Pomník padlých za Francii v zahraničních operacích

15.2.2024 Věra Adina Šefraná
Pomník padlých za Francii v zahraničních operacích

Vítejte v zahradě Eugénie-Djendi, jenž se nalézá v parku André-Citroën v Paříži. Pomník padlých za Francii v zahraničních operacích (OPEX) se nachází právě zde. Toto impozantní sousoší spolu se zdí s jmény vojáků navrhl a vytvořil sochař Stéphan Vigny společně se svým týmem. Pomník slavnostně odhalil prezident Emmanuel Macron u příležitosti oslav Dne veteránů 11. listopadu 2019. Toto pietní místo slouží pro vzpomínání na vojáky, kteří obětovali své životy ve službě Francii od roku 1963, symbolizuje jejich statečnost a obětavost a stává se tak nedílnou součástí historie francouzských ozbrojených sil mimo státní hranice.

Od počátku 60. let do konce 80. let minulého století operace francouzských ozbrojených sil v zahraničí charakterizovalo nasazení omezeného počtu vojáků na vymezené období a zpravidla se odehrávaly na africkém kontinentu a v Libanonu. Nicméně příchod 90. let přinesl dramatickou změnu. S pádem Berlínské zdi a rozpadem Sovětského svazu se mapa světové politiky proměnila a s tím i role francouzských ozbrojených sil v mezinárodních konfliktech. Operace v zahraničí – neboli OPEX – se staly rozsáhlejšími a komplexnějšími díky nasazení většího počtu vojáků a dlouhodobějšího trvání, přičemž intervence probíhaly buď na základě národního mandátu nebo jako součást mezinárodních koalic, zahrnující například válku v Perském zálivu, konflikty na území bývalé Jugoslávie či později nasazení v Afghánistánu. Tuto změnu podpořil především proces profesionalizace francouzských ozbrojených sil od roku 1995, což přineslo vznik a ustálení OPEX jako běžné formy zahraniční vojenské intervence.

Pokud vás naše dnešní téma zaujalo, doporučujeme web sérii, kterou naleznete například na kanále YouTube. Odkazy najdete zde: https://www.cheminsdememoire.gouv.fr/fr/webserie-monument-aux-morts-pour-la-france-en-operations-exterieures-opex-la-genese-du-projet

Pomník padlých za Francii v zahraničních operacích

Mapka. Zdroj: Chemins de MÉMOIRE Pomník tvoří dva hlavní prvky: šestice anonymních soch, která nese neviditelnou rakev, a zdi, s vyrytými jmény vojáků, kteří od roku 1963 padli za Francii v zahraničních operacích, tzv. OPEX. Zdroj: Chemins de MÉMOIRE Uniformované sochy symbolizují celou vojenskou komunitu, zatímco zeď slouží jako místo vzpomínky a úcty, které nabízí prostor k zamyšlení pro celou armádní komunitu, rodiny a blízké vojáků. Zdroj: Chemins de MÉMOIRE Uniformované sochy symbolizují celou vojenskou komunitu, zatímco zeď slouží jako místo vzpomínky a úcty, které nabízí prostor k zamyšlení pro celou armádní komunitu, rodiny a blízké vojáků. Zdroj: SGA

Další příběhy

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

6.9.2026 Petr Hažmuka
Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.
Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

2.9.2026 Petr Hažmuka
Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.
Výsadek Aroš V

Výsadek Aroš V

1.9.2026 Vlastimil Křišťan
Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.