Pomník ve Střeni

Pomník ve Střeni

Velký a majestátně působící pomník obětem první světové války ve Střeni mezi Litovlí a Štěpánovem věnovali svým padlým kamarádům a sousedům jejich navrátivší se druhové a slavnostně jej odhalili dne 17. 8. 1919. Po osvobození v roce 1945 místní na pomník připevnili fotografie obětí mobilizace z roku 1938 a obětí druhé světové války. Pomník tak připomíná památku celkem 26 obětí.

K pomníku, který stojí na mohutném podstavci z umělého kamene vede schodiště. Pomník samotný tvoří několik navzájem spojených částí zhotovených z pískovce Hořického typu a na jeho tupém vrcholu dlí symbol lva na kouli. Do čelní strany dříku pomníku je vsazeno pět různě velkých černých žulových desek se jmény obětí a jejich fotografiemi. Před pomníkem se nachází předzahrádka.

Pomník v minulosti již prošel dílčími úpravami a opravami, avšak za použití zcela nevhodných technologií a materiálů. Do podstavce zatékalo, pomník pokryly mechy a na mnoha místech se tvořily krusty. Stav pomníku byl vážný.

Vlastník pomníku obec Střeň se rozhodnul pomník opravit. Z pomníku odstranili akrylátový nátěr a nevhodné opravy, celkově jej zrestaurovali včetně doplnění chybějících částí a na závěr jej ošetřili proti působení vlhkosti.

Práce provedlo Kamenosochařství Emil Müller, Ludmírov. Celkové náklady na obnovu pomníku byly vyčísleny na 277 541 Kč, skutečné náklady byly 270 108 Kč a Ministerstvo obrany se na její realizaci podílelo finanční dotací ve výši 216 087 Kč.

Odkaz na pomník v Evidenci válečných hrobů zde:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7105-7051

Pomník ještě před opravou

Pomník ještě před opravou
Zdroj: CEVH.

Pomník v minulosti již prošel dílčími úpravami a opravami, avšak za použití zcela nevhodných technologií a materiálů

Pomník v minulosti již prošel dílčími úpravami a opravami, avšak za použití zcela nevhodných technologií a materiálů
Zdroj: CEVH.

Stav pomníku po opravě

Stav pomníku po opravě
Zdroj: CEVH.

Celkový pohled na zrestaurovaný pomník. Ministerstvo obrany se na realizaci restaurování podílelo finanční dotací ve výši 216 087 Kč

Celkový pohled na zrestaurovaný pomník. Ministerstvo obrany se na realizaci restaurování podílelo finanční dotací ve výši 216 087 Kč
Zdroj: CEVH.

Velký a majestátně působící pomník připomíná památku celkem 26 obětí

Velký a majestátně působící pomník připomíná památku celkem 26 obětí
Zdroj: CEVH.

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.