Pomník obětem I. světové války v Hlinné

Pohled na zrenovovaný pomník v obci Hlinná.

V obci Hlinná nedaleko Litoměřic stál až do minulého roku velmi zanedbaný pomník obětem I. světové války. Připomínal padlé vojáky z řad českých Němců, kteří až do konce II. světové války a odsunu obývali tuto sudetskou vesnici, zvanou německy Hlinay. Pomník, jehož vztyčení zafinancoval místní německý všeobecný vzdělávací spolek, zhotovil litoměřický kameník Josef Fiala a byl slavnostně odhalen 11. července 1920. Je zhotoven z umělého kamene a má podobu solitérního hranolového pilíře, který je členěn na sokl a dřík, jenž je zakončen krycí deskou.

Pomník, ukázka meziválečné pomníkové architektury a pramen vzpomínkové kultury českých Němců, byl velmi zanedbaný a přímo vybízel k renovaci. Jeho hodnotu zvyšovala skutečnost, že se dochoval bez sekundárních poválečných úprav, jako je odstraňování symbolů a německých nápisů. Povrch pomníku vykazoval četné závady, praskliny či chybějící části a byl místy porostlý mechovou vegetací. Nápisy a reliéfní výzdoba byly rovněž nečitelné. Problémy způsobovala i rozbujelá okolní vegetace, která zvyšovala vlhkost a svým kořenovým systémem narušovala statiku pomníku.

Renovace pomníku byla provedena v roce 2023 tzv. galerijním způsobem, spočívajícím v tom, že nebyl opraven do podoby nového pomníku, ale tak, aby jeho vzhled odpovídal jeho stoleté historii. Renovace zahrnovala očištění a odstranění mikrovegetace, doplnění chybějících částí umělým kamenem a jeho zakonzervování, což zamezilo další degradaci. Dochovaný text a výzdoba pomníku byly zvýrazněny lehce odlišnou barvou, aby obnovené písmo odpovídalo stáří pomníku a přitom bylo stále čitelné. Úpravy doznalo také okolí pomníku, které bylo nově předlážděno původní dlažbou.

Celkové náklady na renovaci pomníku činily 115 210 Kč, přičemž 91 200 Kč bylo uhrazeno Ministerstvem obrany z programu ISPROFIN č. 107 290 „Zachování a obnova historických hodnot I“

Jiří Řezníček

Číslo válečného hrobu: CZE4205-39514

Odkaz na pomník v Evidenci válečných hrobů zde: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4205-39514

 

Summary:

In the village of Hlinná, near Litoměřice, a neglected World War I memorial stood until last year. It commemorated fallen soldiers of Czech German descent who lived in this Sudeten village, known as Hlinay in German, until the end of World War II and their expulsion. The monument, financed by the local German educational association and created by Litoměřice stonemason Josef Fiala, was unveiled on July 11, 1920. Made of artificial stone, it consists of a solitary pillar with a base and shaft, topped by a covering slab. The monument, a significant example of interwar memorial architecture and a symbol of Czech German remembrance culture, had deteriorated significantly and needed restoration. Its surface showed cracks, missing parts, and moss growth, while inscriptions and relief decorations were unreadable. In 2023, the monument was restored using a "gallery method," preserving its historical appearance. The restoration included cleaning, filling missing parts with artificial stone, and highlighting inscriptions in a slightly different colour. The surrounding area was also renovated with original paving. The total renovation cost was 115,210 CZK, with 91,200 CZK funded by the Ministry of Defence under the ISPROFIN program „Zachování a obnova historických hodnot I“ for historical preservation.

Pohled na zrenovovaný pomník v obci Hlinná.

Pohled na zrenovovaný pomník v obci Hlinná.
Foto: B. Stejskalová

Pomník před renovací.

Pomník před renovací.
Zdroj: CEVH

Detail pomníku před renovací.

Detail pomníku před renovací.
Zdroj: CEVH

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.