Povstání v Přerově

První okamžiky přerovského povstání. Srocování davu u Městského domu na Náměstí TGM (Dolní náměstí)

Před osmdesáti lety, 1. května 1945, vypuklo v Přerově a jeho nejbližším okolí první české povstání proti okupantům. Ve městě se rozšířila mylná zpráva o kapitulaci německých vojsk a místní obyvatelé začali odzbrojovat příslušníky německé armády a policie. Hlavním cílem povstání bylo zachránit komunikace a mosty před zničením, aby zůstaly k dispozici pro rychlý postup Rudé armády. 

Povstání v Přerově vypuklo ovšem předčasně, kdy se nejbližší sovětské jednotky nacházely ještě 25 kilometrů od města. Přesto se povstání rozšířilo i do sousedního Předmostí, Lověšic, Horních Moštěnic nebo Brodku u Přerova.  Jako první v přestřelce s německými vojáky padl František Šiška, jehož oběť připomínají v Přerově dvě pietní místa a rovněž je uveden v Národním památníku II. světové války v Hrabyni na Opavsku.

Jelikož měl Přerov jako významný železniční uzel se čtyřmi mosty přes řeku Bečvu pro ustupující německou armádu strategický význam, zasáhli nacisté koordinovaně již po poledni proti povstalcům. Záhy kontrolovali hlavní ulice i náměstí. 

Při bojích o Tyršův most, jenž byl prvním železobetonovým mostem v Rakousko-Uhersku, padl zaměstnanec elektrárny Karel Brada, jehož připomíná v interiéru elektrárny pamětní deska. Další pietní místo má Karel Brada na břehu řeky Bečvy a třetí v Hrabyni.

Nejdéle povstalci kladli odpor v prostoru nákladního nádraží, ale již v podvečer měli Němci Přerov opět pevně v rukou a vyhlásili výjimečný stav. Okamžitě zatýkali občany, kteří se aktivně účastnili povstání nebo u nich byly nalezeny zbraně či munice. Jednadvacet z nich bylo odvezeno do Olomouce, kde byli druhého dne popraveni na nedaleké vojenské střelnici v Lazcích. Jejich ostatky byly ještě v květnu 1945 vyzvednuty a uloženy do společného hrobu v městském parku. V roce 1952 došlo k přemístění ostatků na nové pietní místo na městském hřbitově v Přerově.

Celkový počet obětí Přerovského povstání dosáhl 54 padlých a popravených českých občanů, z nichž 42 zahynulo v souvislosti s událostmi v Přerově samém (18 z nich padlo či bylo smrtelně raněno v přestřelkách, 2 byli umučeni, 1 zastřelen při zatýkání a 21 bylo popraveno). Zároveň zahynulo i několik partyzánů z řad sovětských vojáků, uprchlých z německých zajateckých táborů.

Němci po opuštění Přerova 8. května 1945 všechny čtyři mosty přes řeku Bečvu zničili.

Pavel Filipek

Pamětní deska v místě úmrtí Františka Šišky:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7109-7407

Pomník umučeným zaměstnancům Meopty připomíná prvního padlého Františka Šišku a dva zadržené povstalce popravené v Olomouci:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7109-39355

Pamětní desky v přerovské elektrárně připomíná umučené, popravené a v povstání padlého Karla Bradu: 
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7109-33665

Pamětní deska u Tyršova mostu připomíná Karla Bradu a průběh bojů v okolí:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7109-41743

Lokalita Památníku v Hrabyni v Evidenci válečných hrobů:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=c7c7e56f-a48f-4cf0-b926-32d3b29d8be3

Summary
On May 1, 1945, the first Czech uprising against Nazi occupiers broke out in Přerov and its surroundings, spurred by a false rumour of German capitulation. Local residents began disarming German soldiers and police, aiming to protect key communication routes and bridges for the advancing Red Army. Though the Soviet forces were still 25 km away, the uprising spread to nearby villages. In ensuing clashes, František Šiška became the first casualty, followed by others including Karel Brada, commemorated at multiple memorial sites. German troops quickly suppressed the uprising, declaring martial law, arresting participants, and executing 21 citizens in Olomouc. The total death toll reached 54, including civilians and Soviet partisans. Despite the resistance, retreating German forces destroyed all four bridges over the Bečva River on May 8,1945.

První okamžiky přerovského povstání. Srocování davu u Městského domu na Náměstí TGM (Dolní náměstí)

První okamžiky přerovského povstání. Srocování davu u Městského domu na Náměstí TGM (Dolní náměstí)
Zdroj: https://www.prerov.eu/cs/o-prerove/zajimavosti-pamatky-a-udalosti/prerovske-povstani/dobove-fotografie.html

Pamětní deska v místě úmrtí Františka Šišky.

Pamětní deska v místě úmrtí Františka Šišky.
Zdroj: CEVH

Pomník umučeným zaměstnancům Meopty.

Pomník umučeným zaměstnancům Meopty.
Zdroj: CEVH

Karel Brada při strážení Tyršova mostu, jen několik okamžiků předtím, než padl.

Karel Brada při strážení Tyršova mostu, jen několik okamžiků předtím, než padl.
Zdroj: https://prerovsky.denik.cz/zpravy_region/karel-brada-padly-hrdina-z-tyrsova-mostu-bude-mit-pametni-desku-20150428.html

Pamětní deska připomínající Karla bradu u Tyršova mostu.

Pamětní deska připomínající Karla bradu u Tyršova mostu.
Zdroj: CEVH

Pamětní deska připomínající Karla bradu u Tyršova mostu.

Pamětní deska připomínající Karla bradu u Tyršova mostu.
Zdroj: CEVH

Pamětní desky v přerovské elektrárně.

Pamětní desky v přerovské elektrárně.
Zdroj: CEVH

Pohřeb obětí přerovského povstání, vypravený z Masarykova náměstí ke společnému hrobu.

Pohřeb obětí přerovského povstání, vypravený z Masarykova náměstí ke společnému hrobu.
Zdroj: https://www.prerov.eu/cs/o-prerove/zajimavosti-pamatky-a-udalosti/prerovske-povstani/dobove-fotografie.html

Národní památník II. světové války v Hrabyni.

Národní památník II. světové války v Hrabyni.
Zdroj: CEVH

Pohřeb repatriovaného hrdiny – vrchního respicienta finanční stráže Ludvíka Svobody

Urna s ostatky vrchního respicienta finanční stráže Ludvíka Svobody byla uložena do rodinného hrobu v Horních Vilémovicích. Svoboda, velitel čety Stráže obrany státu, byl 22. září 1938 zavražděn nacisty během henleinovského povstání v Liptani. Jeho ostatky, po desetiletí uložené v Polsku, byly exhumovány v roce 2025 díky spolupráci Ministerstva obrany ČR a polského Institutu národní paměti. Pohřeb je symbolem návratu padlého obránce vlasti i dlouhodobé péče státu o válečné hroby a historickou paměť.

Alej československých parašutistů - lípy výsadku Iridium a Bronse

V Aleji československých parašutistů, která se nachází v těsné blízkosti obce Střížov na Třebíčsku, bylo v sobotu 18. dubna za účasti zástupců odboru pro válečné veterány a...

Josef Šanc – český námořník v Japonsku

Josef Šanc z Nymburka sloužil jako námořník na křižníku Kaiserin Elisabeth. Po vypuknutí první světové války se zapojil do obrany německého přístavu Čching-tao proti japonským a britským silám. Po kapitulaci padl do zajetí a byl internován v Japonsku. Zemřel 21. dubna 1916 v táboře Kurume. Jeho osud připomíná pomník u chrámu Šogen-ji.