Pomníky v obci Jeřmanice

Pomníky v obci Jeřmanice

Obec Jeřmanice se nachází nedaleko Liberce a její historie sahá až do roku 1543, kdy panstvo zdejších pozemků, statků a obcí ze Svijan, Dubu a Frýdštejna najalo lokátora z Německa jménem Herman, aby vybral místo k vybudování nové vsi. Herman zvolil malé údolí mezi Hodkovicemi a Rychnovem, kde se vléval malý potok do říčky Mohelky.

Na území obce nalezneme tři pomníky. Pomník ve formě nepravidelného žulového kamene, věnovaný památce padlých v první světové válce, se nachází na hraně svahu nad komunikací u kostela. Původně zanedbaný pomník s nečitelným nápisem byl opraven v letech 2017 až 2018 za finančního přispění Svazu Němců a celková výše nákladů dosáhla téměř 53 000 Kč.

Ostatní dva pomníky byly opraveny v roce 2019. Pomník věnovaný padlým vojákům z prusko-rakouské války, který má pravděpodobně přímou vazbu na padlé ze srážky známé jako bitva u dlouhého Mostu (sousední obec), se nachází u křižovatky silnic Na odbočce a Rádelská. Pomník ve tvaru žulového kříže připomíná památku vojáků pocházejících z obce Jeřmanice padlých v první světové válce.

Oba pomníky byly v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek ve velmi špatném stavu. Kvůli nestabilnímu podloží se nakláněly, jejich povrch byl značně degradován a zarostlý mikrovegetací. Písmo na nich bylo nečitelné a celkově působily nedůstojným dojmem.

Obec se rozhodla provést renovaci obou pomníků a využít k tomuto účelu dotační program Ministerstva obrany. V lednu roku 2021 si podala příslušnou žádost.

Rekonstrukce vyžadovala značné finanční prostředky, neboť pomník z prusko-rakouské války musel být doplněn o chybějící části a bylo nutné zrekonstruovat přístupové schodiště. U památníku z první světové války byla zapotřebí výměna základové patky. Oba památníky byly důkladně očištěny a restaurovány včetně obnovy písma a závěrečné konzervace.

Celkové náklady na rekonstrukci obou pomníků byly původně odhadnuty na 215 409 Kč, avšak skutečné náklady činily 228 611 Kč. Ministerstvo obrany přispělo na realizaci této renovace finanční dotací ve výši 172 327 Kč.

 

Pomník věnovaný památce padlým vojákům z prusko-rakouské války v roce 1866 najdete na tomto odkazu:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5105-8156

 

Klepnutím sem se díky naší Evidenci válečných hrobů přenesete k památníku padlým z první světové války v obci Jeřmanice:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5105-8158

Pomník věnovaný padlým vojákům z prusko-rakouské války před opravou

Pomník věnovaný padlým vojákům z prusko-rakouské války před opravou
Zdroj: CEVH

Pomník věnovaný památce padlých v první světové válce před opravou

Pomník věnovaný památce padlých v první světové válce před opravou
Zdroj: CEVH

Třetí pomník ve formě nepravidelného žulového kamene, věnovaný památce padlých v první světové válce

Třetí pomník ve formě nepravidelného žulového kamene, věnovaný památce padlých v první světové válce
Zdroj: CEVH

Zrenovovaný pomník věnovaný padlým vojákům z prusko-rakouské války

Zrenovovaný pomník věnovaný padlým vojákům z prusko-rakouské války
Zdroj: CEVH

Opravený pomník na hřišti, který připomíná památku padlých ve Velké válce

Opravený pomník na hřišti, který připomíná památku padlých ve Velké válce
Zdroj: CEVH

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.