Poslední poprava v Malé pevnosti Terezín

Národní hřbitov v Terezíně

Poslední dny hrůzovlády Německa na území tzv. Protektorátu Čechy a Morava se nesly ve znamení tragických událostí a mstách na civilním obyvatelstvu. Ačkoliv pro Německo již nebylo možné zvrátit konec druhého největšího válečného konfliktu v dějinách, i v posledních dnech války si vyřizovalo účty se svými protivníky. Tzv. „plán spálené země“, tedy ničení důkazů, důležitých objektů a jejich zařízení, evakuace vězňů, co nejdál od fronty, případně likvidace nežádoucích osob. A právě seznam takových osob nechalo vypracovat pražské gestapo na přímý rozkaz K. H. Franka. 

Špičky pražského gestapa vybrali sedmdesát potencionálně nebezpečných osob, u kterých se očekávalo případné aktivní zapojení do organizace povstání, které Frank očekával. S tímto seznamem, který dostal označení XYZ, přijeli 2. května do věznice v Terezíně úředníci pražského gestapa, načež začali vyvolávat jména osob, které byli určené k okamžité popravě zastřelením bez předchozího soudu, což bylo v rozporu s nařízením šéfa berlínského Hlavního říšského bezpečnostního úřadu Ernsta Kaltenbrunnera, který v půlce dubna téhož roku popravy dosud nesouzených vězňů zakázal. Zprvu vězni vycházeli bez jakéhokoliv odporu a v klidu, neboť se domnívali, že je čeká přesun, případně propuštění na svobodu, stejně jako se tak stalo den předtím u skupiny vězňů, kteří byli propuštěni kvůli nákaze tuberkulózou. Domněnku velmi rychle přerušily výstřely, vycházející z prostoru popraviště. Někteří vyvolaní vězni využili toho, že se dozorci neodvažovali vstoupit do cel z obav z nákazy skvrnitým tyfem, jehož epidemie v té době v Terezíně propukla, a na vyvolávání svého jména nereagovali a schovali se mezi spoluvězně. Život si tak zachránila necelá dvacítka osob ze seznamu XYZ. 

Na terezínském popravišti tehdy během dvou hodiny vyhasly životy 51 odbojářů, většinou členů levicových odbojových organizací, převážně z mládežnické organizace Předvoj. Mezi popravenými byly i tři ženy – Zdeňka Lachmanová (*19. 5. 1920 ve slovenském Lučenci), Alžběta Schwarzová (*9. 12. 1923 v rakouské Vídni) a nejstarší oběť vraždění Veronika Čiperová (*16. 3. 1888 v Líšné u Zbirohu). Společně s nimi, jako 52. oběť poprav, byl popraven i Jaroslav Fiala, funkcionář KSČ, pozdější konfident gestapa. Na sklonku války se snažil opět přejít na stranu odboje, za což byl Němci zatčen a společně s těmi, na které donášel, popraven. Těla popravených byla odvezena do litoměřického krematoria, kde byla zpopelněna. Po válce byl popel uložen pod hlavní pylon na Národním hřbitově v Terezíně. 

Šlo o největší a zároveň poslední popravu v Terezíně během 2. světové války. Tři dny poté opustili dozorci a příslušníci SS věznici a za další tři dny byl Terezín osvobozen Rudou armádou. 

Marcela Volfová

Malá pevnost Terezín v Evidenci válečných hrobů:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4205-31078

 

Summary
The war was coming to an end, the Führer of the Third Reich, Adolf Hitler, was dead and nothing could reverse the defeat of Nazi Germany. But in the last days of World War II, the Germans were getting rid of inconvenient opponents. This happened most notably on May 2, 1945, in the Small Fortress of Terezin, where, on a single day, on the direct orders of K. H. Frank, 51 patriots, mostly members of left-wing resistance organisations, mostly from the youth organisation Předvoj, were executed. Six days after this largest and last execution in the Small Fortress in Terezín, the town was liberated by the Red Army.

Policejní věznice v Malé pevnosti Terezín

Policejní věznice v Malé pevnosti Terezín
Zdroj: Památník Terezín. Online: https://www.pamatnik-terezin.cz/policejni-veznice-v-male-pevnosti

Pamětní deska věnovaná 51 popraveným odbojářům.

Pamětní deska věnovaná 51 popraveným odbojářům.
Zdroj: Památník Terezín. Online: https://x.com/pamatnikterezin/status/1653373981511110656

Jeden ze vstupů do pevnosti Terezín

Jeden ze vstupů do pevnosti Terezín
Zdroj: Pevnost Terezín. Online: https://www.pevnost-terezin.cz/pamatnik-terezin

Národní hřbitov v Terezíně

Národní hřbitov v Terezíně
Zdroj: CEVH

Zdeňka Lachmanová (*19. 5. 1920, Lučenec, Slovensko – † 2. 5. 1945, Malá pevnost Terezín)

Zdeňka Lachmanová (*19. 5. 1920, Lučenec, Slovensko – † 2. 5. 1945, Malá pevnost Terezín)
Zdroj: HÁJKOVÁ, Alena, TOMÁŠEK, Dušan. XYZ: poslední poprava v Terezíně. Praha: Svoboda, 1988.

Alžběta Schwarzová (*9. 12. 1923, Vídeň, Rakousko – † 2. 5. 1945, Malá pevnost Terezín)

Alžběta Schwarzová (*9. 12. 1923, Vídeň, Rakousko – † 2. 5. 1945, Malá pevnost Terezín)
Zdroj: Školákem v protektorátu, on-line: https://skolakemvprotektoratu.pamatnik-terezin.cz/index.php/perzekuce-mladee?view=article&id=1083

Veronika Čiperová (*16. 3. 1888, Líšná, okr. Rokycany – † 2. 5. 1945, Malá pevnost Terezín)

Veronika Čiperová (*16. 3. 1888, Líšná, okr. Rokycany – † 2. 5. 1945, Malá pevnost Terezín)
Zdroj: HÁJKOVÁ, Alena, TOMÁŠEK, Dušan. XYZ: poslední poprava v Terezíně. Praha: Svoboda, 1988.

Konfident gestapa Jaroslav Fiala

Konfident gestapa Jaroslav Fiala
Zdroj: Wikipedia. Online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_Fiala_(politik_KS%C4%8C)

Osvobození Terezína

Osvobození Terezína
Zdroj: Památník Terezín. Online: https://www.pamatnik-terezin.cz/osvobozeni

Zdroje 

Poslední poprava v Terezíně, Památník Terezín, on-line: https://newsletter.pamatnik-terezin.cz/posledni-poprava-v-terezine/

Poslední poprava v Terezíně. Před 75 lety zavraždili nacisté 51 příslušníků československého odboje, Český rozhlas, on-line: https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/terezin-nacisticke-nemecko-druha-svetova-valka-treti-rise-ruda-armada-gestapo_2005021256_onz

Poslední transporty a konec války v Terezíně, Holocaust.cz, on-line: https://www.holocaust.cz/dejiny/ghetto-terezin/posledni-transporty-a-konec-valky-v-terezine/

Příběh konfidenta, který se profízloval až ke kulce, ČT24, on-line:https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/pribeh-konfidenta-ktery-se-profizloval-az-ke-kulce-133062

Seznam 51 posledních popravených v Terezíne, Vlaka.cz, on-line: https://www.valka.cz/Seznam-51-poslednich-popravenych-v-Terezine-t39061

Úspěšné zapojení československých vojáků do obrany Tobruku

Dnešní den si připomínáme 84. výročí zapojení 11. československého pěšího praporu pod velením podplukovníka Karla Klapálka do obrany libyjského přístavu Tobruk, obléhaného od dubna do prosince 1941 německo-italskými silami. Jednotka vznikla v Palestině z československých exulantů a dobrovolníků, kteří po boku spojenců prokázali mimořádnou statečnost. Jejich hrdinství jim zajistilo místo mezi legendárními „Tobruckými krysami“.

Želechovice

Prvního října 1938 obsadil Wehrmacht československé pohraničí, přičemž Německo později zabralo i tzv. páté pásmo s převahou českého obyvatelstva. Po odstoupení území se jednotky Stráže obrany státu stáhly k demarkační linii. Dne 19. října 1938 však skupina SOS překročila hranici do Želechovic, kde došlo ke konfliktu s německou přesilou. Incident skončil tragicky – padli čtyři příslušníci SOS a starosta Novotný, další Češi byli zatčeni a ztýráni.

Rosice

Asi dva kilometry východně od Rosic na Chrudimsku stojí v místě zvaném „U Mrtvých“ pomník obětem napoleonských válek. Byl postaven v roce 1911 na místě masového hrobu vojáků, kteří zemřeli po bitvě u Lipska roku 1813. Po letech zanedbání prošel pomník v roce 2024 kompletní renovací díky finanční podpoře Ministerstva obrany ČR a znovu důstojně připomíná oběti napoleonských válek.