Polepy

Polepy

Polepy

V obci Polepy, ležící nedaleko Litoměřic, stojí jednoduchý, vysoký žulový pomník tvaru stély, jenž původně připomínal oběti první světové války z řad místních obyvatel. Jelikož připomínal válečné oběti českých Němců, kteří zde ve velkém počtu žili, byl po druhé světové válce této připomínky zbaven a upraven do podoby oslavující český odboj a květnové povstání českého lidu na jejím konci. Pomník tehdy doplnil nápis „5. květen 1945 – Den revoluce českého lidu“ a vyobrazení československého malého státního znaku.

Vlastník pomníku, obec Polepy, se rozhodl pomník zrenovovat a současně se usnesl, že pomník bude opět sloužit svému původnímu účelu, tedy vzpomínce na padlé občany obce v první světové válce. Renovaci si pomník již zasloužil, neboť byl dlouhodobým vystavením povětrnostním a jiným vlivům znečištěn prachem a biologickými nečistotami, především lišejníkem. Také jeho osazení v terénu působilo zanedbaným dojmem a postrádalo koncepční odbornou údržbu.

Renovace pomníku proběhla v roce 2024. Během ní byl pomník kompletně mechanicky i chemicky očištěn a provedena základní konsolidace kamene. Poté se odborný restaurátor zaměřil na obnovu tmelení a retuš technologických spár. Nejvýznamnější změnou bylo zakrytí původního textu připomínajícího český odboj a květnové povstání nově vyhotovenou kamennou žulovou tabulkou s nápisem „Pomník obětem 1. světové války 1914–1918“. Zachován zůstal československý malý státní znak, který byl však z vizuálních důvodů rovněž nově zhotoven a umístěn na připevněné kamenné tabulce. Na závěr proběhla konsolidace, hydrofobizace a biocidní ochrana všech použitých materiálů.

Celkové náklady na renovaci pomníku činily 70 000 Kč, přičemž Ministerstvo obrany ČR přispělo částkou 56 000 Kč z dotačního programu ISPROFIN č. 107 290 „Zachování a obnova historických hodnot I“.

Jiří Řezníček

Číslo válečného hrobu: CZE4205-547

Odkaz na pomník v Centrální evidenci válečných hrobů zde:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4205-547

 

Summary:

In the village of Polepy near Litoměřice stands a simple tall granite stele, originally erected to honour local victims of World War I. After World War II, in the context of the Sudetenland and its German-speaking population, the monument was altered to commemorate the Czech resistance and the May 1945 uprising. In 2024, the village restored the monument to its original purpose. It was thoroughly cleaned, structurally treated, and fitted with a new granite plaque reading “Monument to the Victims of World War I 1914–1918.” The original Czechoslovak state emblem was preserved and newly recreated. The renovation cost CZK 70,000, with CZK 56,000 funded by the Czech Ministry of Defence through the ISPROFIN program.

Pohlednice s původním vzhledem pomníku připomínající oběti první světová války v Polepech.

Pohlednice s původním vzhledem pomníku připomínající oběti první světová války v Polepech.
Zdroj: CEVH

Pohled na pomník v Polepech v úpravě po druhé světové válce.

Pohled na pomník v Polepech v úpravě po druhé světové válce.
Zdroj: CEVH

Aktuální vzhled pomníku v Polepech po renovaci.

Aktuální vzhled pomníku v Polepech po renovaci.
Zdroj: CEVH

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.