Pomník prvního padlého vojáka prusko-rakouské války roku 1866 na území České republiky

Pomník prvního padlého vojáka prusko-rakouské války roku 1866 na území České republiky

Pomník prvního padlého vojáka prusko-rakouské války roku 1866 na území

České republiky

Prusko-rakouská válka roku 1866 byla konfliktem vedeným mezi Pruským a Italským královstvím a jejich spojenci na straně jedné a Rakouským císařstvím a jeho spojenci na straně druhé o převahu v Německém spolku. Vítězství Pruska nad Rakouským císařstvím vedlo k pruské hegemonii v Severoněmeckém spolku, což byl krok ke sjednocení Německa a jeho maloněmeckému řešení s vyloučením Rakouska, a ve svém důsledku také ke vzniku Rakousko-Uherska. V důsledku porážky odstoupilo Rakouské císařství Itálii Benátsko. Válka se odehrávala v Německu a Itálii, rozhodující boje však proběhly v Čechách.

Pruská strana oficiálně předala zprávu o vypovězení války předním rakouským hraničním strážím na více místech na Jesenicku i v Opavě a Osvětimi (dnes v Polsku) dne 21. června 1866. Téhož dne večer vpadla jedna eskadrona rakouského husarského pluku hraběte Pálffyho č. 14 u Zlatých Hor do Pruska na průzkum, avšak musela před přesilou ustoupit. Bylo to naposledy, kdy v této válce pronikly rakouské jednotky na území pruského protivníka.

Druhého dne, 22. června 1866, obsadily pruské jednotky Bohumín, Bernartice, Vidnavu a Javorník. Jiná část pruských vojsk pronikla do Zlatých Hor a postoupila přes Mikulovice do Širokého Brodu. Zdá se, že tyto akce měly odvést pozornost od dění v severních Čechách, kam téhož dne začala pronikat pruská Labská armáda z okupovaného Saska.

Proti Prusům, kteří postoupili do Širokého Brodu, byla vyslána četa rakouských jezdců z husarského pluku krále württemberského č. 6., kteří bravurní ztečí zahnali předsunuté pruské dragouny, přitom se však dostali do palby pruské pěchoty v Širokém Brodě, která je přinutila ustoupit. Právě při tomto střetu byl nepřátelskou střelou smrtelně raněn první padlý v prusko-rakouské válce roku 1866 na našem území – zmíněný husar Ferenc Szökőts (narozen 1838 v Hajdúszoboszló ve východním Maďarsku) z tehdejšího Uherska, jenž u jednotky působil jako trubač.

Dle kroniky obce Česká Ves „těžce raněný se ještě při návratu držel v sedle, ačkoliv byl velmi bledý a malátný; brzy se ale začal potácet, klesal níž a níž, jeho kůň šel pomalu, a uprostřed starého bělského mostu se svezl z koně na zem. Smrtelně bledého husara soucitní místní obyvatelé zvedli a odnesli opatrně do blízké požární zbrojnice. Smrtelně zraněný ještě několik minut chroptěl, pak zavřel oči navždy. Kulka mu vnikla do levé strany hrudi těsně pod srdcem a pronikla tělem. Byla nalezena mezi zády a košilí ve shluku sražené krve.“

Jelikož v Širokém Brodě nebyl hřbitov, bylo tělo nebohého husara převezeno do Písečné, kde jej druhého dne pochoval farář Josef Werner na zdejším hřbitově u kostela Stětí sv. Jana Křtitele, v jeho horní části u misijního kříže. Kříž se však nedochoval, a proto není přesně známo místo husarova hrobu.

Přesto nám husarův osud připomínají dva pomníky. V Písečné se na severní straně kostela Stětí sv. Jana Křtitele nachází mramorová pamětní deska, slavnostně odhalená 21. června 1896 za přítomnosti dvou sester padlého. Původně byla stěna v okolí desky ozdobena rytými dekory se ztvárněním zbraní a výzbroje pruských (vlevo) a rakouských husarů (vpravo). Tyto dekory však vlivem povětrnostních podmínek a zanedbané péče postupně chátraly. Z dochovaných fotografií je patrné, že ještě v 70. letech 20. století byly zachovány, jejich poškození však bylo natolik závažné, že se jejich obnova nepodařila a byly následně překryty cementovou omítkou. Dochována tak zůstala alespoň mramorová nápisová deska, která byla naposledy renovována v roce 2010 za přispění obce Písečná, Komitétu pro udržování památek z války roku 1866 a Olomouckého kraje.

Místo, kde husar Ferenc Szökőts padl v Širokém Brodě, připomíná kříž poblíž silničního mostu přes řeku Bělou. Tento pomník byl zřízen poměrně nedávno a slavnostně odhalen 21. července 2018 za přítomnosti maďarského velvyslance Miklóse Borose.

Jiří Řezníček

 

Číslo válečného hrobu: CZE7102-35122, CZE7102-55582 

Odkazy do Veřejného portálu CEVH zde: 

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/ad4e93b5-c352-47b4-9b1a-7b42043dd9e7 

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/870ba866-0bc0-e911-811f-005056b7443e 

 

Summary:

The Austro-Prussian War of 1866 fundamentally reshaped the political map of Central Europe, strengthening Prussia and paving the way for the unification of Germany under its leadership. The decisive campaign was fought in Bohemia, where the first soldier to fall on the territory of present-day Czechia was an Austrian hussar, Ferenc Szökőts. Today, his memory is preserved by two memorials situated in Písečná and Široký Brod in the Jeseníky region.

Pamětní deska připomínající prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné.

Pamětní deska připomínající prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné.
Foto: CEVH

Detail pamětní desky prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné.

Detail pamětní desky prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné.
Foto: CEVH

Místo, kde padl 22. června 1866 husar Ferenc Szökőts v Širokém Brodě.

Místo, kde padl 22. června 1866 husar Ferenc Szökőts v Širokém Brodě.
Foto: Jaromír Knotek

Detail tabulky na památníku připomínající místo, kde padl husar Ferenc Szökőts v Širokém Brodě.

Detail tabulky na památníku připomínající místo, kde padl husar Ferenc Szökőts v Širokém Brodě.
Foto: CEVH

Vyobrazení rakouského husara z války roku 1866 na kresbě Rudolfa Otto von Ottenfelda.

Vyobrazení rakouského husara z války roku 1866 na kresbě Rudolfa Otto von Ottenfelda.

Nový Veřejný portál Centrální evidence válečných hrobů

Ministerstvo obrany zveřejnilo nový Veřejný portál Centrální evidence válečných hrobů (CEVH). Portál nabízí moderní vyhledávání válečných hrobů a pietních míst v ČR i zahraničí, práci s mapami, filtry i export dat. Uživatelé mohou sdílet informace, navrhovat opravy a registrovaní badatelé také upravovat záznamy. Portál je dostupný v několika jazycích.

85. výročí úmrtí letce RAF Albína Nasswettera

Československý pilot RAF Albín Nasswetter zemřel v nemocnici v britském Doveru dne 17. června 1941 na následky zranění z bojového střetu s nepřítelem. Patřil ke zkušeným letcům, kteří po nacistické okupaci vlasti odešli do exilu a pokračovali v boji za obnovu Československa. Sloužil ve Francii a Velké Británii. Za svůj podíl na národněosvobozeneckém boji byl vyznamenán a odpočívá na hřbitově sv. Lukáše ve Whyteleafe v hrabství Surrey.

Pohřeb repatriovaného hrdiny – strážmistra četnictva Viléma Lehera

Urna s ostatky strážmistra četnictva Viléma Lehera byla uložena do rodinného hrobu ve Vrbně pod Pradědem. Leher, člen oddílu Stráže obrany státu byl 22. září 1938 zavražděn nacisty během henleinovského povstání v Liptani. Jeho ostatky, po desetiletí uložené v Polsku, byly exhumovány v roce 2025 díky spolupráci Ministerstva obrany ČR a polského Institutu národní paměti. Pohřeb je symbolem návratu padlého obránce vlasti i dlouhodobé péče státu o válečné hroby a historickou paměť.