Pomníky v obci Dohalice

Celkový pohled na prostor před kostelem sv. Jana Křtitele v Dohaličkách s hromadnými hroby.

U zdi kostela sv. Jana Křtitele v Dohaličkách, místní části obce Dohalice, se nachází pět válečných hrobů s ostatky padlých vojáků z bitvy u Hradce Králové, jež se odehrála 3. července 1866 mezi armádami Rakouského císařství a jeho saského spojence proti vojskům Pruského království. Prostor obce Dohaličky bránila část rakouské brigády generálmajora Wimpffena z X. armádního sboru. V dopoledních hodinách však ves dobyli jednotky pruské 3. pěší divize generálporučíka Werdera. Padlí vojáci z bojů o Dohaličky byli poté pohřbeni do hromadných hrobů u kostela.

Čtyři z válečných hrobů u zdi kostela jsou opatřeny jednoduchými pomníky zhotovenými z pískovcového soklu a litinovým křížem. Každý z těchto hrobů je zapsán v centrální evidenci válečných hrobů a nese odlišný nápis.

Tyto pomníky se nacházely ve velmi špatném technickém stavu. Pískovcové sokly byly poškozeny korozí a neodbornými zásahy z minulosti, kdy nevhodné vysprávky, například použití vápenno-cementové malty, způsobily tzv. „udušení“ pískovce. Tento postup vedl k uzavření povrchu kamene, což vedlo k jeho hloubkovému zvětrání, výraznému úbytku materiálu a opadání povrchových vrstev, místy až o 70 %. Kvůli těmto poškozením také chyběly části nápisů. Pomníky byly navíc pokryty prachem, usazenými nečistotami a napadeny zelenými řasami a lišejníky. Litinové kříže vykazovaly pokročilou degradaci ochranného nátěru a známky koroze.

Vlastník pomníků, Římskokatolická farnost Dohalice, přistoupil ve spolupráci s Komitétem pro udržování památek z války roku 1866 k jejich renovaci. Jelikož pískovcové sokly již nebylo možno zrenovovat pro jejich silné erozivní poškození, byly zhotoveny jejich přesné kopie. Ty vytvořil kamenický mistr Jiří Soukup, přičemž texty na soklech byly zvýrazněny černou barvou.

Do nových soklů byly vsazeny původní litinové kříže, očištěné, zbavené koroze a natřené černou barvou. Pomníky byly na závěr usazeny na nové betonové základy opatřené hydroizolací, což zajistí jejich dlouhodobou stabilitu a ochranu.

Celkové náklady na renovaci pomníků činily 257 960 Kč. Ministerstvo obrany přispělo částkou 206 368 Kč z programu ISPROFIN č. 107 290 „Zachování a obnova historických hodnot I“.

Jiří Řezníček

Odkaz na pomníky v Evidenci válečných hrobů:

Válečný hrob CZE5205-3692 je označen nápisem v českém a německém jazyce:

„Zde odpočívá 7 rakouských a 25 pruských vojínů.“

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-3692

 

Válečný hrob CZE5205-3697, nápis v českém a německém jazyce uvádí:

„Zde odpočívá 9 rakouských a 9 pruských vojínů.“

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-3697

 

Válečný hrob CZE5205-3699nese nápis v českém jazyce:

„Zde odpočívá 28 rakouských a 9 pruských vojínů.“

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-3699

 

Válečný hrob CZE5205-3698 obsahuje ostatky pruského nadporučíka dělostřelectva Adolfa Friedricha Fischera, který padl během bitvy po zásahu dělostřeleckým granátem. Hrob je opatřen nápisem v českém a německém jazyce:

„Adolf Fischer, nadporučík v král. pruském pluku dělostřeleckém č. 2.“

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-3698

 

Summary:

Next to the wall of the Church of St. John the Baptist in Dohaličky, a part of the village of Dohalice, lie five war graves containing the remains of soldiers who fell during the Battle of Hradec Králové on July 3, 1866. This battle was fought between the armies of the Austrian Empire and its Saxon ally against the Prussian Kingdom. The Austrian brigade of Major General Wimpffen from the 10th Army Corps defended Dohaličky but was overrun by the Prussian 3rd Infantry Division under Lieutenant General Werder later that morning. The fallen soldiers were buried in mass graves near the church.

Four of the graves are marked with simple memorials consisting of sandstone pedestals topped with cast-iron crosses. Each grave is registered in the central war graves database with unique inscriptions. These memorials were in poor condition, with the sandstone severely eroded due to corrosion and past improper repairs, such as the use of lime-cement mortar, which caused the stone to deteriorate further. The surface layers of the sandstone had deteriorated by up to 70 %, and inscriptions were partially missing.

The memorials were also covered with dirt, algae, and lichens, while the iron crosses showed advanced corrosion and degraded protective coatings. The owner of the memorials, the Roman Catholic Parish of Dohalice, initiated their restoration in collaboration with the Committee for the Maintenance of Monuments from the 1866 War. Due to the advanced erosion, the sandstone pedestals were replaced with exact replicas created by stonemason Jiří Soukup, with the inscriptions highlighted in black.

The original cast-iron crosses were cleaned, treated for corrosion, and repainted. The restored memorials were then installed on new concrete foundations with waterproofing to ensure long-term stability and protection.

The total cost of the project was CZK 257,960, with the Ministry of Defence contributing CZK 206,368 through the ISPROFIN program “Preservation and Restoration of Historical Values I.”

 

Celkový pohled na prostor před kostelem sv. Jana Křtitele v Dohaličkách s hromadnými hroby.

Celkový pohled na prosto před kostelem sv. Jana Křtitele v Dohaličkách s hromadnými hroby.
Foto: Jaroslav Čihák

Zrenovovaný pomník nad hromadným hrobem 7 rakouských a 25 pruských vojáků.

Zrenovovaný pomník nad hromadným hrobem 7 rakouských a 25 pruských vojáků.
Foto: Jan Adamec

Zrenovovaný pomník nad hromadným hrobem 9 rakouských a 9 pruských vojáků

Zrenovovaný pomník nad hromadným hrobem 9 rakouských a 9 pruských vojáků
Foto: Jan Adamec

Zrenovovaný pomník nad hrobem pruského nadporučíka Adolfa Friedricha Fischera.

Zrenovovaný pomník nad hrobem pruského nadporučíka Adolfa Friedricha Fischera.
Foto: Jan Adamec

Zrenovovaný pomník nad hromadným hrobem 28 rakouských a 9 pruských vojínů.

Zrenovovaný pomník nad hromadným hrobem 28 rakouských a 9 pruských vojínů.
Foto: Jan Adamec

Stav, ve kterém byly pomníky před renovací. Zde nad hromadným hrobem 28 rakouských a 9 pruských vojáků.

Stav, ve kterém byly pomníky před renovací. Zde nad hromadným hrobem 28 rakouských a 9 pruských vojáků.
Foto: Jaroslav Čihák

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.