Pomník padlých rakouských vojáků bitvy u Zahájí 25. května 1742

freska

Války o rakouské dědictví je souhrnné označení pro války z let 1740 až 1748, které vypukly po smrti římského císaře Karla VI., když Bavorsko a Sasko odmítly uznat Pragmatickou sankci a nástupnictví Marie Terezie v Habsburské monarchii a pruský král Fridrich II. vznesl územní nároky na Slezsko. Zpočátku bylo předmětem sporů také nástupnictví na císařském trůnu, o který usilovali bavorský Karel Albrecht a František Štěpán, manžel Marie Terezie. Války se rozrostly v mnohostranný konflikt, do něhož se na jedné či druhé straně zapojily další evropské mocnosti – především Francie, Velká Británie a Španělsko.

Bitva u Zahájí dopadla pro rakouskou stranu, v jejíchž jednotkách bojovalo také množství Čechů a Moravanů, neúspěšně, a to i kvůli výrazné francouzské přesile. Zatímco Francouzi měli více jak 200 padlých, rakouská strana přišla o 500 až 600 mužů, ač v místě pomníku má být pohřbeno pouze 197 padlých Rakušanů. Značně poškozena požárem byla také ves Zahájí, kde tehdy byly ještě většinou dřevěné nebo polodřevěné domky.

Odkaz na pomník v Evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3102-56870

Summary

The War of the Austrian Succession occurred between 1740 and 1748. It started after the death of Holy Roman Emperor Charles VI, resulting in a dispute over Maria Theresa's succession in the Habsburg monarchy. Prussian King Frederick II claimed Silesia. The conflict involved several other European powers. The Battle of Zahájí resulted in an Austrian defeat and significant casualties. The village of Zahájí was damaged by fire.

Pohled na válečný hrob s ostatky 197 rakouských vojáků

Pohled na válečný hrob s ostatky 197 rakouských vojáků
Zdroj: Karelkam – wikipedia.

Detail tabulky na válečném hrobu s ostatky 197 rakouských vojáků

 Detail tabulky na válečném hrobu s ostatky 197 rakouských vojáků
Foto: Lukáš Volný.

Průběh bitvy u Zahájí znázorňuje jedna z fresek barokního sálu horažďovického zámku

Průběh bitvy u Zahájí znázorňuje jedna z fresek barokního sálu horažďovického zámku
Zdroj: Wikipedia.

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.