Poprava 262 českých vlastenců v Mauthausenu 24. října 1942

Výstava na Karlově náměstí v roce 2012.

Nacistická mašinerie v reakci na smrt Reinharda Heydricha přikročila k popravám mnoha statečných odbojářů. Vedle aktivních účastníků rezistence se jednalo i o jejich rodinné příslušníky. Jedním z příkladů je i hromadná poprava dne 24. 10. 1942 v koncentračním táboře Mauthausen. Na toto smutné výročí si tak i připomínáme, jak velkou cenu naši předci platili za svobodu.

Mezi zabitými byli spolupracovníci (a jejich příbuzní) několika paravýsadků (Anthropoid, Silver A, Bivouac, Out Distance, Steel a Intransitive), kteří byli odsouzeni stanným soudem gestapa ve dnech 29. září až 5. října 1942. Mnohdy se jednalo o celé rodiny, které se všemožně zapojily do činnosti odboje, či poskytovaly pomoc vysazeným parašutistům. Často se také jednalo o příbuzné samotných parašutistů. Jednalo se o jednu z největších hromadných poprav odbojářů v rámci historie celého tábora.

Do samotného Mauthausenu byli dopraveni jen den před popravou z Malé pevnosti v Terezíně. Každý z popravených byl, v rámci předstírané lékařské prohlídky, donucen postavit se k měřítku výšky a zabit ranou do týlu. Přihlíželi přitom dozorci tábora odění do bílých lékařských plášťů. Popravy začaly v 8:30 a skončily v 17:42. Byly o nich vedeny přesné záznamy. Nejmladší z popravených, Jindřišce Novákové, která pomohla ukrýt kolo Jana Kubiše, bylo jen čtrnáct let. Zastřelena byla i herečka Anna Letenská, jejíž poslední film, komedie „Přijdu hned“, byl do kin uveden až o několik měsíců později. 

Všechna těla zavražděných byla zřízenci z řad vězňů odtáhnuta do další místnosti a poté zpopelněna v místním krematoriu. Popel byl vysypán na smetiště za táborem. Rodinám byly následně zasílány úmrtní listy. 

Další vlna poprav v táboře následovala 26. ledna 1943. Navazovaly však i další popravy v mnoha jiných táborech. Za velmi úspěšnou akci, v jejímž důsledku byl zabit R. Heydrich, jedna z nejvýše postavených osob třetí říše, se však nacisté mstili mnoha dalšími způsoby. To však nezabránilo aktivnímu ozbrojenému odporu obyvatelstva ke konci války. 

Lukáš Havel

Popraveným je věnována řada památníků po celé republice. Jejich seznam najdete v tomto odkazu:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/vysledky-hledani-v-cr?dd=24.10.1942&st=0

Seznam popravených:
https://www.fronta.cz/kalendar/poprava-262-spolupracovniku-parasutistu-v-mauthausenu

Několik vybraných památníků:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7209-22271
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0008-36641

Zavražděné připomněla i výstava na pražském Karlově náměstí:
https://prazsky.denik.cz/volny-cas/vystava-nazene-husi-kuzi-i-otrlym-20120528.html

 

Summary:

The successful liquidation of the Deputy Reich-Protector Reinhard Heydrich was followed by Nazi revenge, which claimed the lives of many brave resistance fighters and their families. One of the sad examples is the execution of 262 members of the domestic resistance and their family members in the Mauthausen concentration camp on 24th October 1942. The youngest victim was only fourteen years old.

Anna Letenská (29. 8. 1904 – 24. 10. 1942)

Anna Letenská (29. 8. 1904 – 24. 10. 1942)
Zdroj: Wikipedie

Jindřiška Nováková (6. 5. 1928 – 24. 10. 1942)

Jindřiška Nováková (6. 5. 1928 – 24. 10. 1942)
Zdroj: Aktuálně.cz

Osvobození Mauthausenu.

Osvobození Mauthausenu.
Zdroj: Wikipedie

Památník v pražské Libni.

Památník v pražské Libni.
Zdroj: CEVH

Výstava na Karlově náměstí v roce 2012.

Výstava na Karlově náměstí v roce 2012.
Zdroj: Wikipedie

Zdroje:

Filip Šára, 24. 10. 2022, „Popravy Čechoslováků v Mauthausenu. Šlo o čirou mstu, říká historik“ https://www.novinky.cz/clanek/historie-popravy-cechoslovaku-v-mauthausenu-slo-o-cirou-mstu-rika-historik-40412473

Lucie Korcová, 24. 10. 2022, „Před 80 lety nacisté v Mauthausenu popravili 264 českých odbojářů. Nejmladší oběti bylo 14 let“ https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/odboj-poprava-heidrichiada-nacismus_2210241039_pre

Jan Gazdík, 24. 10. 2017, „V Mauthausenu popravili jako pomstu za Heydricha stovky odbojářů i dětí“ https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/mauthausen-24-rijna-1942-v-0830-zacalo-vrazdeni/r~38966596b7cb11e7b286002590604f2e/

Ivana Chmel Denčevová, 21. 10. 2023, „Popravili ji v Mauthausenu, zatímco se diváci bavili jejím posledním filmem. Osudové ženy: Anna Letenská“  https://dvojka.rozhlas.cz/popravili-ji-v-mauthausenu-zatimco-se-divaci-bavili-jejim-poslednim-filmem-7455338

https://www.ustrcr.cz/kalendar-vyroci/rijen/24-rijna/

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.