Přemysl Otakar II. – Bitva na Moravském poli

Přemysl Otakar II. – Bitva na Moravském poli

Nejstarším evidovaným válečným hrobem v České republice je hrob významného českého krále Přemysla Otakara II. (1233 – 26. 8. 1278). Nachází se v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha, jak se správně tento nejvýznamnější duchovní střed země nazývá, na Pražském hradě pod skvostným náhrobkem od Petra Parléře.

Přemysl Otakar II. byl vnukem krále Přemysla Otakara I. a synem krále Václava I. a jeho manželky Kunhuty Štaufské. Na trůn nastoupil v září 1253 a záhy se stal nejmocnějším vládcem střední Evropy. Říkalo se mu král železný a zlatý: první přízvisko získal na bitevních polích, druhé díky bohatství, které pocházelo ze stříbrných dolů v Jihlavě a jejím okolí.

Jeho druhou manželkou byla Kunhuta Uherská, vnučka uherského krále. S Přemyslem Otakarem II. měli asi šest dětí, z nichž do dospělosti přežily dcery Kunhuta a Anežka, a také dědic trůnu Václav II. Král založil desítky královských měst a hradů, například České Budějovice, Vysoké Mýto, Čáslav, Kolín, Most, Děčín, Uherské Hradiště, Litovel či Písek. Z hradů pak Bezděz, Orlík, Svojanov a Špilberk. Založil také klášter Zlatá Koruna v jižních Čechách. Na počest jeho účasti na křížové výpravě do Pruska (1254–1255) bylo založeno město Královec, dnešní Kaliningrad, o jehož „znovuzískání“ vtipkují dnes někteří recesisté.

Na vrcholu moci byl Přemysl Otakar II. držitelem titulů štýrský a korutanský vévoda, kraňský markrabě, pán Chebska a pán italského města Pordenone. Po roce 1273, kdy byl římskoněmeckým králem zvolen Rudolf I. Habsburský, o rakouské a italské državy přišel. Ve snaze znovu získat alpské země podnikl tažení proti Habsburkům. Dne 26. srpna 1278 padl v bitvě na Moravském poli. Jeho ostatky byly několikrát přemístěny; v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha spočívají od roku 1373.

Jiří Řezníček

Číslo válečného hrobu: CZE0001-33118

Odkaz na válečný hrob v Centrální evidenci válečných hrobů: https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0001-33118

Zusammenfassung

Das älteste dokumentierte Kriegsgrab in der Tschechischen Republik ist das des Königs Přemysl Otakar II. (1233–1278), der in der Kathedrale St. Veit, Wenzel und Adalbert auf der Prager Burg unter einem Grabmal von Peter Parler ruht. Als Enkel von Přemysl Otakar I. und Sohn von König Wenzel I. bestieg er im Jahr 1253 den Thron und wurde bald zum mächtigsten Herrscher Mitteleuropas. Bekannt als der „Eiserne und Goldene König“, erlangte er Ruhm durch militärische Stärke und Reichtum aus Silberminen. Er gründete zahlreiche Städte und Burgen, darunter České Budějovice, Písek, Bezděz und das Kloster Zlatá Koruna. Auf dem Höhepunkt seiner Macht trug er zahlreiche Titel, doch nach der Wahl Rudolfs von Habsburg im Jahr 1273 verlor er die österreichischen und italienischen Gebiete. Am 26. August 1278 fiel er in der Schlacht auf dem Marchfeld; seine sterblichen Überreste befinden sich seit 1373 in der Kathedrale.

Summary:

The oldest recorded war grave in the Czech Republic is that of King Přemysl Otakar II (1233–1278), resting in St. Vitus, Wenceslaus and Adalbert Cathedral at Prague Castle beneath a tomb by Peter Parler. Grandson of Přemysl Otakar I and son of King Wenceslaus I, he ascended the throne in 1253 and soon became the most powerful ruler in Central Europe. Known as the “Iron and Golden King,” he gained fame through military strength and wealth from silver mines. He founded many towns and castles, including České Budějovice, Písek, Bezděz, and the monastery Zlatá Koruna. At his peak he held extensive titles, but after the election of Rudolf of Habsburg in 1273 he lost Austrian and Italian lands. On 26 August 1278 he fell at the Battle on the Marchfeld; his remains have been in the cathedral since 1373.