Přednosta oddělení propagandy a výchovy Václav Koutník

VHÚ

Přednosta oddělení propagandy a výchovy Václav Koutník

Václav Koutník se narodil 20. března 1898 v Lochenicích u Hradce Králové. Po absolvování základní školy úspěšně dokončil vyšší reálku v Hradci Králové s vyznamenáním. Plánoval pokračovat ve studiu na vysoké škole, ale psal se rok 1916, období první světové války, a tak byl 8. března odveden jako jednoroční dobrovolník a zařazen k pěšímu pluku č. 89 v Jaroslawi v Haliči.V Opavě absolvoval školu pro důstojníky pěchoty v záloze a od 1. ledna 1917 působil jako instruktor u c. k. pěšího pluku č. 40 v Rzeszówě. Od dubna 1917 do poloviny října 1918 se účastnil bojů na italské frontě, kde se osvědčil ve velitelských funkcích. Nejprve jako zástupce velitele pěší roty, později jako velitel oddílu minometů a světlometů.

Již v den vyhlášení samostatnosti Československého státu se přihlásil u posádkového velitelství v Praze k činné službě v československé armádě, v níž setrval a nadále si rozšiřoval své vojenské znalosti a zkušenosti. V říjnu 1931 úspěšně složil přijímací zkoušky a stal se posluchačem Válečné školy v Praze. Studium úspěšně dokončil v září 1934 a 31. července 1935 nastoupil do skupiny důstojníků generálního štábu. Během branné pohotovosti státu působil od 25. září do 11. října 1938 u Hlavního velitelství ve Vyškově.

Po okupaci Československa se zapojil do odboje v řadách Obrany národa. Před pronásledováním gestapa uprchl koncem ledna 1940 do zahraničí. V hodnosti majora generálního štábu vstoupil do československé armády v Bělehradě a v březnu téhož roku se stal přednostou oddělení propagandy a výchovy u Československé vojenské správy v Paříži.

Po příjezdu do Velké Británie působil jako styčný důstojník Ministerstva národní obrany u Ministerstva zahraničních věcí. Projevil se jako schopný organizátor a člověk zapálený pro věc, když dokázal doslova z ničeho vybudovat vojenskou propagační službu. Organizoval divadelní představení a vojenské hudební koncerty, připravil výstavu československé armády v Londýně a psal články pro „Naše noviny“ i list „Čechoslovák“. Udržoval stálý kontakt s britskými propagandisty a zajišťoval návštěvy zahraničních novinářů u československých jednotek ve Velké Británii.

O jeho nezlomnosti svědčí i skutečnost, že přestože trpěl srdeční slabostí, zažádal o převelení na frontu k 1. československému armádnímu sboru v SSSR, kam z Velké Británie odjel na podzim 1944. Na osvobození Československa se však dlouho nepodílel, zemřel náhle 29. března 1945 v popradské nemocnici na selhání srdce. 

Ještě v témže roce byl prezidentem republiky vyznamenán Československým válečným křížem 1939 a o rok později posmrtně povýšen na plukovníka generálního štábu. V roce 2009 mu byla udělena medaile Za zásluhy in memoriam. 

Památku plukovníka generálního štábu Václava Koutníka připomíná pomník v areálu Ministerstva obrany v Praze na Valech, věnovaný důstojníkům generálního štábu a absolventům Vysoké školy válečné, kteří položili své životy v letech 1939–1945. Jeho jméno je rovněž uvedeno na bronzové pamětní desce u vchodu do budovy Generálního štábu Armády České republiky v Praze-Dejvicích.

 

Petr Hažmuka

 

Číslo válečného hrobu: (VH: CZE0006-20768, VH: CZE0006-22031)

Odkaz do Centrální evidence válečných hrobů připomínající památku plukovníka generálního štábu„in memoriam“ Václava Koutníka:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0006-20768

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0006-22031

 

Summary:

Václav Koutník was born on 20 March 1898 in Lochenice near Hradec Králové. After completing secondary school with honors, he planned to continue his studies at university, but in 1916, during World War I, he was drafted into the Austro-Hungarian army. He served on the Italian front until 1918. After Czechoslovakia’s independence, he joined the army and later graduated from the War College in Prague. During World War II, he fled to the West, where he played a key role in military propaganda. Despite heart problems, he joined the Czechoslovak Army Corps in the USSR in 1944 but died in Poprad on 29 March 1945.

Václav Koutník (*20. 3. 1898 - †29. 3. 1945)

Václav Koutník (*20. 3. 1898 - †29. 3. 1945)
Zdroj: STEHLÍK, Eduard – LACH, Ivan. Vlast a čest byly jim dražší nežli život. Dvůr Králové nad Labem: FORTprint, 2000. ISBN 80-86011-12-7.

Památník v areálu Ministerstva obrany v Praze na Valech, věnovaný důstojníkům generálního štábu a absolventům Vysoké školy válečné, kteří položili své životy v letech 1939–1945.

Památník v areálu Ministerstva obrany v Praze na Valech, věnovaný důstojníkům generálního štábu a absolventům Vysoké školy válečné, kteří položili své životy v letech 1939–1945.
Zdroj: CEVH

Pamětní deska u vchodu do budovy Generálního štábu Armády České republiky v Praze-Dejvicích.

Pamětní deska u vchodu do budovy Generálního štábu Armády České republiky v Praze-Dejvicích.
Zdroj: CEVH

Publikace Malý špalíček písní československých vojáků v Anglii, který vyšel zásluhou Václava Koutníka a Bedřicha Bělohlávka.

Publikace Malý špalíček písní československých vojáků v Anglii, který vyšel zásluhou Václava Koutníka a Bedřicha Bělohlávka.
Zdroj: BĚLOHLÁVEK, Bedřich – KOUTNÍK, Václav. Malý špalíček písní československých vojáků v Anglii. Československá vojenská správa v Londýně 1941

Malý špalíček písní československých vojáků v Anglii.

Malý špalíček písní československých vojáků v Anglii
Zdroj: BĚLOHLÁVEK, Bedřich – KOUTNÍK, Václav. Malý špalíček písní československých vojáků v Anglii. Československá vojenská správa v Londýně 1941

Většinou známé lidové písně měli československým vojákům připomenout jejich domov.

Většinou známé lidové písně měli československým vojákům připomenout jejich domov.
Zdroj: BĚLOHLÁVEK, Bedřich – KOUTNÍK, Václav. Malý špalíček písní československých vojáků v Anglii. Československá vojenská správa v Londýně 1941

Týdeník Čechoslovák patřil k nejdůležitějšímu tištěnému médiu československého zahraničního odboje.

Týdeník Čechoslovák patřil k nejdůležitějšímu tištěnému médiu československého zahraničního odboje.
Zdroj: Čechoslovák. roč. 4, č. 50. Londýn: MZV ČSR, 1942, 10 s., on-line: https://www.vhu.cz/exhibit/tydenik-cechoslovak-o-prezidentskem-mandatu-edvarda-benese/

Naše noviny, strojopisně tištěný deník pro československé vojáky ve Velké Británii.

Naše noviny, strojopisně tištěný deník pro československé vojáky ve Velké Británii.
Zdroj: Naše noviny. 1941, čís. 278. 8 s., on-line: https://www.vhu.cz/exhibit/exilove-noviny-o-popravach-v-protektoratu/

Zdroje: 

STEHLÍK, Eduard – LACH, Ivan. Vlast a čest byly jim dražší nežli život. Dvůr Králové nad Labem: FORTprint, 2000. ISBN 80-86011-12-7.

 

BĚLOHLÁVEK, Bedřich – KOUTNÍK, Václav. Malý špalíček písní československých vojáků v Anglii. Československá vojenská správa v Londýně 1941

 

Čechoslovák. roč. 4, č. 50. Londýn: MZV ČSR, 1942, 10 s., on-line:

https://www.vhu.cz/exhibit/tydenik-cechoslovak-o-prezidentskem-mandatu-edvarda-benese/

 

Naše noviny. 1941, čís. 278. 8 s., on-line:

https://www.vhu.cz/exhibit/exilove-noviny-o-popravach-v-protektoratu/

 

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.