Pietní akt na Vítkově věnovaný exhumaci a repatriaci ostatků z Mnichova a polských Hlubčic

foto

Do České republiky se vrátily ostatky devíti československých hrdinů, kteří padli v boji s nacisty. V Národním památníku na Vítkově jim dnes ministryně obrany Jana Černochová udělila Kříž obrany státu in memoriam.

Jedná se o šest členů paraskupin SOE Iridium a Bronse, domácího odbojáře Josefa Doskočila, a také dva zavražděné příslušníky Stráže obrany státu Ludvíka Svobodu a Viléma Lehera, kteří byli zavlečeni do polských (tehdy německých) Hlubčic. Mezi oceněnými je rovněž sedmý výsadkář František Vrbka, který jako jediný přežil pád letoun v březnu 1943, nicméně podlehl zranění o pár dní později v Praze.

Slavnostního aktu se účastnili příbuzní padlých hrdinů, kteří si vedle vyznamenání převezmou také ostatky hrdinů.

Více se dočtete ZDE

Pohřby repatriovaných československých hrdinů – výsadkářů ze skupin Iridium a Bronse a odbojáře Josefa Doskočila

Ministerstvo obrany v srpnu 2025 realizovalo úspěšnou repatriaci ostatků devíti československých hrdinů, kteří padli v průběhu 2. světové války. V návaznosti na slavnostní pietní akt na pražském Vítkově se v průběhu podzimu uskutečnila poslední rozloučení se členy paraskupin Iridium a Bronse a příslušníkem domácího odboje Josefem Doskočilem na hřbitovech v České republice. V případě příslušníků Stráže obrany státu nebyly jejich ostatky prozatím pohřbeny z důvodu prováděné expertízy Kriminalistickým ústavem Policie ČR.

Bitva tří císařů u Slavkova

Bitva u Slavkova (2. 12. 1805), známá jako bitva Tří císařů, byla rozhodujícím střetem napoleonských válek. Napoleon porazil početně silnější rusko-rakouskou armádu díky mistrné taktice na Prateckém návrší. Spojenci ztratili přes 30 tisíc mužů, Francouzi necelých 10 tisíc. Vítězství vedlo k prešpurskému míru. Slavkovské bojiště je dnes památkovou zónou s řadou pietních míst, nejvýznamnější je Mohyla míru na Prateckém kopci.

Konec evakuace čs. legie z Ruska a československé válečné hroby ve vlnách

Evakuace čs. legionářů z Ruska v letech 1919–1920 byla mimořádnou logistickou operací. Celkem 67 730 osob se dostalo z ruského Vladivostoku do vlasti různými zaoceánskými trasami. Ne všichni cestu přežili – několik desítek legionářů a civilistů zemřelo a bylo pohřbeno na moři či v přístavních městech. V Terstu vznikl roku 2024 pomník těm, kteří se domů nevrátili.