Pomník v Loučeni

Pomník v Loučeni

Zavítejte spolu s námi do parku v Loučeni, kde místní pomník připomínající památku padlých z obou světových válečných konfliktů prošel nedávnou renovací. Teď se těší na své návštěvníky s novým leskem a doplněným seznamem obětí. 

Dominantou parku v městyse Loučeň je zajímavý pomník ze žlutého pískovce, postavený na trojúhelníkové základně, s květináčem v každém rohu. Objekt pomníku se dělí na dvě poloviny symbolizující první a druhou světovou válku. Zeď, na níž se nacházejí desky se jmény padlých, ve spodní části sahá jen do poloviny celkové výšky. Nade zdí se jmény obětí světových válek spatříme dva kovové výplety zobrazující ostnatý drát se symbolem dvouhlavého orla pro první světovou válku a polámaného hákového kříže a symbolu SS pro druhou světovou válku. Oba výplety ve středu odděluje sloup, zakončený korunami, a to vavřínovou na straně první a trnovou na straně druhé světové války. Vrchol sloupu zdobí malý státní znak se lvem. Na korunní římse se nacházejí letopočty 1914-1918 a 1938-1945. V pomníku je uložen popel neznámého vězně z Osvětimi. Památník spolu se znakem lva dosahuje výšky téměř pěti metrů a šířky 6 metrů.

Pomník slavnostně odhalený v roce 1945 – dle návrhu architekta Ladislava Kozáka zhotovil J. Pour, kamenoprůmysl Ostroměř a státní průmyslová škole v Hradci Králové. 

V roce 2022 provedl městys Loučeň opravu pomníku, při níž na pomník doplnil chybějící jména obětí, pomník prošel očistou, domodelováním se doplnily chybějící části  a závěrečným biocidním ošetřením.

Celkové náklady na oba válečné hroby se vyšplhaly na částku 280 248 Kč. Ministerstvo obrany se na realizaci oprav podílelo finanční dotací ve výši 220 326 Kč.

Odkaz na pomník v Evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE2118-3223

Stav pomníku před opravou

Stav pomníku před opravou
Zdroj: CEVH.

Pomník v plném lesku po renovaci

Pomník v plném lesku po renovaci
Zdroj: CEVH.

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.