Pomník Václava Hory, hrdiny od Podola

Boj rakouského praporu polních myslivců č. 18 o most v Podolí na Jizeře.

V Praze na starém a již nepoužívaném holešovickém hřbitově při kostele sv. Klimenta se nachází hrob s pomníkem příslušníka rakouského praporu polních myslivců č. 18 Václava Hory, který podlehl svým zraněním z prusko-rakouské války z léta 1866 ve věku pětadvaceti let. Tento mladý muž se zapsal do dějin zmíněného válečného konfliktu tím, že se mu podařilo během nočních bojů u Svijan-Podolí v noci z 26. na 27. června 1866 splnit rozkaz, a to doplavat se zapálenou loučí k Podolskému mostu na Jizeře, o nějž se sváděl urputný boj, a ten podpálit, aby nepadl neporušený do rukou nepřítele. O pár dní později, 29. června 1866, byl vážně raněn během bitvy u Jičína a padl do zajetí. Z vojenského lazaretu v Žitavě byl po skončení bojů odvezen svým otcem domů do Prahy, kde se 19. října 1866 naplnil jeho osud. Václav Hora byl pohřben právě na hřbitově v Holešovicích. Pomník nad hrobem nechal zřídit jeho otec následujícího roku 1867.

Jedná se o unikátní válečný pomník, a to jak svým originálním sochařským ztvárněním, které jako jediné v Praze zobrazuje příslušníka rakouských mysliveckých jednotek na náhrobku, tak jeho polychromií a konečně také tím, že nám připomíná konkrétní lidský osud a jeho hrdinný čin. Tvoří ho 220 cm vysoký pískovcový pylon, v dolní části odstupňovaný. V hlavní části je nika, v níž se nachází reliéfní a polychromované en-face zobrazení rakouského polního myslivce, který se v zamyšleném postoji opírá loktem pravé ruky o ústí hlavně své pušky, kterou má pažbou položenou na skalce a kterou si přidržuje levou rukou.

V posledních letech byl pomník Václava Hory ve vážném  havarijním stavu, přičemž byl za dobu své existence opravován pouze jednou, a to v roce 1906. Pískovec byl značně degradovaný, mechanicky poškozený, původní polychromie reliéfní výzdoby zašlá, kovový oplůtek rozpadlý a neúplný. Hrozilo nenávratné poškození pomníku. Majitel pomníku, Římskokatolická farnost u kostela sv. Antonína v Praze-Holešovicích, si byl vědom důležitosti péče o pomník, neměl na jeho renovaci ovšem dostatek finančních prostředků. Spojil se proto s Komitétem pro udržování památek z války roku 1866, s nímž ve spolupráci s odborným kameníkem vyhotovili záměr na opravu pomníku.

Renovace pomníku proběhla v minulém roce 2023 a vykonal ji restaurátor Petr Verich z Prahy. Celkové náklady na renovaci pomníku činily 251 680 Kč, přičemž Ministerstvo obrany ČR na ní přispělo částkou 196 020 Kč z dotačního programu ISPROFIN č. 107 290 „Zachování a obnova historických hodnot I“.

Jiří Řezníček

Číslo válečného hrobu: CZE0007-41586

Hrob Václava Hory v Evidenci válečných hrobů: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0007-41586

Text věnující se osudům Václava Hory: http://cish.bloger.cz/Clanky-19-stoleti/Vaclav-Hora-hrdina-od-Podola

 

Summary

In Prague's Holešovice old cemetery by the church of St. Clement, the grave of Václav Hora, a member of the Austrian Feldjäger Battalion No. 18, honours his memory. Hora, who was wounded in the 1866 Austro-Prussian War, heroically carried out a dangerous mission by swimming to the Podolský bridge near Jizera with a torch, igniting it during a critical night battle to prevent enemy capture. He was severely wounded in the Battle of Jičín on June 29, 1866, and later died in Prague under his father's care. His unique monument, established by his father in 1867, features a sandstone pillar with a niche displaying a polychrome relief of an Austrian Feldjäger in thought.

Over the years, the monument deteriorated, receiving minimal repairs until a major restoration in 2023 by Petr Verich, aided by the Roman Catholic parish of St. Anthony in Holešovice and by the Committee for the Preservation of Monuments of the War of 1866. Restoration costs totalled CZK 251,680, with significant support from the Czech Ministry of Defence. The monument now stands renewed, commemorating both Hora’s bravery and this historical era.

Boj rakouského praporu polních myslivců č. 18 o most v Podolí na Jizeře.

Boj rakouského praporu polních myslivců č. 18 o most v Podolí na Jizeře.
Autor: Hugo Schüllinger

Dva myslivci a poručík mysliveckého praporu ve stejnokrojích z prusko-rakouské války 1866.

Dva myslivci a poručík mysliveckého praporu ve stejnokrojích z prusko-rakouské války 1866.
Autor: Karel M. Toman

Pohled na pomník Václava Hory v Praze-Holešovicích před rekonstrukcí.

Pohled na pomník Václava Hory v Praze-Holešovicích před rekonstrukcí.
Zdroj: CEVH

Detail textu na pomníku Václava Hory v Praze-Holešovicích před rekonstrukcí.

Detail textu na pomníku Václava Hory v Praze-Holešovicích před rekonstrukcí.
Zdroj: CEVH

Pohled na pomník Václava Hory v Praze-Holešovicích po rekonstrukci.

Pohled na pomník Václava Hory v Praze-Holešovicích po rekonstrukci.
Zdroj: CEVH

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.