Pomník padlých rakouských vojáků bitvy u Zahájí 25. května 1742

freska

Války o rakouské dědictví je souhrnné označení pro války z let 1740 až 1748, které vypukly po smrti římského císaře Karla VI., když Bavorsko a Sasko odmítly uznat Pragmatickou sankci a nástupnictví Marie Terezie v Habsburské monarchii a pruský král Fridrich II. vznesl územní nároky na Slezsko. Zpočátku bylo předmětem sporů také nástupnictví na císařském trůnu, o který usilovali bavorský Karel Albrecht a František Štěpán, manžel Marie Terezie. Války se rozrostly v mnohostranný konflikt, do něhož se na jedné či druhé straně zapojily další evropské mocnosti – především Francie, Velká Británie a Španělsko.

Bitva u Zahájí dopadla pro rakouskou stranu, v jejíchž jednotkách bojovalo také množství Čechů a Moravanů, neúspěšně, a to i kvůli výrazné francouzské přesile. Zatímco Francouzi měli více jak 200 padlých, rakouská strana přišla o 500 až 600 mužů, ač v místě pomníku má být pohřbeno pouze 197 padlých Rakušanů. Značně poškozena požárem byla také ves Zahájí, kde tehdy byly ještě většinou dřevěné nebo polodřevěné domky.

Odkaz na pomník v Evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3102-56870

Summary

The War of the Austrian Succession occurred between 1740 and 1748. It started after the death of Holy Roman Emperor Charles VI, resulting in a dispute over Maria Theresa's succession in the Habsburg monarchy. Prussian King Frederick II claimed Silesia. The conflict involved several other European powers. The Battle of Zahájí resulted in an Austrian defeat and significant casualties. The village of Zahájí was damaged by fire.

Pohled na válečný hrob s ostatky 197 rakouských vojáků

Pohled na válečný hrob s ostatky 197 rakouských vojáků
Zdroj: Karelkam – wikipedia.

Detail tabulky na válečném hrobu s ostatky 197 rakouských vojáků

 Detail tabulky na válečném hrobu s ostatky 197 rakouských vojáků
Foto: Lukáš Volný.

Průběh bitvy u Zahájí znázorňuje jedna z fresek barokního sálu horažďovického zámku

Průběh bitvy u Zahájí znázorňuje jedna z fresek barokního sálu horažďovického zámku
Zdroj: Wikipedia.

#Tváře války: Vraťme jménům jejich tváře

V Centrální evidenci válečných hrobů jsou zaznamenány desetitisíce osob, jejichž osudy poznamenaly válečné konflikty. U mnoha z nich však fotografie chybí. Zůstává jméno, datum narození a úmrtí, vojenská jednotka nebo místo posledního odpočinku, ale tvář člověka, kterému tyto údaje patří, už často neznáme.

85. výročí úmrtí Josefa Kloboučníka a Josefa Klváčka, příslušníků 68. noční stíhací perutě RAF

Dnes uplynulo 85 let od tragického úmrtí npor. Josefa Kloboučníka a čet. Josefa Klváčka, příslušníků 68. noční stíhací perutě RAF. Kloboučník u jednotky působil jako pilot, Klváček jako radarový operátor. Společně tvořili osádku nočního stíhacího letounu Bristol Beaufighter. V noci z 22. na 23. října 1941 se jejich letoun při návratu z operačního letu zřítil nedaleko základny High Ercall. Oba letci zahynuli. Pohřbeni jsou na Wellington General Cemetery v hrabství Shropshire.

Pomník obětem Napoleonských válek u Jevíčka

V lese nedaleko moravského města Jevíčka stojí kamenný pomník připomínající 376 vojáků, kteří zemřeli v místním lazaretu na následky válečných útrap a zranění po bitvě u Lipska v roce 1813. Mezi pohřbenými byli vojáci rakouské, francouzské, pruské a ruské armády. Mohutný pomník, završený dvouhlavým orlem, byl slavnostně odhalen 16. května 1910 a v roce 2000 prošel renovací.