Pomník padlých rakouských vojáků bitvy u Zahájí 25. května 1742

8.8.2024 Adam Hájek
freska

Války o rakouské dědictví je souhrnné označení pro války z let 1740 až 1748, které vypukly po smrti římského císaře Karla VI., když Bavorsko a Sasko odmítly uznat Pragmatickou sankci a nástupnictví Marie Terezie v Habsburské monarchii a pruský král Fridrich II. vznesl územní nároky na Slezsko. Zpočátku bylo předmětem sporů také nástupnictví na císařském trůnu, o který usilovali bavorský Karel Albrecht a František Štěpán, manžel Marie Terezie. Války se rozrostly v mnohostranný konflikt, do něhož se na jedné či druhé straně zapojily další evropské mocnosti – především Francie, Velká Británie a Španělsko.

Bitva u Zahájí dopadla pro rakouskou stranu, v jejíchž jednotkách bojovalo také množství Čechů a Moravanů, neúspěšně, a to i kvůli výrazné francouzské přesile. Zatímco Francouzi měli více jak 200 padlých, rakouská strana přišla o 500 až 600 mužů, ač v místě pomníku má být pohřbeno pouze 197 padlých Rakušanů. Značně poškozena požárem byla také ves Zahájí, kde tehdy byly ještě většinou dřevěné nebo polodřevěné domky.

Odkaz na pomník v Evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3102-56870

Summary

The War of the Austrian Succession occurred between 1740 and 1748. It started after the death of Holy Roman Emperor Charles VI, resulting in a dispute over Maria Theresa's succession in the Habsburg monarchy. Prussian King Frederick II claimed Silesia. The conflict involved several other European powers. The Battle of Zahájí resulted in an Austrian defeat and significant casualties. The village of Zahájí was damaged by fire.

Pohled na válečný hrob s ostatky 197 rakouských vojáků

Pohled na válečný hrob s ostatky 197 rakouských vojáků
Zdroj: Karelkam – wikipedia.

Detail tabulky na válečném hrobu s ostatky 197 rakouských vojáků

Detail tabulky na válečném hrobu s ostatky 197 rakouských vojáků
Foto: Lukáš Volný.

Průběh bitvy u Zahájí znázorňuje jedna z fresek barokního sálu horažďovického zámku

Průběh bitvy u Zahájí znázorňuje jedna z fresek barokního sálu horažďovického zámku
Zdroj: Wikipedia.

Další příběhy

Pomník padlým občanům na místním hřbitově ve Vracově po renovaci.

Vracov

11.3.2025 Petr Hažmuka
Ve Vracově stojí na místním hřbitově od roku 1930 pomník padlým občanům v první světové válce Původně byl součástí kostelní zdi, ale při přestavbě kostela v roce 1929 bylo rozhodnuto o jeho přesunu. Po roce 1945 byl doplněn o jména obětí druhé světové války. V roce 2023 proběhla rozsáhlá renovace pomníku, zahrnující čištění, opravy a ošetření hydrofobizační látkou. Celkové náklady činily 81 000 Kč, z toho Ministerstvo obrany přispělo částkou 64 800 Kč.
Skupina čs. tankistů pravděpodobné v Ostravě-Vítkovicích.

Ostravská operace

9.3.2025 Petr Hažmuka
Ostravská operace, známá též jako Ostravsko-opavská, probíhala od 10. března do 30. dubna 1945 a patřila k největším a nejnáročnějším bitvám na československém území během druhé světové války. Sovětský 4. ukrajinský front spolu s 1. československým armádním sborem čelil silné německé obraně. Cílem bylo ovládnutí strategicky významného Ostravska, posledního průmyslového centra Německé říše. Po tvrdých bojích a změně taktiky byla Ostrava osvobozena 30. dubna 1945. Boje si vyžádaly obrovské ztráty a zničily velkou část Opavy i okolí.
Bitva o Sokolovo

Bitva o Sokolovo

8.3.2025 Vlastimil Křišťan
Před 82 lety vyvrcholila snaha Čechoslováků zapojit se do protinacistického odboje v SSSR. Po roce výcviku vyrazil 1. československý samostatní polní prapor 30. ledna 1943 z Buzuluku a 3. března 1943 dorazil k řece Mža. Předsunutý obranný bod ve vsi Sokolovo se stal 8. března 1943 místem těžkých bojů. I přes statečnou obranu Sokolovo nakonec padlo a protiútok z 9. března situaci již nezvrátil. Celkové ztráty dosáhly 80 padlých, včetně velitele Otakara Jaroše.