hlavních komunikacích ve městě zátarasy a odebírali německým vojákům zbraně. Vedle množství ručních zbraní ukořistili také houfnici. Po 13. hodině ovšem povstání začalo ztrácet tempo, protože se ukázalo, že zpráva o konci války je mylná, a že přes Přerov budou ještě ustupovat silné útvary wehrmachtu.
Jelikož měl Přerov jako významný železniční uzel se čtyřmi mosty přes řeku Bečvu pro ustupující německou armádu strategický význam, proběhl již kolem 14. hodiny koordinovaný zásah dobře vyzbrojených Němců proti povstalcům. Již záhy Němci kontrolovali hlavní ulice i náměstí. Nejdéle povstalci kladli odpor v prostoru nákladního nádraží. Již v podvečer měli Němci Přerov opět pevně v rukou a vyhlásili výjimečný stav. Okamžitě zatýkali občany, kteří se aktivně účastnili povstání, tj. vyjednávali s Němci o kapitulaci či odzbrojovali německé vojáky. Mezi zatčenými se ocitli i obyvatelé, u nichž byly nalezeny zbraně či munice. 21 vybraných obyvatel Přerova bylo odvezeno do Olomouce, kde byli druhého dne popraveni na nedaleké vojenské střelnici v Lazcích. Jejich ostatky byly ještě v květnu 1945 vyzvednuty a uloženy do společného hrobu v městském parku Michalov. V roce 1952 došlo k přemístění ostatků na nové pietní místo na městském hřbitově v Přerově.
Celkový počet obětí Přerovského povstání dosáhl 54 padlých a popravených českých občanů, z nichž 42 zahynulo v souvislosti s událostmi v Přerově samém (18 z nich padlo či bylo smrtelně raněno v přestřelkách, 2 byli umučeni, 1 zastřelen při zatýkání a 21 bylo popraveno). Zároveň zahynulo i několik partyzánů z řad sovětských vojáků, uprchlých z německých zajateckých táborů.
Odkazy do Evidence válečných hrobů:
Pomník a pamětní desky se jmény občanů zastřelených v Lazcích u Olomouce, které jsou součástí Pomníku obětem fašismu na přerovském městském hřbitově:
Pamětní deska Obětem 2. světové války a vojákům Rudé armády na ulici Palackého:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7109-7333&rgid=9&rgn=Olomouck%c3%bd&orid=58&orn=P%c5%99erov&mid=904&min=P%c5%99erov&hid=4&hin=2.%20sv%c4%9btov%c3%a1%20v%c3%a1lka&chid=4&chin=Pietn%c3%ad%20m%c3%adsto%20-%20deska&st=0&
Pamětní deska Františka Gremlici na ulici Kozlovská:
Pamětní deska Oldřicha Ondráška, který padl během přerovského povstání na ulici Palackého:
Pamětní deska Josefa Frgála a Maxe Kremla u přerovského nádraží:
Pamětní deska partyzána Volodi Sedycha a Vladislava Pražáka na třídě 17. listopadu:
Pamětní deska Františka Šišky na ulici Dvořákova:
Exhumace popravených v Lazcích 2. května 1945
Momentky z přerovského povstání 1. května 1945 - ohniskem událostí bylo Masarykovo náměstí (Dolní náměstí)
Momentky z přerovského povstání 1. května 1945 - soustředění partyzánů v Želatovské ulici
Pomník obětem fašismu v Přerově z roku 1953 od ak. sochaře Václava Suchomela na přerovském městském hřbitově
Pamětní desky se jmény občanů zastřelených v Lazcích u Olomouce, které jsou součástí Pomníku obětem fašismu na přerovském městském hřbitově
Pamětní deska Františka Gremlici na ulici Kozlovská
Pamětní deska partyzána Volodi Sedycha a Vladislava Pražáka na třídě 17. listopadu
Pamětní deska Františka Šišky na ulici Dvořákova
Pamětní deska Josefa Frgála a Maxe Kremla u přerovského nádraží
Pamětní deska Obětem 2. světové války a vojákům Rudé armády na ulici Palackého
Pamětní deska Oldřicha Ondráška, který padl během přerovského povstání na ulici Palackého
Pamětní desky se jmény občanů zastřelených v Lazcích u Olomouce
