Pomník Jaroslava Balouna

Foto: František Němec

Pomník Jaroslava Balouna

U hájovny Ruda v katastru obce Ždírec nad Doubravou se v hustém smrkovém lese nachází jednoduchý žulový pomník připomínající Jaroslava Balouna (nar. 3. 12. 1901), který byl na tomto místě 26. února 1945 zastřelen gestapem při přepadení hájenky během trestné akce proti partyzánům v Železných horách. Pomník, k němuž nevede žádná cesta, byl zbudován v 50. letech 20. století a tvoří jej lomový kámen se zaoblenými tvary, tzv. balvan, do něhož je mimo hlavní osu vetknut kamenný kříž. Základní informace o válečné události podává žulová leštěná nápisová deska se sekaným a vystříbřeným textem, umístěná v ose balvanu. Celý pomník spočívá na betonovém základu.

Památník je po celou dobu své existence vystaven atmosférickým vlivům, což zásadním způsobem ovlivnilo barvu kamene a čitelnost textu na nápisové desce. Okolní les způsobil jeho nestabilitu, jelikož kořeny stromů jej nadzvedávají či přerůstají přes jeho základnu. Samotný balvan i další kamenné části podléhaly erozi, což vedlo k lokálnímu úbytku materiálu. Další problém spočíval v obrůstání lišejníky, mechy, řasami a místy zrněnkou. U kovových spojovacích materiálů došlo k jejich zkorodování, místy až ke ztrátě, což vedlo k uvolnění jednotlivých kamenných dílů, zejména mezi křížem a balvanem. Zub času také výrazně narušil samotnou betonovou plošinu, na níž je pomník umístěn.

Majitel pomníku, obec Ždírec nad Doubravou, se rozhodl pomník zrenovovat. Jelikož pomník stojí na pozemku soukromého majitele lesa, který s jeho renovací souhlasil, musela obec respektovat některá přání, jako například nepoužívat těžkou techniku nebo nezasahovat do vzrostlých stromů v okolí pomníku, což ztěžovalo renovaci.

Vlastní renovaci pomníku provedla firma Stanislava Müllera z Jemnice. Proběhla v roce 2023, kdy byl pomník rozebrán na jednotlivé části a kompletně očištěn. Poté byly injektovány praskliny injektážní směsí určenou ke spárování žuly a došlo k zvýraznění textu na nápisové desce, jež byla rovněž sejmuta a natřena barvou na kámen. Následně byl pomník usazen na nově vyhotovený železobetonový základ, zhotovený pod zámrznou hloubkou a opatřený proti prorůstovou fólií. Okolí základu bylo dále odvodněno kamenným štěrkovým ložem a perforovanou hadicí. Byl zhotoven přístup k památníku, a to žulovými kameny loženými do štěrkového lože. U paty památníku byla osazena kamenná deska z lomové žuly, určená ke kladení věnců. Na závěr byl celý pomník ošetřen hydrofobním přípravkem proti ztrátě pevnosti materiálu a vnikání vlhkosti.

Celkové náklady na renovaci pomníku činily 226 270 Kč, přičemž ministerstvo obrany na ní přispělo částkou 178 080 Kč z dotačního programu ISPROFIN č. 107 290 „Zachování a obnova historických hodnot I“.

Jiří Řezníček

 

Číslo válečného hrobu: CZE 6104-28277

Odkaz na pomník v Evidenci válečných hrobů zde: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6104-28277

Summary:

A simple granite monument at the Ruda grove near Ždírec nad Doubravou commemorates Jaroslav Baloun, who was shot by the Gestapo on 26 February 1945 during a raid against partisans in the Železné hory Mountains. It was built in the 1950s, but due to time and natural conditions it was damaged. Restoration in 2023 included dismantling, cleaning, grouting of cracks and highlighting the text on the plaque. The memorial was reinstalled on a new foundation with improved drainage. The total cost of the restoration was CZK 226,270 and was largely funded by the Ministry of Defence of the Czech Republic.

Pohled na pomník Jaroslava Balouna před renovací v roce 2018.

Pohled na pomník Jaroslava Balouna před renovací v roce 2018.
Zdroj: CEVH

Pohled na pomník Jaroslava Balouna po renovaci.

Pohled na pomník Jaroslava Balouna po renovaci.
Foto: František Němec

Pohled na pomník Jaroslava Balouna po renovaci.

Pohled na pomník Jaroslava Balouna po renovaci.
Foto: František Němec

85. výročí tragické smrti osádky Wellingtonu T2519 KX-Y v Severním moři

Připomínáme si 85. výročí tragické havárie Wellingtonu T2519 KX-Y na operačnímu letu, kterým byl nálet na německý Wilhelmshaven. Během návratu se stroj z důvodu silné námrazy zřítil do Severního moře. Nikdo z osádky tvořené československými letci nebyl během pátrací akce nalezen.

160 let od války roku 1866: historické souvislosti a důsledky

Prusko-rakouský mocenský konflikt, jehož kořeny sahají do 18. století, vyústil v roce 1866 v rozhodující válku o dominanci v německém prostoru. Pruský vzestup, slezské války a ztráta Slezska na úkor Rakouska zásadně proměnily poměr sil ve střední Evropě. Po vzniku Německého spolku v roce 1815 se soupeření obou mocností vyostřovalo, zejména v souvislosti s politikou Otto von Bismarcka a otázkou německého sjednocení. Konflikt byl urychlen sporem o Šlesvicko a Holštýnsko a spojenectvím Pruska s Itálií. Válka byla rozhodnuta rychlým pruským postupem a vítězstvím u Hradce Králové. Jejími důsledky byly pruská hegemonie v Německu, vznik Rakousko-Uherska a územní zisky Itálie.

Rozhodující rakousko-uherská ofenziva proti Černé Hoře – bitva u Mojkovce

Černá Hora vstoupila do první světové války 6. srpna 1914 po boku Srbska a Ruska, přestože k tomu nebyla smluvně vázána. Kombinace solidarity se Srbskem, dlouhodobé orientace na Rusko a odporu k Rakousku-Uhersku převážila nad vojenskou i finanční slabostí země. Počáteční odpor, vyvrcholený vítěznou bitvou u Mojkovce v lednu 1916, nedokázal zabránit porážce po pádu strategického Lovćenu a obsazení Cetinje. Rozpuštěním armády zanikl černohorský ozbrojený odpor a země se ocitla v okupaci. Po válce ztratila samostatnost a byla začleněna do nově vzniklého jihoslovanského státu.